Kočičí gastrointestinální eozinofilní sklerotizující fibroplazie Rozhovor s Dr. Michaelem Lintonem z Eastside Veterinary Emergency and Specialists

Kočičí gastrointestinální eozinofilní sklerotizující fibroplazie Rozhovor s Dr. Michaelem Lintonem z Eastside Veterinary Emergency and Specialists a Jenny a Amy Dean z Floppycats.com

Upřímně děkuji Dr. Michaelu Lintonovi za to, že se s námi zapojil do mezinárodního hovoru a prodiskutovali Kočičí eozinofilní sklerotizující fibroplazii , nemoc Amyina kočka, u které byla nedávno diagnostikována Addie. Jedná se o vzácné onemocnění u koček s první diagnostikovanou kočkou v roce 2009 a Dr. Linton je známý jako světový odborník na toto onemocnění. Bylo naprostým potěšením si s ním popovídat – takže pokud žijete v Sydney, určitě bych vám doporučil se na něj podívat.

Další informace o Dr. Michaelu Lintonovi se můžete dozvědět na webu Eastside Veterinary Emergency and Specialists. Dr. Linton sídlí v Sydney v Austrálii a je známý jako světový odborník na tuto nemoc. Můžete si přečíst studii Dr. Lintona z roku 2015 (s několika dalšími veterináři – Michael Linton (BVSc MACVSc), Judith S Nimmo (BSc BVSc DipPath MSc DipACVP PhD MRCVS, Jacqueline M Norris (BVSc MVS PhD MASM GradCertEd), Richard FANZCVSc) , Sophia Haynes (BVSc FANZCVS), Agnieszka Zoltowska, (BVSc MRCVS), Sunishka Hughes (BVSc), Naomi S Lessels (BVSc), Miranda Wright (VetMB CertSAM MACVSc MRCUdSAM MACVSc MRCVard DVEThDKVACV RACVard Diplin Diplin CFA) : Kočičí gastrointestinální eozinofilní sklerotizující fibroplazie:13 případů a přehled nově vznikající klinické jednotky.

Zaznamenanou verzi si můžete poslechnout zde:Kočičí eozinofilní sklerotizující fibroplazie Rozhovor s Dr. Michaelem Lintonem z Eastside Veterinary Emergency and Specialists nebo stačí kliknout na přehrát na níže uvedené video na YouTube (což ve skutečnosti není video, ale spíše stagnující fotografie se zvukem rozhovoru).

KOČIČÍ GASTROINTESTINÁLNÍ EOZINOFILNÍ SKLEROZING FIBROPLASIE Další čtení:

• KOČIČÍ GASTROINTESTINÁLNÍ EOSINOFILNÍ SKLEROZUJÍCÍ FIBROPLASIE:AUSTRALSKÁ SÉRIE PŘÍPADŮ 11 KOČEK (Začátek strana 8)
• Kočičí gastrointestinální eozinofilní sklerotizující fibroplazie – ASG Vets
• WINN Foundation – Nová vznikající entita u koček – GI eozinofilní sklerotizující fibroplazie

Zde je přepis naší konverzace, pokud si jej chcete přečíst:

Jenny Dean:Ahoj, Floppycatters. Dnes vedeme rozhovor s Dr. Michaelem Lintonem z Eastside Veterinarian Emergency and Specialists v Sydney v Austrálii o... Dr. Lintone, nemohu ani vyslovit nemoc. Můžete to prosím vyslovit za mě?

Dr. Linton:Dobré ráno nebo dobré odpoledne, Floppycatters. Nemoc, o které budeme hovořit, je kočičí eozinofilní gastrointestinální sklerotizující fibroplazie.

Jenny:Správně, přesně a děkuji, že jste tady.

Dr. Linton:To vůbec není problém. Jsem rád, že jsem tady.

Jenny:Dobře. Takže, co to přesně je? A já se dívám na laické termíny ne…

Dr. Linton:Jo, jistě, jistě, jistě. Co je to nemoc, je to v podstatě zánětlivá reakce, kdy ve skutečnosti tyto malé kočky, vidíme zvýšené procento ragdollů, konkrétně mají tyto výrůstky ve střevech a někdy v tom, co se nazývá lymfatické uzliny kolem střev, což když veterináři cítí je, mají pocit, jako by to byly nádory. Ale ve skutečnosti výrůstky ve skutečnosti nejsou nádory. Jsou to jen velké zánětlivé reakce.

