Mlok mexický by mohl být klíčem k regeneraci míchy u lidí

Axolotl, známý také jako mexický mlok nebo mexická kráčející ryba, je blízce příbuzný s mlokem tygrovaným.

Axolotl (vyslovuje se ACK-suh-LAH-tuhl) je superhrdina regenerace tkání. Tato stopatá stvoření, která žijí v řadě jezer mimo Mexico City, si často opravují nebo znovu dorůstají končetiny, ocasy, srdce, míchy, oči a dokonce i části mozku. Vědci z University of Kentucky v lednu 2019 oznámili, že sestavili genom axolotlů, což je významný krok k hloubkovým studiím, které by mohly mít vliv na lidské zdraví v nadcházejících letech.

Se svým usměvavým výrazem a nabíranými žábrami je genom axolotlů (32 miliard párů bází) 10krát větší než lidský (3 miliardy párů bází), což je skutečnost, která zkomplikovala úsilí vědců o odhalení léčebných schopností zvířete. Dokázali to však udělat pomocí techniky zvané mapování vazeb. Toto je poprvé, kdy byl zmapován genom této velikosti a mohl by být šablonou pro jiná zvířata s velkými genomy.

Když u lidí dojde k poranění míchy, buňky nejblíže poškození mají tendenci vést ke zjizvené tkáni. U axolotlů (nebo mexického mloka nebo mexické kráčející ryby) však tyto buňky často opravují většinu nejhorších poškození nervů a obnovují funkce způsobem, který lidské tělo prostě nedokáže. Ale co kdyby se úžasné regenerační vlastnosti fyziologie tohoto zvířete daly nějak převést do humánní medicíny?

Ukazuje se, že mloci nemají jakési zázračné léčivé geny; ve skutečnosti sdílejí mnoho genů s lidmi. Jde jen o to, že jejich těla řídí genovou expresi, aby jinak opravila poraněné nervy. Pokud vědci dokážou přijít na to, jak manipulovat s těmito geny, mohou být schopni spustit tyto léčivé vlastnosti u lidí a najít způsoby, jak obnovit poškozenou míchu nebo řešit jakýkoli počet dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba, které trápí miliony lidí.

Vědci doufají, že jejich studie genomu budou důvodem k většímu úsilí mexické vlády o ochranu kriticky ohroženého axolotla. Obojživelník je blízký příbuzný známějšího mloka tygrovaného, ​​ačkoli axolotl žije nepřetržitě ve vodě. Ve volné přírodě trpí ztrátou přirozeného prostředí, znečištěním měst, lovem, invazivními druhy a také důsledky změny klimatu. Naštěstí má tento druh tendenci prosperovat v laboratorních nádržích, ale degradace divokých populací omezuje genetickou rozmanitost a v konečném důsledku by mohla ovlivnit i rozsah lékařského výzkumu.

TEĎ JE TO ZAJÍMAVÉ

Specifický druh axolotla zvaný achoque se vyskytuje pouze na jednom místě — v mexickém jezeře Pátzcuaro. Tyto ohrožené druhy našly spojence v místních jeptiškách, které se jich v nádržích starají o stovky. Jeptišky používají kůže tvorů k výrobě přírodního léku na kašel zvaný jarabe.