Všechno nejlepší k 16. narozeninám, Caymusi!

Před měsícem jsem nevěděl, jestli tu Caymus bude oslaví své 16. narozeniny. To, že je stále tady, přičítám mimo jiné ozonoterapii. 5. června bylo Caymusovi diagnostikováno onemocnění ledvin v pozdějším stádiu. Přišlo to jako velký šok – jeho progrese byla rychlá. Okamžitě jsme začali s tekutinami sub Q a dostal je také nitrožilně. Poté, co jsem prošel většinou šoku a částečně smutkem, zveřejnil jsem o tom na naší facebookové stránce. 12. července mu byla znovu odebrána krev a pokročilo to ještě dále. 5. července měly The Two Crazy Cat Ladies rozhovor s Dr. Margo Roman, celostní veterinářkou z MASH Main St. Animal Services. z Hopkintonu. Diskutovali o ozonoterapii a také o fekálních transplantacích. Jena, čtenářka Floppycats, která se mnou již byla v kontaktu ohledně Caymus a nabídla mi návrhy a podporu, náhodou zachytila ​​video naživo a napsala:„Pomůže to kočkám při selhání ledvin? – žádá Caymus.Dr. Roman odpověděla na otázku asi za 55 minut a řekla, že měla úspěch s kočičkami, které měly selhání ledvin. Po Caymusových zhoršených krevních výsledcích jsem se obrátil na Dr. Sally Barchman ze State Line Animal Hospital &Holistic Health , kam šla Caymus na akupunkturu, aby zjistila, jestli o tom ví. Shlédla video a myslela si, že to stojí za vyzkoušení. Takže pak začalo hledání ozonové terapie v Kansas City. Našel jsem pro to mnoho lidských míst – ale ne, veterinářských. Poté jsem byl veden, abych se zeptal veterináře – Dr. Landauové z Stillwell Animal Hospital &Equine Center, PA, aby zjistil, zda o někom neví. Řekla, že to neudělala, ale věřila v to a zavolá mi a vrátí se mi. Ani ne o 15 minut později mi zavolala zpět, aby mi řekla, že to udělala doktorka Linda Faris z nemocnice Northland Animal Hospital. Okamžitě jsem jim zavolal, abych to ověřil. Řekli, že ano a že mají druhý den (17. července) v 11 hodin schůzku s doktorem Farisem. Vzal jsem to. V ten pátek (17. července) byl Caymus špatný – nezvedl hlavu, moje máma byla popisující ho jako apatického. Pokud jste měli kočku se selháním ledvin, dobře to víte. Skoro jsem si ho nechtěl vzít, už jsem ho nechtěl propouštět, ale šli jsme. Šli jsme a do pokoje vešel doktor Faris, podíval se na Caymuse a řekl:„Nepředstavoval bych si, že bude tento jasný a ostražitý vzhledem k jeho krvi.“ (Věřím, že ho zvedl adrenalin – ale věděl jsem, jaký je doma, takže jsem její poznámce rozuměl). Řekla také, že se mu možná dařilo lépe než krevním testům kvůli všem těm věcem, které jsme dělali – Cerenia, Azodyl, Byliny, Tekutiny, B12. Naštěstí Dr. Faris sdělil, že trénovala pod Dr. Romanem (veterinářka Jena viděla Navrhla začít s malým množstvím Caymus – 20 ccm ozonové terapie podané rektálně – a další den nebo pondělí podstoupit další léčbu. Moje nitro řeklo, abych to udělal druhý den. Další terapie byla sobota (18. července) – dostal 40ccm. Po obou prvních ošetřeních se vrátil domů a okamžitě se vykakal do své krabičky (což je dobré i pro ledvinovou kočku) a pak zůstal zatraceně unavený – kolísavě chodil a vysílal. V sobotu večer jsem plakala mámě a sestře , řekl jsem jim, že se na něj nemůžu dívat moc déle. Pak přišla neděle (19. července) – šel jsem k němu ráno, abych mu dal tekutiny, máma mi nechala poznámku:„Caymus je dnes ráno „živější“ – jedl jeho jídlo a choval se skoro sám.