Výměnou za všechnu lásku a potěšení, které psi dávají svým rodinám, vyžadují na oplátku různé druhy péče, mnoho z nich několikrát denně. Ale nebojte se – to se rychle stane součástí vaší známé rutiny, a čím lépe budete pečovat o svého pejska, tím větší potěšení budete mít ze vztahu oba. V tomto článku se zabýváme všemi klíčovými aspekty péče o psy, včetně:
Než budete moci svého psa skutečně poznat, musíte mu dát jméno. Přejděte do první sekce, kde najdete několik tipů pro křtiny vašeho nového přítele.
Jednou z nejpříjemnějších částí vlastnictví psa je dát vašemu čoklovi zvláštní jméno. Ale jakmile to uděláte, musíte také podniknout kroky, abyste svému psovi poskytli řádnou identifikaci pro případ, že by se ztratil. Zde jsou rozsáhlé podrobnosti o pojmenování a identifikaci vašeho psa.
Jedním z nejdůležitějších způsobů komunikace se psem je jeho jméno. Když váš pes uslyší její jméno, měla by vyskočit do pozornosti, připravená na dobré časy - i když je to jen čas jídla. Výběr správného jména je zvláštní součástí vlastnictví psa, takže svůj výběr pečlivě zvažte. Zde je několik věcí, které je třeba zvážit, abyste se dostali na správnou cestu.
Vzhled vašeho psa. Spot, Blaze, Tiny nebo Blackie jsou všechna osvědčená psí jména. Výhodou je, že jsou popisné, což usnadňuje identifikaci vašeho psa, pokud se ztratí. Nevýhodou je, že existuje spousta dalších psů s těmito jmény. Možná budete chtít být kreativnější, aby váš pes vyčníval z davu. Vysoký, nohatý pes s žíhanou srstí – například chrt – by se mohl jmenovat Savanna nebo Tygr, podle plochých pastvin v Africe, ze kterých mohlo vzniknout zvíře s tímto vzorem pruhované srsti.
Dědictví vašeho psa. Zkoumání historie plemene je skvělý způsob, jak najít dokonalé jméno. Skotské plemeno, jako je West Highland White Terrier, Scottish Terrier nebo Cairn Terrier, by se mohlo jmenovat Murray nebo Stuart. Safari je vhodný název pro Basenji, plemeno bez štěkat z Afriky. Tundra je oblíbené jméno pro severní plemena, jako jsou aljašští malamuti a samojedi.
Pleso vašeho psa. Bíglové, krvaví psi a baseti budou následovat jejich nosy až na konec světa. Sniffer je dobré jméno pro jednoho z těchto psů, stejně jako Sherlock nebo Gypsy. Spousta teriérů se jmenuje Digger a je snadné pochopit proč. Tito psi byli kdysi vyšlechtěni, aby šli po škůdcích, kteří žili v podzemních doupatech, a proto dnes mají tendenci hloubit své dvory.
Zvláštní rysy vašeho štěněte. Proč sis pořídil štěně? Pokud spolu budete lovit nebo rybařit, můžete jít se jménem Pal nebo Amigo. Říká se, že border kolie jsou nejchytřejší ze všech plemen, takže zvažte, zda tomu vašemu nedáte jméno, které by odpovídalo jejímu intelektu:například Einstein nebo Newton.
Registrované jméno vašeho štěněte. Chovatelé často dávají vrhům téma nebo jména začínající stejným písmenem. Vrh s tématem country hudby může mít štěňata jménem Nashville's Yoakam, Nashville's Dolly, Nashville's Reba a Nashville's Waylon. Registrovaná jména mohou obsahovat název chovatelské stanice nebo jména otce a matky. Můžete tedy mít Indiánské léto v Cloverhillu, Craigwooda Higginse ze Switchbarku nebo Magnoliiho Prince of Thieves. Ačkoli se tato jména objevují na registračních papírech psa, zjevně nejsou dobrou volbou pro použití v domě. Chovatel nebo majitel dá psovi přezdívku nebo jméno. Craigwood Higgins ze Switchbark pravděpodobně jde Woodym ke svým přátelům.
Vaše koníčky a zvláštní zájmy. Pokud jste sportovní fanoušek, máte na výběr ze spousty skvělých jmen, ať už je vaší hrou golf, tenis, basketbal, fotbal, atletika nebo hokej. Mohli byste jmenovat fleet-footed Greyhound nebo Whippet Carl, Jesse nebo FloJo. Pojmenování boxera je až příliš snadné:Co takhle Frazier, Ali nebo Sugar Ray?
Vaše oblíbené knihy, filmy nebo televizní pořady. Spousta psů se jmenuje Lassie na počest kolie literární, filmové a televizní slávy. Nemusíte ale svého mazlíčka pojmenovat po jiném psovi ve filmu nebo televizním pořadu. Vyberte jméno kterékoli ze svých oblíbených postav pro svého psa.