Jenny:Dobře. To je zajímavé jen proto, že to diagnostikovali kočce mé sestry Addie. Bylo nám řečeno, že je to nádor, takže jsem se tam na chvíli nechal vyhodit.

Dr. Linton:Ano, jistě. Je to zajímavý komentář, který jste tam uvedl, protože to je, myslím, pro mě, jak jsem se s tou nemocí zapletl. Protože prvnímu pacientovi, kterému jsem tuto nemoc diagnostikoval, byl ve skutečnosti bohužel špatně diagnostikován nádor, protože jsme to vlastně nevěděli, no, a stále toho o tom stavu moc nevíme. A když se na to patolog poprvé podíval, mysleli si, že jde o rakovinový proces. A teprve po čase a opakování tuším hodnocení a tak dále jsme si uvědomili, že to ve skutečnosti není nádor, ale je to něco, co můžeme obecně léčit lékařsky. Někdy musíme podstoupit operaci, ale obecně je můžeme léčit lékařsky a mohou být v pořádku.

Jenny:Oh, dobře. Takže ho můžete ošetřit a jeho velikost se sníží?

Dr. Linton:Ano, velmi. To jo. Léčba je svým způsobem multifaktoriální. Ve většině případů to můžeme léčit lékařsky pomocí léků, abychom jen zmírnili zánět. Někdy jim také musíte dávat antibiotika a podobné věci, protože probíhá infekční proces. Pokud je výrůstek v oblasti, kterou nemůžeme bezpečně chirurgicky odstranit, často jej rádi vyřízneme, protože zjišťujeme, že tato zvířata se uzdraví o něco rychleji. Existují však oblasti, kde se léze mohou objevit, kde je ve skutečnosti lepší tyto lidi neoperovat, protože operace může být sama o sobě nebezpečná.

Jenny:Ano. Má samotná nemoc kratší obecný název?

Dr. Linton:Ne, myslím, že to je něco, na čem musíme všichni trochu zapracovat, protože neexistuje žádný společný název a je to do značné míry jazykolam a ve skutečnosti to z jazyka nekoulí. studna. Ještě jsme nevymysleli společné jméno, ale jsem si jistý, že časem nějaký chytrý, inteligentní člověk vymyslí něco, co bude o něco chytlavější a snadněji se to řekne.

Jenny:Dobře. Pokud to chcete pojmenovat „Nemoc Addie Deana“, rozumíme.

Dr. Linton:Určitě ano. To byla moje první preference.

Jenny:Jaké jsou některé běžné příznaky nemoci, než byla objevena?

Dr. Linton:Běžné příznaky onemocnění jsou ve skutečnosti přiměřeně nespecifické. A to znamená, že neexistuje nic, co by bylo skutečně diagnostické, aby se dalo říci, že jde o tuto nemoc. Ale to, co vidíme, je, že vidíme hubnutí. To může trvat určitou dobu, obvykle několik měsíců. Vidíme také zvracení a průjem. A co je vlastně zajímavé je, že vidíme, že mnoho z těchto koček, zejména ragdollů, má v minulosti také přílišnou péči.

Jenny:Zajímavé. Co si myslíte, že je tam odkaz s nadměrnou úpravou?