“ Poté, co jsem mu dal tekutiny, byli moji rodiče ve sklepě a dělali nějakou práci, tak jsem ho přivedl dolů a on to chtěl prozkoumat – a byl jsem ohromen. Dostal jsem k tomuto příspěvku spoustu komentářů – nadějných, užitečných a dokonce i lidí, kteří podstoupili ozonovou terapii, kteří říkali, jaké zázraky to udělalo. Také jsem dostal komentáře, že ozonová terapie je šarlatánství a není schválena FDA. Pak přišla neděle večer – bavil jsem se s Murphym (Caymusovým bratrem) a podíval jsem se a viděl, jak se Caymus čistí. Ale trvalo to krátce. V pondělí 20. července jsme šli na jeho třetí léčbu. V úterý večer nám máma poslala video mé sestře a řekla:"To tě potěší." Video bylo toho, jak se Caymus OPRAVDU čistil – třeba 2 minuty. Ve středu ho moje máma přistihla, jak se znovu čistí. Ve čtvrtek se potuloval do kuchyně, když jsem k němu přišel, abych mu podal tekutiny. V době, kdy jsem natáčel toto video (31. července), měl za sebou pátou léčbu – a hned poté také dostal akupunkturu od Dr. Farise. Caymus začal fekálně transplantační pilulky a mnoho dalších věcí. Doufám, že na webu udělám stránku o všem, co jsme s ním zkusili. Velké poděkování patří Dr. Sally Barchman, Dr. Lindě Faris, Dr. Leanne Landau, Dr. Margo Roman, čtenářka Floppycats Jena a The Two Crazy Cat Ladies za jejich lásku ke kočkám a jejich práci!! Natočil jsem video o Caymusově ozónové terapii a chtěl jsem se s vámi podělit – ale Caymus o tom nechce mluvit. Nějaká dáma, která si strčí prst do zadku, není to, o čem narozeniny jsou (jsme však za ni velmi vděční!!). Jak mnozí z vás vědí, Caymus naprosto zbožňuji. Je to moje spřízněná duše. Žije s mými rodiči, svým nevlastním bratrem Murphym a Parkerem (německý ovčák). Caymus a Murphy přišli k mým rodičům v listopadu 2004 těsně před Dnem díkůvzdání. Mému ragdollovi Ragovi z dětství bylo v té době 15 let a přemluvila jsem mámu, aby si pořídila kotě, protože Rags stárne. Chtěli jsme pečeť s plamenem, protože když moje teta v 80. letech poprvé dostala kočku Ragdoll, dostala to a my jsme se do něj zamilovali. Byl nádherný. Když jsem na internetu začala hledat koťata ragdollů s tuleněmi, našla jsem dvě a začala jsem o nich e-mailovat chovatelům. Když chovatelka Caymus a Murphy, Cindy Carpenter z Bluegrass Rags, zjistila, že máme 15leté dítě, důrazně navrhla, abychom si místo jednoho pořídili dvě koťata. Řekla, že si budou hrát mezi sebou a nejspíš nechají starého pána na pokoji. Byla to pravděpodobně ta nejlepší rada, jakou jsme kdy dostali. Murphy má modrou rukavici s blazeovým úplným bratrem, ale moje máma preferuje tulení rukavice, tak Cindy navrhla tuleně s rukavicemi z jiného vrhu, které měla. A řekl, že koťata sdílela stejného otce. A tak do našich životů vstoupil Caymus. Mého tátu, který před Rags nebyl fanouškem koček, bylo těžké přesvědčit, že bychom neměli dostat jen kotě – ale dvě koťátka! V důsledku toho jsme pojmenovali Caymus po jedné z jeho oblíbených lahví vína, Caymus. Můžu vám ale říct – o 16 let později je Caymus takový Caymus. Nemohl mít žádné jiné jméno – tedy, kromě mých přehršel přezdívek – Newy, NUSS!, Cay-cay-newin' atd. V dnešní době mu většinou říkám Newy. Caymusova srst je popis plemene pro kočku Ragdoll – je plyšová, nematní, působí