Kočičí ocas – chovný ocas u koček
Jména exotických mazlíčků začínající na D a E
Crimson Rosella
Jsou ježci noční? A mohou vidět ve tmě?

Stydí se psi?

Psi mohou v určitých situacích vykazovat chování, které připomíná lidské rozpaky, ale jejich emocionální zážitky a motivace se liší od těch lidských. Rozpaky, jako sebevědomá emoce související s vnímáním negativního posuzování ostatními, není výslovně spojena s psí kognicí. Psi primárně reagují na své prostředí a reagují na základě naučených asociací, hledají odměny a vyhýbají se trestům.

Zde je rozpis toho, jak mohou psi projevovat chování, které lze mylně považovat za trapné:

1. Podřízená řeč těla: Psi často zaujímají submisivní polohy, když se cítí ohroženi nebo podřízeni. To může zahrnovat vyhýbání se očnímu kontaktu, zatahování ocasu a přikrčení s ušima dozadu. Někteří lidé si to mohou vyložit jako známku rozpaků, ale je to přirozený mechanismus přežití.

2. Odstoupení a vyhnutí se: Psi se mohou vyhýbat určitým situacím nebo lidem poté, co byli napomenuti nebo zažili negativní interakci. Nejedná se nutně o rozpaky, ale spíše o formu podmíněného vyhýbavého učení, kdy si spojují osobu nebo situaci s negativními důsledky a snaží se jim v budoucnu vyhnout.

3. Hledání pohodlí: Pokud je pes napomenut nebo se v nějaké situaci cítí nepříjemně, může hledat útěchu u svých majitelů, jako je šťouchání nebo lízání. Toto chování není řízeno rozpaky, ale spíše touhou po ujištění a bezpečí z důvěryhodného zdroje.

4. Sociální omezení: Psi jsou společenská zvířata a často berou podněty od svých majitelů nebo členů smečky. Pokud se majitel v nějaké situaci cítí trapně, pes může tuto energii zachytit a jednat podle toho, projevovat chování, které je v souladu s emocionálním stavem majitele.

5. Hravá gesta: Psi se mohou chovat, jako je převalování, vystavování břicha nebo hravé klanění. I když tato gesta mohou připomínat lidská gesta spojená s rozpaky, jsou pravděpodobnějšími výrazy submisivity, pozvání ke hře nebo hledání pozornosti.

Je nezbytné interpretovat chování psa v kontextu jeho přirozených instinktů, sociálních interakcí a podmíněnosti, spíše než jim přímo přisuzovat lidské emoce, jako jsou rozpaky.