Užitečné rady. Vyhněte se názvům, která se rýmují se slovem ne, jako je Mo, Snow nebo Beau. Nechcete své štěně zmást, když ji trénujete. Vyhněte se dlouhým nebo obtížným názvům. Worcestershire může vypadat působivě, ale než ho dostanete z tlamy, pozornost vašeho psa se již dávno přesune jinam. Nakonec se ujistěte, že to jméno je takové, které se nebudete stydět zavolat před sousedy.
Nyní přejděme ke každodenním pracím spojeným s péčí o psa. Vysvětlíme vám, jak je udělat prospěšné a příjemné pro vás i vašeho mazlíčka. Je to v další sekci.
Strávil jsi měsíce přemýšlením o pořízení psa. Udělali jste průzkum a našli jste psa, který je pro vás ten pravý. Teď konečně nadešel den, kdy si vezmete domů pejska svých snů, ale možná ještě nejste úplně připraveni. Než si přivedete svého psa nebo štěně domů, ujistěte se, že máte po ruce následující zásoby:
Obojek a štítek. Objednejte si visačku s vyrytým jménem a telefonním číslem několik týdnů předtím, než si štěně přivezete domů. Připevněte jej k obojku s nastavitelnou přezkou a umístěte obojek a značku na štěně, než odejdete od chovatele nebo útulku. Jak štěně roste, obojek často kontrolujte, abyste se ujistili, že není příliš těsný. Měli byste být schopni vsunout dva prsty mezi obojek a krk štěněte. Obojky mohou být vyrobeny z kůže nebo nylonu, obojí je odolné. Štěňata však milují žvýkání a kůže má atraktivní vůni a texturu. Pokud je vaší volbou kůže, počkejte, až vaše štěně překročí fázi prořezávání zubů.
Pokud máte štěně nebo trénujete svého psa, budete potřebovat výcvikový obojek (také známý jako škrtící obojek). Tyto obojky jsou výcviková zařízení, která naučí vašeho psa netahat, když ho venčíte. Tyto typy obojků by se měly používat pouze pro výcvik vašeho psa; nejsou náhradou za běžný obojek. Také nikdy nenechávejte žádný obojek na psovi, který je v jeho přepravce, pokud tam nejste na dohled - může se zachytit a způsobit smrtelné udušení. Ze stejného důvodu nikdy nenechávejte škrtící obojek – ať už nylonový nebo kovový – na psovi bez dozoru.
Operátor. Všichni známe klasickou představu psa jedoucího s hlavou vystrčenou z okna auta, ušima vlajícími ve vánku a vyplazeným jazykem; ale auto v pohybu není místem, kde by se mohl volně pohybovat pes jakéhokoli věku. Budete potřebovat přepravku (přenosnou psí boudu), do které bude váš čokl bezpečně uložen během cesty do jeho nového domova a také pro budoucí návštěvy veterináře a ošetřovatele.
Vyberte si pevný nosič, do kterého bude váš pes pohodlně držen a bude v bezpečí v případě nehody. Plastové letecké nosiče jsou lehké, mají dlouhou životnost a snadno se čistí. Jsou vhodné pro cestování letadlem, pokud váš pes bude žít světovým životním stylem, a lze je zajistit v autě protažením bezpečnostního pásu rukojetí. Drátěné přepravky jsou dobře větrané a když se nepoužívají, složí se naplocho. Mohou být zakryty, aby poskytovaly soukromí nebo ochranu před přírodními živly. Nosiče s měkkými stranami jsou pohodlné a snadno se přepravují. Horní a koncové uzávěry na zip usnadňují umístění a vyjmutí psa z přepravky, je odolná a snadno se čistí. U většiny leteckých společností jsou modely s měkkými stranami přijatelnými nosiči pro psy cestující v kabině, ale nelze je používat v nákladovém prostoru. Ať už si vyberete jakýkoli styl, ujistěte se, že jsou západky pevné a hrany hladké, a ujistěte se, že všechny šrouby, matice a západky jsou bezpečně a správně připevněny. Nešetřete na kvalitě, abyste ušetřili pár babek – nemá cenu riskovat život a bezpečnost vašeho psa.
Vodítko. Naučit se chodit na vodítku je jednou z prvních lekcí psí etikety. Kupte si lehké, dobře konstruované vodítko. Kožená vodítka jsou hezká a odolná, ale kožní oleje je mohou zabarvit a štěňata je ráda žvýkají. Nylonová vodítka jsou lehká, barevná a pevná. Vodítka vyrobená z řetízku jsou prakticky nezničitelná, ale jsou těžší než nylon nebo kůže a mohou být hlučná. Natahovací vodítko dává vašemu štěněti iluzi svobody, ale umožňuje vám ho v případě potřeby přivinout.