Dr. Linton:Ano. Nejsem si příliš jistý a je to tak trochu pouze spekulativní, ale máme pocit, že tyto kočky dostávají tyto zánětlivé reakce, protože, abych byl upřímný, jejich imunitní systém začíná být trochu šílený a téměř se vymyká kontrole nebo má trochu toho, čemu se říká dysregulace. Domnívám se, že předpokládám, že cokoli, co může způsobit přepracování imunitního systému, může potenciálně způsobit tyto léze. Například, pokud tito lidé dostanou opravdu velké husté chlupy, může to způsobit zánět. Imunitní systém říká, hej, nebo gastrointestinální trakt říká, hej, co se tady děje, a začne na to mít podivnou reakci a tkáň začne trochu houstnout. Takže to je to, co mám podezření. Ale zároveň jsme provedli spoustu studií, kde jsme se zabývali různými viry a bakteriemi, které by mohly potenciálně spustit imunitní systém. A zjišťujeme, že v těchto případech existují viry a bakterie. Ale nevidíme skutečný společný odkaz, takže neexistuje žádná běžná chyba nebo něco podobného, ​​co způsobuje tyto problémy. Takže si myslím, že jde spíše o reakci těla na různé příčiny. Proč jsou Ragdollové konkrétně postiženi, možná je něco v jejich genech nebo abnormalita, která způsobuje nastartování jejich imunitního systému. Opět je to studie v tomto směru a to je něco, co nyní zkoumáme.

Jenny:Dobře. To byla otázka, kterou jsem měl později, takže ji nyní odpovím.

Dr. Linton:Jo, jistě.

Jenny:Když přišel chirurg pro Addie's, zmínil se o vaší studii a řekl, že v Austrálii je větší populace ragdollů. A řekl jsem, dobře, nemyslel bych si to vzhledem k tomu, že plemeno začalo v USA. Ale zajímalo ho, proč se tak Ragdoll soustředil.

Dr. Linton:Jo, to je zajímavé. Nejsem si jistý ve srovnání s USA, jaké procento Ragdollů zde máme. Ale ve srovnání s naší běžnou populací byli ragdollové výrazně nadměrně zastoupeni. Zajímavé také je, že od doby, kdy byly noviny publikovány, dostávám spoustu e-mailů z celého světa. A řekl bych, že možná dvě ze tří koček, které mě lidé kontaktují, jsou ragdollové.

Jenny:Oh.

Dr. Linton:Takže si myslím, že na tom plemeni určitě něco je. Možná jeden ze dvou nebo dva ze tří, ale ano, rozhodně je zde nadměrné zastoupení ragdollů ve srovnání se zbytkem kočičí populace. Takže tam musí být nějaký odkaz.

Jenny:Správně. A co srovnání mezi muži a ženami, vidíte tam nějaký rozdíl?

Dr. Linton:Statisticky v naší studii nevidíme žádné rozdíly a myslím si, že je příliš brzy na to říci, zda v tuto chvíli existují nebo ne. Je vaše kočička samec nebo samička?

Jenny:Žena.

Amy Dean:Jsou jí dva roky. Právě jí byly dva roky v květnu.

Dr. Linton:Jo, v naší studii jsme viděli mírně přehnané zastoupení mužů. Ale když už to bylo řečeno, tak bych k tomu nic neříkal. Řekl jsi dva roky, promiň?

Amy:Ano, dva roky stará. V květnu jí byly dva roky.

Dr. Linton:Jo, takže průměrný věk v naší studii byl sedm let. Ale měli jsme pacienty od jednoho roku do jedenácti let. Takže znovu, existuje mnoho různých věkových kategorií, které se zdají být ovlivněny, což si myslím, že je také důležité, protože tam máte velmi, velmi mladou kočku, a to je důležité, protože myslím... A není tomu tak vždy , ale když máte mladou kočku s bulkou nebo výrůstkem, nebo dokonce sedmiletou kočku, která je stále ještě přiměřeně mladá kočka, je velmi snadné, když to poprvé ucítíte, říct, ach, to je pravděpodobně nádor , to není dobré, atd. atd. Ale zároveň je opravdu důležité, aby byly provedeny všechny různé testy, aby se skutečně potvrdil přesný původ léze, protože to je potenciálně velmi dobře léčitelný stav, což je dobré.

Jenny:Jaké jsou tedy způsoby, jak se nemoc zjišťuje? V případě Addie by zemřela, kdyby nepodstoupila nouzovou operaci.