božsky luxusně. I když mu selhaly ledviny, stále má slušně vypadající srst (mnoho „ledvinových koček“ má hrudkovitou srst a může se srst vlézt dovnitř a ven). Je nebeský na dotek – a také zapadá do stereotypu plemene, když si ho vyberete. nahoru – kulhá jako Ragdoll (pokud není z něčeho ve stresu) a ROZHODNĚ vyžaduje zvedání oběma rukama, jinak vám vypadne z jedné ruky. Caymus za poslední dva měsíce navštívil dva nové veterináře – ty, které nikdy předtím neviděl a oba jsou ohromeni tím, jaký je to úžasný pacient. Jeden chtěl, abychom ho přivezli jen proto, že je tak mrštný. Kvůli COVID-19 je naše schůzka s tímto veterinářem omezena na telefonický hovor. Chiropraktik se přišel podívat na Caymuse, nikdy předtím se s ním nesetkal, a když to udělala, slyšel jsem druhého veterináře říkat:"Já vím, není úžasný?" A ano, ano, ano, ano – je! Caymus byl vždy největší kočkou v naší rodině na výšku, délku a váhu. Jak stárl, trochu zhubl, ale stále zůstává „největším“ na výšku a délku. V nejlepších letech měl 17 liber, onemocnění ledvin ho snížilo na 12 liber. Caymus má malou hlavu, velké uši a velké tělo a určitě by nikdy nešel na výstavu ragdoll kočka , ale dobrý bože, myslím, že je nádherný. Respektoval sakra z mých hadrů a já ho za to budu vždy milovat. Je to nejlaskavější a nejsladší zvíře, jaké jsem kdy poznal (jediný okamžik, kdy jsem ho viděl skutečně odplatit, je s psi). Když poprvé žil s mými rodiči – moji rodiče měli velmi chladného, ​​úžasného německého ovčáka Tuckera – který respektoval kočky. Ale když jsme poprvé dostali německého ovčáka mých rodičů, Napa, byl opravdu naštvaný – počůral se mi do sprchy ze stresu atd. V průběhu Napaova života se z nich stala nejlepší poupátka. Caymus je nyní se svým 4. (?) německým ovčákem, 3letým mým rodičům, Parkerem. Můžu mít nejhorší náladu – depresi ze života – ale Caymus, Caymus mě rozveselí. A sobecky je to jedna z věcí, které mi na něm budou chybět nejvíc – má vzácnou schopnost mě rozveselit – takže jeho stav byl pro mě teď velmi těžký. Už netahám jeho energii a snažím se mu dát všechnu svou. Už jen zmínka o jeho jménu mě těší – přináší mi do duše radost, jakou jen málokdo dokáže okamžitě přinést. Miluji jeho předení a jeho osobnost je tak zvláštní a trapná, že vlastně nevím, jak to popsat. Vejde do místnosti jako Ijáček z Medvídka Pú... ale není smutný ani depresivní – ale je to takový přístup typu „ahoj, kluci...“. Prostě miluji jeho přítomnost. Je hravý a ostražitý – ale ne jako jiné kočky. Řekl bych, že Trigg má mnoho vlastností podobných Caymus – zejména v jejich kluzkosti. Caymus žije v domácnosti, která je MNOHEM rušnější než ta moje. Často říkám Caymusovi, že kdyby ho měl každý na světě, svět by byl mnohem šťastnější a mírumilovnější Takže technicky vzato je Caymus kočka mých rodičů. Každý rok žádám svou mámu k mým narozeninám a k Vánocům, aby mi ho darovala. ona to neudělá. A abych byl docela upřímný, nemohl jsem ho vzít Murphymu – jsou spřízněný pár. Žila jsem s Caymusem a Murphym ve svých 20 letech, když jsem ještě bydlela se svými rodiči, takže mám pocit, že jsou to také moje kočky. Chodím s mámou na každou jejich schůzku s veterinářem a vždy je hlídám. Všechno nejlepší k 16. narozeninám mé krásné Caymus! Doufám, že spolu ještě strávíme slušné množství času.