Běžné vyrážky na psím žaludku
Pes s vypadáváním chlupů na břiše a nohou
Nádory žaludku u psů
Příznaky žaludečního viru u psa
 Keep Pet >> Domácí mazlíčci >  >> psi >> Zdraví

Břicho mého psa mě drží jako rukojmí

Není nic jako vkročit do hromady psích hovínků. Ve vašem obývacím pokoji.

V pondělí ráno jsem se probudil. Nasaď mi brýle. Šel směrem k chodbě, aby vyvedl stádo a nakrmil je. Rozsvítil jsem světlo a uviděl jsem ho:obrovská hromada Cooperových hoven přímo za dveřmi mé kanceláře. Vstával někdy v noci a Cooper – na rozdíl od svých bratrů – se mě nesnaží vzbudit pro případ nouze. Místo toho se odplíží, jde a pak vleze zpět do postele.

Břicho mého psa mě drží jako rukojmí

Stále testujeme přísady a tvaroh byl zcela moje chyba. měl jsem vědět. Ale bohužel jsem usoudil, že je to konečně mimo jeho systém.

Pak, v pondělí večer, když jsem byl ve třídě, se to stalo a mám podezření, že Cooper snědl žrádlo pro kočky.

Poškrábej to. Já vím Cooper snědl krmivo pro kočky.

V úterý ráno jsem se probudil těsně po páté a Cooper šukal na koberci v mé ložnici. Vyčistil to, sešel dolů, aby našel... další obrovskou hromadu Cooperových hoven, tentokrát v obývacím pokoji. Vlastně dvě hromádky, ale druhou jsem neviděl, dokud jsem do ní nevstoupil při úklidu první. Zatraceně tmavé koberce a špatný zrak.

Tak jsem je dal na dvůr, uklidil ho, nakrmil všechny (Cooper je na BLANDU) a pak začal pít kávu. Šel jsem do své kanceláře, zapnul počítač a podíval se na svůj e-mail. Šel jsem dolů, abych si nalil svůj první šálek... a byla tam další hromada hovínka, která byla úplně nová. Přesně na místě, kde jsem právě čistil. Z těch tří to byl jediný, který mě naštval, protože jsem byl SPRÁVNĚ TAM. Mohl jít ke dveřím. Slyšel bych ho. Ale neeee.

Celé úterý bylo Poop Watch 2014. Měl jsem obrovský stoh papírů na známkování a nebylo možné se soustředit. Měl jsem ho neustále na očích. Bral jsem ho ven skoro každou hodinu. Potřebovala jsem na poštu a do potravin a celý den jsem si říkala:Jakmile se vykaká, vyřídím co nejrychleji ty pochůzky. Sakra, potřeboval jsem se osprchovat, ale po třech vnitřních kakáních jsem nepolevil ani na vteřinu. Ne. Jeden. Za druhé.

Když se točilo 23:45 a on stále nekakal, chtělo se mi brečet. Hodila jsem ručník. Rozhodl jsem se, že ho zamknu ve své ložnici se mnou. Nikdy neměl nehodu v ložnici (možná věc doupěte?), takže jsem usoudil, že to byla moje nejlepší sázka.

Středa se probudila jeho štěkotem.

Ale žádné hovínko!

{{Kromě toho, nedávno jsme změnili Mlokovo jídlo. Ve středu ráno se rozhodla, že to všechno ustojí. Myslím, že projevovala solidaritu s Cooperem. Ale laskavě to udělala po celé podlaze koupelny, což je dlažba. Za to jsem vděčný.}}

Vyšel ven před snídaní a znovu pozdě odpoledne. Měl jsem třídu – poslední semestr!!! – včera v noci a byl jsem přesvědčen, že se přijdu domů vykakat. Zavřel jsem je všechny v obývacím pokoji a zkřížil prsty. Žádné hovínko! Yippee!

Tak jsem ho minulou noc znovu přivedl k sobě.

Probudilo mě, že ve 2 hodiny ráno běhal ve zběsilých kruzích. Vyhnal ho ven a on šel. Zpátky do postele. Totéž v 6:45. Stejně jsme museli vstát, ale šup.

John je od minulého pátku mimo město. Nyní je na cestě zpět. Myslím, že jeho trestem za to, že mě opustil, by měl být tento víkend půjčení parního čističe a čištění koberců, ne?

Vážně mám pocit, že nemůžu opustit dům, ale stejně musím na poštu a do obchodu s potravinami! Až se příště vykaká venku…