Dr. Linton:Ano, naprosto a přesně. Takže způsob, jak diagnostikovat nemoc, myslím, že je jasné, že jste přišli a řekli, že moje kočka není v pořádku. A pak se na to váš veterinář podívá a provede fyzickou prohlídku. Ve většině případů, v dobrých osmdesáti nebo devadesáti procentech, by většina veterinářů byla schopna nahmatat bulku nebo výrůstek, když dělali fyzickou prohlídku. A pak z toho obvykle doporučí nějaký druh zobrazení, aby se zjistilo, kde přesně je ta hrudka nebo růst. Takže to může být cokoliv z ultrazvuku, což je asi nejlepší test, ale rentgen by stačil. Někteří veterináři mohou dokonce dělat věci, jako je CT vyšetření, které by také poskytlo více informací o tom, kde je léze. A pak už je přístup odtamtud opravdu na vás a vašem vlastním veterináři. Ale někteří veterináři by mohli navrhnout odebrat vzorek z této léze a poslat jej pryč do laboratoře, aby mohli získat diagnózu, než půjdou na operaci nebo než se léčí. Ale u jiných zvířat, která přicházejí akutně, jako by to znělo jako s vaší kočkou, je někdy potřeba provést operaci tam a tam, protože ačkoli se jedná o velmi dobře léčitelné dlouhodobé onemocnění, pokud se neléčí krátkodobě, může být zničující. . Někdy je tedy nutná okamžitá operace.

Jenny:Dobře. Jde tedy o imunitní onemocnění. Je to autoimunitní nebo?

Dr. Linton:No, to je ono. Myslím, že jde o to, že to, co spouští imunitní systém a spouští to, čemu říkáme zánětlivá reakce, kdy dostáváme do oblasti nával určitého typu buněk [neslyšitelné 00:10:41]. To je velká otázka. Takže to, co bych doporučil každému, jehož kočka byla diagnostikována s touto nemocí, je ujistit se, že ve skutečnosti neprobíhá jiná nemoc, která by to mohla spustit. Takže jsme zpočátku mluvili o vlasových koulích. Ale další věci, které musíme vzít v úvahu, jsou paraziti. Co je zajímavé, došlo k případu [pumer 00:11:05]. Takže evidentně ne kočka domácí, ale kočka [neslyšitelná 00:11:10], která měla nějaké specifické parazity, které pak vedly k tomu, že se tato nemoc objevila. Mohou to dělat různá plísňová onemocnění, potenciálně by to mohla dělat zánětlivá onemocnění střev. Vyskytl se jeden případ starší kočky, která skutečně skončila s rakovinou, ale rakovina spustila tento typ léze. Takže jakýkoli stav nebo cokoli, co může skutečně způsobit zánět, může tento stav spustit.

Jenny:Dobře. Dobře.

Amy:Funguje jako spouštěč?

Dr. Linton:Jo, přesně, funguje jako spouštěč, přesně tak. A tak si myslím, že je důležité, když je toto diagnostikováno, ujistěte se, že je proveden [neslyšný 00:11:49] test, kde se kontrolují paraziti, různé chyby, krevní test, aby se ujistil, že se nic jiného neděje který to může spustit.

Jenny:Dobře. Takže se obvykle nachází ve střevech a podobně?

Dr. Linton:Ano, je. Nachází se hlavně v žaludku a o něco dále na křižovatce mezi tlustým a tenkým střevem. Občas se setkáváme s případy, kdy máme lymfatické uzliny obklopující střeva, které mohou být také infikovány nebo pouze infikovány. Asi před patnácti lety vyšel zajímavý článek v časopise, který vyšel z Japonska, kde [konečně - 00:12:40] skutečně identifikovali podobné léze v oblasti krku některých z těchto koček, které měly velmi podobnou patologii. Nejsme si zcela jisti, zda je to přesně stejný stav, ale léze vypadají velmi podobně, když se podíváme pod mikroskop.

Jenny:Dobře. Addiin nádor rostl nad jejím slepým střevem.

Dr. Linton:Ano, přesně, a to je skutečně spojnice mezi tlustým a tenkým střevem. Takže to je druhé nejčastější místo, kde se to dá najít.

Jenny:Dobře. Její nějak…

Amy:Roztrženo.

Jenny:Ruptured je to, co použili.

Dr. Linton:Oh, můj.

Jenny:Takže obsah jejího tlustého střeva a střev plaval v jejích orgánech.

Amy:V její břišní dutině.

Dr. Linton:Páni, páni, ano.

Jenny:Takže byla pěkně nemocná.

Dr. Linton:Ano. Je jí teď dobře?

