Bella Boo – Ragdoll týdne

Bella Boo je 1 ½ roku starý čokoládový rys s krásným plamenem, který moje vnučka pojmenovala po Krásce a zvířeti. Moje vnučka jí říká Bella Boo, když se s ní setká.

Bella pocházela od velmi milého chovatele. Byl opravdu smutný, když ji viděl odcházet, a těší se z aktualizací jejího pokroku. Dostala jsem se na čekací listinu na chovatele a původně mi bylo řečeno, že pokud si nebudu lámat hlavu s barvou, bude to čekat minimálně 6-9 měsíců. Asi měsíc poté, co jsem byl na seznamu, mě kontaktoval, že má kotě, které všichni na seznamu předali kvůli zbarvení, takže jsem se s ní šel setkat.

Byla plachá, když jsem se s ní setkal, ale byla sladká a nechala mě držet ji. Byla plachá v tom, že na rozdíl od většiny malých koťat si nepřišla snadno hrát. Moc jsem o tom nepřemýšlel, protože jsem dorazil do domu, když se chovatel vrátil domů, takže tam byla aktivita a změna. V každém případě jsem preferoval barvu modré nebo tuleně špičaté a ne rysa, bikoloru nebo lysinu, ale byl jsem flexibilní.

Jak můžete vidět, měla všechny barevné rysy, které jsem nechtěl! Rozhodl jsem se, že si nepořídíte zvíře kvůli barvě a čekání 6-9 měsíců by mi kočku umístilo do domu uprostřed nějaké stavby, takže i když nebyla taková, jakou jsem chtěl, zmáčkl jsem spoušť.

V tuto chvíli jí bylo 12 týdnů, takže se vrátila domů se mnou. Bylo to docela dobrodružství, protože jsem rychle zjistil, že její plachost není jen o návalu aktivit. Bylo to její součástí. První noc jsem se rozhodl, že si ji nechám v náhradní ložnici a budu tam spát s ní. Pokoj je nejblíže mému obytnému prostoru a chtěl jsem, aby byla zvyklá na zvuky psů a domácnosti.

Je to řídký pokoj s postelí, pračkou/sušičkou a mým stolem a počítačem. Skříň byla prázdná bez dveří. Tu noc jsem šel dovnitř a donutil ji, aby si trochu hrála a mazlila se. Stále byla tak zjevně vyděšená, ale jako hadry ztuhla, když ji držela.

Vlezl jsem tedy do postele a postavil ji vedle sebe. Před spaním jsem měl zablokován přístup za pračku/sušičku a stůl. O pár hodin později jsem vstal, abych šel na záchod. Nebyla se mnou v posteli a já ji pod postelí neviděl. Dostal jsem baterku, abych se ujistil, že pod boxovou pružinou není roztržená, a nakonec jsem zvedl matraci, abych zjistil, že není pod postelí.

Zablokoval jsem pračku a sušičku, ale podíval jsem se za ně, abych se ujistil, že koťata se mohou dostat do malých míst. V tu chvíli jsem zpanikařil, protože jsem si myslel, že mě následovala z pokoje a já ji prostě neviděl? Prohledal jsem ten dům odshora dolů. Můj dům vypadal, jako by byl vypleněný.

Nedokázal jsem si představit, že by byla mimo místnost, protože moje druhá kočka by na ni reagovala a nespala by klidně na pohovce. Tak jsem šel zpátky do pokoje. Znovu jsem zvedl matrace, strhl všechny potahy, podíval se dovnitř pračky a sušičky, i když byly dveře zavřené.

Znovu jsem se podíval za pračku a sušičku a boční stranu sušičky. Byl jsem zaražený a zpanikařil jsem, když jsem se snažil zjistit, kde je. Věděl jsem, že jediné místo, kde mohla být, bylo za pračkou a sušičkou, a obával jsem se, že se do nich možná nějak dostala.

Dostal jsem jasnou baterku a dostal se na sušák a tam byla pod bílou PVC trubkou. Dokonale zapadla! Byla zaseknutá, tak jsem ve 2 ráno volal sousedům, aby přijeli a posunuli sušičku, abych se k ní dostal. Ve 3 hodiny ráno byla venku a v bezpečí a nezraněná, ale vyděšená.

