Moje první zkušenost s kočkou byla ve 13 letech, když jsem strávil noc v domě svého nejlepšího přítele. Svrběly mě oči, kýchal jsem jako blázen a začalo se mi špatně dýchat. Bohužel jsem musel být odvezen zpět domů.
Od té doby jsem se kočkám vyhýbal nebo jsem potřeboval brát léky na alergii, než jsem navštívil domov s kočkami. Kromě toho se kočky, kolem kterých jsem byl, vždy schovávaly, když přišli hosté, takže jsem začal vnímat, že kočky nejsou zábavné a nechápal jsem, proč by lidé měli tato zvířata jako domácí mazlíčky.
Poté jsem se stal hrdým majitelem dvou sibiřských huskyů. Od května 2019 už se mnou nejsou. Později toho roku jsem se přestěhoval do bytu v oblasti Chicaga a postrádal jsem zvířecí společnost. Nesměl jsem mít v bytě domácí mazlíčky, ale byl jsem přesvědčen, že tam můžu propašovat kočku.
Můj spolupracovník mi řekl o ragdollských kočkách a já jsem provedl další výzkum tohoto plemene a zjistil jsem, že ragdoll by se pro mě perfektně hodil, pokud bude tak učenlivý a přítulný, jak jsem četl. I když jsem byl alergický na kočku, chtěl jsem domácího mazlíčka opravdu moc a smířil jsem se s tím, že budu každý den potřebovat léky na alergii.
Ten samý týden jsem našel inzerát na 9letou královnu Ragdoll v důchodu k adopci ve Wisconsinu a poté, co jsem si vzal pár prášků na alergii, jsme s mámou vyjeli, abychom se s ní následující den setkali. Byla to láska na první pohled! Byla to nejkrásnější kočka, jakou jsem kdy viděl, a zdálo se, že léky na alergii pomáhají. Přišla se mnou zpět do mého bytu v centru, aby prožila svůj důchod ve svém novém věčném domově.
Její předchozí majitelé jí říkali Sunshine, ale mě toto jméno příliš nezaujalo, tak jsem ji pojmenoval Moonshine, protože na své jméno již dobře reagovala. Cítil jsem se provinile, že jsem ji vplížil do svého bytu, a napsal jsem o ní dopis správci nemovitosti. Byla tak laskavá, že nechala Moonshine zůstat, dokud nebude na obtíž ostatním nájemníkům (což rozhodně není).
Moonshine je neuvěřitelně přítulná a hravá. Ráda si na mě lehá, aby si zdřímla, sledovala mě, odpočívala ve své kočičí jeskyni nebo seděla na arkýři a lidé se dívali. Můj byt se nachází nad dvěma rušnými restauracemi a ona se adaptovala na „městskou kočičku“.
Nestydí se ani kolem mých hostů! Několikrát jsem ji vzal kempovat a dokonce jsem letos v létě odjel z města na svatbu v Michiganu a zůstal jsem v hotelu. Je to skvělá společnice na cesty. Když cestujeme autem, trochu mňouká, ale nakonec se uklidní a usne.
Stále miluji psy, ale zjistila jsem, jak jsou kočky také skvělými společníky. Jsem blázen do svého Moonshine!
Co se týče mých alergií, zdá se, že je dobře zvládají léky, a když jsem si je zapomněl vzít, neměl jsem na ni alergickou reakci. Nejsem si jistý, jestli jsem vyrostl z alergií na kočky, nebo možná Moonshine a já jsme tak měli být!
Máte kotě nebo kočku Ragdoll? Zvažte odeslání své kočky! Pokyny k odeslání Ragdoll of the Week
Přečtěte si další příspěvky týkající se hry Ragdoll týdne.
Někteří lidé si dávají novoroční předsevzetí, že budou jíst zdravěji, přestat kouřit nebo zlepšit svou kondici. Letos je mým předsevzetím zlepšit své štěstí. Nejlepší rozhodnutí, které jsem zatím na své cestě za štěstím udělal, přichází v podobě sedmikilového chlupatého tvora jménem Ava. V polovině
Skye – Ragdoll týdne Toto je Skye, moje krásná holčička. Po letech, kdy jsem toužila po dítěti, mi lékaři řekli, že to bude prakticky nemožné, že mi ve 27 letech byla diagnostikována raná stádia rakoviny děložního čípku a po dlouhé léčbě moje tělo nemůže mít dítě, byla jsem smutná, ale můj manžel ř