Amy:Jo, užívá tři různé léky. Dvě jsou antibiotika a jedna je nyní steroid.

Dr. Linton:Ano.

Amy:Zdá se, že na ně reaguje dobře. Není úplně sama sebou, ale podle toho, jak velkým traumatem si za posledních pár týdnů prošla.

Dr. Linton:Ano, rozhodně.

Amy:Jo, ne, jinak jí. Její hovínko se z tekutého stavu stalo mnohem pevnější.

Dr. Linton:Ano.

Amy:A tak mě to zlepšení potěšilo. Počůrávala, a tak dělala všechny běžné činnosti, jen ne nutně své milované já, kterým byla předtím, než onemocněla.

Dr. Linton:Ano. Tak určitě. Tak určitě. Ano.

Amy:Takže užívá Prednisolon, Clavamox.

Dr. Linton:Ano. Ano.

Jenny:Metronidazol

Amy:A metronidazol.

Dr. Linton:A metronidazol, jo. Myslím, že všechny jsou velmi, velmi vhodné a vhodné léky, což je samozřejmě dobře. Důvodem, proč je na prednisolonu, je snížit zánět, protože jak jsme diskutovali, je to spousta tohoto druhu sekundárního zánětu, který způsobuje tento proces. Zjistili jsme, že většina koček musí být na tomto celoživotním v přiměřeně nízké dávce. Důležitá jsou antibiotika. Pro vaši konkrétní kočku je to důležité z několika důvodů – jedním proto, že došlo k tomu, čemu se říká zánět pobřišnice. Takže když se střevní obsah vylil do břicha, musíme kvůli tomu užívat antibiotika, protože to je samo o sobě život ohrožující. Zjistili jsme, že asi 50 % těchto lézí, když se na ně podíváme pod mikroskopem, se zdá, že do samotných lézí napadají různé bakterie. Nyní nevíme, zda jsou primárním procesem, nebo jsou spouštěčem nebo jsou sekundární. Takže určitě je vhodná přiměřená léčba antibiotiky, řekl bych, že alespoň měsíc nebo dva.

Amy:Dobře. Vrátíme se za měsíc, abychom se setkali s internistou, abychom probrali, jak se jí daří. Chystá se na ultrazvuk, aby zjistila, kde se věci teď nacházejí, a pak se odtamtud odvíjí. Ano, vzhledem k jejím šancím si vede docela dobře. Jsme docela šťastní.

Dr. Linton:Ano. Zní to, jako by tam odvedli opravdu dobrou práci, a je fantastické, že se sem teď dostala, protože doufejme, že nyní prošla tímto akutním procesem. Měla by mít, doufám, dobrý dlouhodobý výsledek.

Amy:Jo, bylo to velké jako golfový míček. Jenny a já jsme to skutečně viděli. Chirurg nám to přinesl a bylo to docela velké na 9 kilovou kočku. Mám jeho fotku, kterou bychom vám mohli poslat, pokud byste se na ni chtěli podívat.

Dr. Linton:Jo, prosím, rád bych to viděl.

Amy:A co se stalo, důvod proč, nevím, jestli jsi zvědavý, ale přišla jsem dolů a našla jsem dvě obrovské hromady zvracejících a bylo to její žrádlo pro kočky, ale kolem toho bylo hodně vody. zvracet. A už jsem tu a tam viděl vlasové koule, ale nikdy jsem nezvracel. A jídlo ji nezajímalo, jen její oči vypadaly jako šunka. Nevypadala moc dobře. A přes pár hodin jsem to nechal sedět, abych zjistil, jestli se její stav změnil, a pak ne. Člověče, jsem rád, že jsem ji přivedl.

Dr. Linton:Ano, rozhodně.

Amy:Protože bych druhý den ráno neměla živou kočku.

Dr. Linton:Ne, zní to tak. Myslím si, abych byl upřímný, prezentace, kterou jste popsal o zvracení, odcházení jídla, je pro tento stav velmi typická. Bohužel to může být také typické pro mnoho různých věcí. Není to tedy konkrétní, ale rozhodně to jsou znaky, které vidíme.

Amy:Dobře.