Pak jsem se rozhodl, že by jí bylo lépe v mé ložnici, i když to nahradilo oblíbené místo mé druhé kočky a bylo dále od obytných prostor. Alespoň nebyla žádná nebezpečná místa, kam by se dalo dostat. Na jakékoli místo, kam se vlezla, jsem se k ní mohl dostat, abych ji zachránil. Takže ve 4 hodiny ráno se její popelnice a jídlo atd. přesunuly do mého pokoje.

Ráno jsem se probudil, abych zvracel na podlahu, která obsahovala hromadu šedých vlasů. Když jsem usnul, rozkousala mi kus vlasů. Chvilku trvalo, než ten kus dorostl, takže jsem si na pár týdnů připomněl jednu z nejhorších nocí mého života!!! Celá věc je teď komická, ale byla to pravděpodobně jedna z nejvíce stresujících, děsivých a dráždivých nocí v mém životě!

Všiml jsem si, že její adaptace na dům byla pomalá a zůstala plachá přes izolaci a dokonce poté, co získala svobodu pro zbytek domu. Nelíbilo se jí, když ji hladili nebo drželi a držela se s druhou kočkou a psy víc.

Začala také kousat a v 6 měsících propadala šílené panice, kdykoli někdo přišel ke mně domů. I když jsem odešel z domu a vrátil se, zpanikařila a chovala se, jako by neměla ponětí, kdo jsem.

Se záchvaty paniky utíkala do sklepa a schovávala se v této krabici, do které přišly filtry pece. Nevyšla ven, dokud jsem ji nešel získat. Jednou jsem se rozhodl, že uvidím, jak dlouho, ale v 18 hodin jsem pro ni šel. Pokaždé, když jsem ji dostal ven, vyběhla nahoru, jako by se chtěla schovat, ale než jsem se dostal na vrchol schodů, vypadala, jako by se nikdy nic nestalo.

Bylo to opravdu srdcervoucí vidět, jak se to stalo. Také začala být agresivní vůči dvěma psům a moje malá 5 kilová čivava byla několikrát zraněna tím, že na něj kousala, drápala nebo na něj vrhala. Ty byly agresivnější než jen hrát.

Moje druhá směs pudla na ni také vrčela a práskala, což bylo pro tohoto psa tak netypické. Uplynulo několik měsíců a já viděl příspěvek o Prozacu. Vzal jsem ji k veterináři a už 3 měsíce užívá Prozac a je to jiná kočka.

Nestojí o to, aby ji někdo držel, ale nyní se ráda mazlí a obvykle ji najdete poblíž mě, ať už u mých ramen nebo u nohou. Je mnohem klidnější a na psy už neútočí. V jednu chvíli jsem upřímně uvažoval o tom, že ji přemístím, ale teď si život bez ní nedokážu ani představit. Veterinář ji chce nechat na Prozacu po dobu 6-12 měsíců a pokusit se ji odstavit, aby zjistil, zda to změnilo její mozkové vlny a chování, aby mohla žít bez něj.

Bella miluje sedadlo pro kočku u okna, které mám v okně ložnice. Dívá se na několik stromů, ve kterých se poflakují ptáci, veverky a sousedi. Mám také vysoký kočičí strom u dalšího okna s výhledem na dvůr, kde si hrají psi.

Všiml jsem si, že když vyjdou ven, je nahoře v okně a dívá se. Bella miluje tunel, staniolové koule a kartonové škrabací bločky.

Mám podestýlkového robota a nedokážu si bez něj ani představit mít kočku. Mě to změnilo život, protože mám špatná záda, takže se každý den ohýbat, abych je nabral, byla výzva. Bellina absolutně nejoblíbenější věc na celém světě je strouhaný sýr.

Občas pejskům „omylem“ upustím strouhaný sýr a ona je právě tam a odstrčí psy stranou, aby dostala svůj podíl. Bella se ráda schovává, ale opravdu jí to moc nejde. Najdu ji s polovinou těla vystrčenou pod postelí nebo za závěsem ve sprše a jen jí trčí ocas. Ona je také konečný flop. Většinu času spí na zádech. To ragdollí břicho a stočené tlapky jsou pro mě prostě tak rozkošné!

S touto dívkou to bylo dlouhých 12 měsíců, ale teď si bez ní nedokážu představit život.