Zeptejte se veterináře:Proč mě moje kočka kousne, když chce pozornost?
Zeptejte se veterináře:Proč mi moje kočka žvýká vlasy?
Zeptejte se veterináře:Proč mě moje kočka budí, když spím?
Zeptejte se veterináře:Proč mě moje kočka kousne?

Zeptejte se veterináře:Proč mi moje kočka přináší mrtvé myši?

Zeptejte se veterináře:Proč mi moje kočka přináší mrtvé myši?

Kočky byly původně přivedeny do světa lidí kvůli jejich nejvyšším loveckým schopnostem. Hlodavci se stali problémem pro rané farmáře, kteří skladovali obilí pro svá dobytek a kočky byly úžasnou odpovědí. Vyvinuli jsme partnerství s kočkami, které se vyvinulo v to, co máme dnes. Ale kočky se držely mnoha tendencí svých předků. Ve skutečnosti kočky domácí nejsou geneticky vůbec daleko od svých předků. Výzkumníci se zabývali stravovacími tendencemi moderních domácích koček.

Když byly pozorovány v laboratorním prostředí, dokonce i kočky, které neměly hlad, byly ukázány jako kořist jako hlodavec a přestaly jíst, aby zabily kořist. Kočky někdy táhly mrtvou kořist zpět k misce, která stále seděla s jídlem v ní. 1

Ze studií a pozorování jsme se naučili, že kočičí lovecký instinkt není přesně vázán na její stav hladu. Ve skutečnosti může pouhá přítomnost kořisti a související pachy a pohyby podnítit kočku k zabití.

To možná vysvětluje, proč jsou dobře živené kočky stále hnány k zabíjení hlodavců a jiné malé kořisti, ale co s tím, proč nám své zabití „darují“? Kočky nedokážou pochopit, že nemyslíme jako ony. Nechápou, že je krmíme a nejíme úplně stejné jídlo jako oni.

Zeptejte se veterináře:Proč mi moje kočka přináší mrtvé myši?

Věřím, že nás kočky vnímají jako členy rodiny. Jelikož jsou od přírody samotářští lovci a nežijí a nepracují jako smečka, jejich jediným typickým seskupením ve volné přírodě bývá rodinná skupina. Jako fungující rodinná skupina sdílejí členové zdroje a pomáhají zajistit přežití celé skupiny. Myslím, že důvod, proč mi moje kočka nosí mrtvé věci, je ten, že chce přispět k našemu vzájemnému přežití. Uvědomuje si, že mu přináším zdroje (téměř pokaždé, když mňouká) a chce udělat svou část.

Kočky jsou samozřejmě vždy rozkošnou záhadou a zeptal jsem se své kočky, proč mi nosí mrtvé věci, a ona to prostě neřekne. Jen se na mě dívá s opovržením a občas trochu zamňouká, když (jako dobrý sluha, kterým jsem) odpovídám:„Já vím. Jsi hodná kočička." Nejsem si jistý, jestli si myslí, že jsem starší člen rodiny, nebo jestli se cítí zodpovědný za mé ubohé já!

  1. Adamec, R.E. (1976) The Interaction of Hunger and Preying in the Domestic Cat (Felis Catus):An Adaptive Hierarchy? Behavioral Biology, 263-272
  2. Bradshaw, J., Casey, R.A. and Brown, Sarah (2012) Chování kočky domácí:2 nd vydání . 132-33.