Jenny:Jaké jsou možnosti léčby, jakmile se to objeví? Zmínil jste to, o čem jsme diskutovali o antibiotikách a steroidech měsíc nebo dva. Ale co se stane potom?

Dr. Linton:Ano, jistě. Takže ano, máme počáteční období, kdy někteří pacienti mohou nebo nemusí vyžadovat operaci. Pak tu máme období antibiotik a steroidů nebo antimykotik nebo co by to mohlo být. U většiny případů zjišťujeme, že nepotřebují dlouhodobá antibiotika, ale většina případů stále potřebuje steroidy ke kontrole probíhající reakce těla. Co se stane, je obecně s časem, lidé postupně vysazují léky a někteří lidé jsou schopni zcela vysadit, takže snižte dávku steroidů na nic, a léze se nevrátí a lze ji sledovat z klinických příznaků, které vidíte doma opakovanými ultrazvuky, krevními testy. Ale někteří pacienti, co zjišťujeme, je, že když jsou tyto léky sníženy, pak vidíme důkazy, že se léze znovu vracejí. And hence those medications need to be, the dose, increased again.

Jenny:Got it. Have you had any success or seen any success with kind of eastern medicine type practices of herbal stuff?

Dr. Linton:Yeah, that’s a good question. Unfortunately, because there hasn’t actually been that many case reports, there maybe 50 or 60 cases now reported, a total of 50 cases, no studies have been performed using herbal or eastern medicine. I definitely think there would be opportunity to do it and perhaps now because we know a little bit more about the disease we could start looking into it a bit more. But as yet, I haven’t actually seen any cases treated without medicine at the moment.

Jenny:Okay. My concern is the long-term steroid things, so that’s why.

Dr. Linton:Yeah, absolutely. You know steroids long-term in cats isn’t good. It increases the risk for a variety of conditions such as heart disease, diabetes are probably the two that really spring to mind which would be most concerning. I think there are alternative medications that could potentially be used. But it just comes down to a risk sort of benefit. Ideally, we all do our best to get them off the medications, to be honest, as quick as possible as long as the signs can be controlled. Because the last thing we want is for the signs to reoccur and then we’re all back at square one.

Jenny:Right.

Amy:Yeah.

Dr. Linton:There certainly are other medications, and to be honest other types of immunosuppressive medications. But sadly, all of these tend to have side effects. It’s just about monitoring closely and having a good chat with your vet about what those signs or those side effects are so when they occur, they can be managed appropriately and quickly. Often those side effects are very reversible as well.

Jenny:Got it. What are your feelings about vaccines for a diagnosed cat, cause it’s my understanding that vaccines can trigger inflammation?

Dr. Linton:Yeah. We haven’t seen a link with vaccines and this condition in our case series that we certainly did. But I guess in reality, any inflammation could potentially trigger these infections. That being said, I think all the speculative links that we’ve found have been some sort of inflammation in the gastrointestinal tract, whether it be worms, bacteria, foreign body, or a localized tumor or something along the lines that way.

Jenny:Okay.

Dr. Linton:And again, I think it’s a whole new kettle of fish discussing vaccines because again the benefits versus the risks, I think vaccines are extremely important because there are some of these conditions that we don’t see any more, and we’ve sort of become a little bit I guess blasé about it because we don’t see them anymore. And vets who sort of practiced 50 or 60 years ago had some real terrible times with some of these diseases that we vaccinate against. That being said, we’ve also got to be very, very careful that we’re not over vaccinating as well because that can have problems in itself.

Jenny:Right. Že jo. Well, it was just a suggestion from a friend of mine who thinks very eastern medicine wise about vaccines. And she’s two, so she could be tittered for certain things.

Dr. Linton:Yeah. Again, the titers that can be performed, even those tests themselves have got limitations.

Jenny:Right.

Dr. Linton:I guess my own opinion is it’s all about balance. I think we have to be very sensible on these conditions. As long as we try to stick to very specific scientific principles and things like that and we’re careful not to overdo things but at the same time we also have to remember why vaccines were brought out in the first place as well. And some of these conditions can potentially be horrible. So it’s all about balancing enough, balancing things. That’s my opinion at least.

