Jejich vědecké jméno je Lycoan pictus, ale častěji se jim říká africký divoký pes a mají potíže. Jejich počet v posledních několika desetiletích neustále klesal, až do bodu, kdy jich celkem zbývá jen asi 5,ooo. Navzdory mnoha snahám o jejich ochranu nebyl zaznamenán žádný znatelný rozdíl.
Tito divocí psi jsou ohroženi – a s rostoucí populací v Africe je stále obtížnější udržet je mimo konflikt s lidmi. Vědci z Norské univerzity vědy a technologie ale mají plán. Přišli s inovativním řešením, jak udržet tyto psy dál od lidí, a to s umělým čůráním.
Afričtí divocí psi jsou geneticky odděleni od domestikovaných psů, i když jsou zařazeni do čeledi Canidae.
Jejich situace v Africe je podobná jako u vlka ve Spojených státech – jsou považováni za ohrožené a chráněné – ale lidé je stále zabíjejí. Zatímco populace Afriky roste, stále více zatěžuje obrovské území, na které jsou tito divocí psi zvyklí se toulat, podobně jako medvědi ve Spojených státech. To vedlo k nárůstu jejich konfliktů s lidmi.
Divocí psi zahrnují obrovská území, často 100 mil, takže udržet je v bezpečí se ukázalo jako obtížné, protože jejich výběhy často překračují hranice na nechráněné území. Oplocení oblastí pro psy bylo vyzkoušeno, ale zatím jen velký projekt oplocení v Jižní Africe zaznamenal velký úspěch.
Jejich situaci ještě zhoršuje to, že afričtí divocí psi jsou náchylní ke stejným infekčním chorobám jako domestikovaní psi. Nejpozoruhodnější jsou vzteklina a psinka – které obě měly na zbývající smečky zničující následky.
Ještě před několika desítkami let byl divoký pes poměrně zalidněný – ve 39 zemích jich bylo 500 000. Nedávno však zaznamenaly prudký pokles a nové odhady předpokládají, že jich zbývá zhruba 3 000 až 5 000.
Tento druh byl zcela ztracen ve 25 z 39 zemí, ve kterých byl dříve před pouhými 30 lety zaznamenán.
Protože umělé překážky, jako je oplocení, se většinou ukázaly jako neúspěšné, nová skupina výzkumníků přišla s jiným plánem, jak pomoci zachránit afrického divokého psa.
Zkouší biologické bariéry, aby udrželi psy v konkrétních oblastech. Stejně jako naši psi si i tito divocí psi označují svá území vlastním pachem. Drží se pohromadě se svými vlastními smečkami a neradi zasahují do území jiných smeček.
Vědci tedy shromáždili písek, který byl nasáklý močí od divokých psů, a přemístili jej do blízkosti jiných smeček, aby je udrželi v určitých oblastech, a zatím se zdá, že to funguje. Prozatím tyto pachové značky zanechané vědci brání psům v přesunu do jiné smečky vnímané oblasti.
I když je tato metoda slibná, sběr velkého množství moči divokých psů zůstává docela výzvou. Vědci nyní pracují v laboratořích a snaží se vytvořit umělou moč divokých psů.
Úvod Rakovina je známá jako jeden z nejčastějších zdravotních stavů u lidí. S tolika různými druhy rakoviny by nemělo být překvapivé, že téměř každý člověk na planetě buď měl rakovinu, nebo zná někoho, kdo ji má. Rakovina je bohužel také poměrně běžná u našich domácích mazlíčků. Psi mohou také dos
Úvod Pokud uvažujete o tom, že si pořídíte husy a jste již majitelem psa (nebo naopak), budete muset zvážit, zda spolu mohou žít. Husy dokážou vycházet s mnoha různými druhy zvířat, ale často to může vyžadovat hodně učení, protože pokud jde o housata, domácí mazlíčci, jako jsou hadi, papoušci, kočk