Jenny:I fully agree with an equal balance of both, so yes. So how did you get involved in this? It sounds like you’re pretty interested in it.

Dr. Linton:Yeah, absolutely.

Jenny:Can you tell me a little bit personally about that?

Dr. Linton:Yeah. I guess when I was doing some training, I came across a cat which presented to me, which was really, really unwell. And the long or the short of it is from the top of my head I think it was a nine-year-old ragdoll, and the cat presented, and we could feel a big gritty stiff mass in its belly. The cat was really, really sick, and we took some biopsies of that specific mass and we sent it away to the lab. And when the results came back, it came back with a pretty nasty, nasty tumor. And the cat wasn’t doing any well or anything like that. Because the cat wasn’t doing well, we ended up putting the cat to sleep. It was a very strange tumor. Over the next few months, we got some more opinions and had a look at it again and then we found out that it was actually potentially this condition which could have possibly been treated. Now, I don’t know if that would’ve helped our cat because it was so unwell at the time. But it just really I guess intrigued me that this specific tumor was identified and to a degree initially… I don’t know if the term misdiagnosis because it’s so new, but I guess inappropriately diagnosed. And then when I had a bit more of a look in the literature, there was a very good study which came out from the United States as well by a lovely vet, Dr. Craig. I think in his paper, between 25% and 40% of cats, I can’t remember off the top of my head, were also misdiagnosed initially. That really intrigued me, and I just thought well we need to know a little bit more about this disease so then we can educate as many vets as possible about it and to a degree owners as well that this condition is out there, that potentially it’s not a death sentence as long as we can get on to it as soon as possible and manage it as quickly as possible.

Jenny:Well, I’m glad you did.

Amy:Yes.

Jenny:When the surgeon got the results and ran into my sister, she actually just had gone in to get something. He said, oh, I got the results and it’s something I have never seen before.

Dr. Linton:Yeah. That’s it, and that’s a lot of people’s reaction to be honest because it’s new. There are not that many cases about it. There’s no information about this disease in textbooks yet, for example. It’s all in journal articles. Hopefully down that track, there’ll be more information about it in textbooks. But it’s not easy to find information about this at the moment.

Jenny:So this might be an ignorant sounding question, but it’s even odd that the pathologist would know what it was?

Dr. Linton:Well, that’s it. And again, I think it’s just because of lack of exposure to it. And I think now you would probably find with the various journal articles that have come out, there would be a lot lower misdiagnosis or false diagnoses because obviously with the benefit of people seen with cases over time. But, yeah, that was one of the things that intrigued me. You’d see cats were getting misdiagnosed just on the examination and then misdiagnosed when looking at through a microscope. It can be complicated. The pathology is very, very complex and it can look similar to other conditions. And to be honest, cancers as well, and there are some papers where people are debating whether a specific lesion is this or it’s this. Sadly, unfortunately, it’s not always black and white. And I think it’s just important to take the whole picture together to look at how the cat is, what it’s presented for, what the vet’s feeling and seeing on their examination, where the lesion is, and so forth that way. Then hopefully once we’ve got the whole picture, that can really help point in the direction of the appropriate diagnosis.

Jenny:Okay. I think that is it that I have for general questions unless you had something written down that I should have asked.

Dr. Linton:No, no, I think you’ve covered a lot of information really well.

Jenny:You’ve done a better job than I did.

Dr. Linton:I don’t think so. Thank you very much.

Jenny:So tell me, it’s Eastside Veterinarian Emergency and Specialists – you’re a specialist vet. In other words, someone would have their regular that and then come see you for weirdo conditions like this one?

Dr. Linton:Exactly that. So we see referrals from general practitioner vets who will send cases like this over to us during the daytime. At night time, obviously we see emergencies, and during the daytime of course any emergencies or anything like that as well.

Jenny:Okay. I know that there are quite a few readers in Sydney.

Dr. Linton:Oh, good stuff.

Jenny:I wanted to give you a shout out if that would help.

Dr. Linton:Oh, that’s very [inaudible 00:28:20]. Thank you very much.

Jenny:You’re welcome. So thank you again, and then if you don’t mind talking to us a little bit about Addie, we would love it as well.

Dr. Linton:Absolutely. Thank you very much, guys. Cheers.