Jídlo. Zdravý pes potřebuje správné palivo. Výživové potřeby psa se v průběhu jeho života mění - štěně potřebuje jinou rovnováhu živin než dospělý nebo starší pes - proto se poraďte se svým veterinářem, chovatelem nebo útulkem o doporučení správného krmiva pro vašeho psa nebo štěně. Ujistěte se, že jste si vybrali jídlo označené jako kompletní a vyvážené. V ideálním případě bude na etiketě uvedeno, že výrobce použil krmné testy k doložení nutriční hodnoty potraviny.
Než se psem odejdete domů, zjistěte si, kdy naposledy jedl, jak často byl krmen a co je zvyklý jíst. Pokud plánujete použít jinou potravinu, zavádějte ji postupně, v průběhu dvou až tří týdnů, smícháním nové potraviny se starou. Náhlá změna stravy může způsobit průjem nebo zvracení.
Nádobí. Nádobí na jídlo a vodu se dodává z různých materiálů. Každá má výhody i nevýhody. Kovové misky jsou praktické, vydrží roky a snadno se čistí; ale pokud používáte konzervy, které musí být chlazené, nelze je použít k ohřívání jídla pro vaše štěně v mikrovlnné troubě. Jsou také poměrně lehké, což zvyšuje pravděpodobnost rozlití. Keramické nádobí je dekorativní, lze jej přizpůsobit a je obecně vhodné do myčky i mikrovlnné trouby. Jsou těžké, omezují úniky a převrhnutí, ale jsou také rozbitné. Některé keramické nádobí vyrobené mimo Spojené státy obsahují velké množství olova a neměli by je používat lidé ani zvířata. Plastové nádobí je lehké, barevné, levné a snadno se čistí a je také vhodné do myčky a mikrovlnné trouby. Pachy potravy však mohou ulpívat na plastu a někteří psi je rádi žvýkají.
Péče o věci. Základními věcmi, které potřebujete, jsou hřeben proti blechám, drátěný kartáč, jehličkový kartáč nebo gumová rukavice (v závislosti na typu srsti vašeho psa) a zastřihovač nehtů. Zubní kartáček pro psy a zubní pasta nebo čisticí roztok pro psy jsou také moudrými doplňky.
Lékárnička. Můžete si koupit hotovou sadu nebo si ji poskládat sami. Kompletní lékárnička by měla obsahovat rektální teploměr, gázové obvazy, nůžky, obvazovací pásku, pinzetu, antibiotickou mast, injekční stříkačku bez jehly na tekuté léky, vatové tampony a vatové tampony, peroxid vodíku nebo sirup ipecac k vyvolání zvracení a aktivaci tablety s aktivním uhlím pro absorpci jedů. Mezi další užitečné předměty patří přikrývka a ručník, studený obklad nebo plastový sáček, který lze použít jako obklad s ledem, a gumové rukavice. Do sady je také dobré zahrnout telefonní číslo vašeho veterináře, telefonní číslo zvířecí pohotovostní nemocnice a příručku první pomoci.
Hračky. Pokud psovi neposkytnete hračky, které pomohou vašemu psovi spálit jeho bezmeznou energii, najde si nějakou svou – jako jsou vaše boty, tenisová raketa nebo dokonce vaše přenosné rádio. Chcete-li nasměrovat jeho energii správným směrem, poskytněte mu hračky, které procvičí nejen tělo vašeho štěněte, ale také jeho mozek. Pevná žvýkací hračka vyrobená z tvrdé gumy uspokojí touhu žvýkat a uklidní bolavá tlama štěněte, když se mu objeví nové zuby. Hluk pískací hračky spolehlivě upoutá pozornost psů - jen se ujistěte, že hlukař uvnitř nemůže. být oddělen a spolknut. Měkký plyšák je oblíbenou hračkou mnoha psů. Někteří se s ní stočí; jiní s ním zatřesou a vyhodí do vzduchu. Vždy si vybírejte dobře vyrobenou plyšovou hračku bez knoflíkových oček, zvonků, stuh nebo jiných nástavců, které by se daly snadno žvýkat a spolknout. Nakonec svému psovi nikdy nedávejte nic jako hračku, která připomíná něco, co chcete, aby ho nechal na pokoji – například starou botu. Je pro něj téměř nemožné rozlišit mezi botou, kterou chcete, aby žvýkal, a skříní plnou bot, kterou vy ne.
Postel. Vaše štěně si po hře užije měkké místo, kde se může schoulit a zdřímnout. Od polštářů po pohovky na míru, paisley až po pléd, existuje nekonečná řada postelí, které se hodí nejen pro každého psa, ale také pro každý dekor. Vyberte si dobře konstruovanou postel, kterou lze prát v pračce. Proutěný pelíšek je klasika, ale pamatujte, že štěně je žvýkač a tento druh pelíšku může snadno zničit.
Nyní se podívejme na nejdůležitější prvek péče o psa:krmení. Rozsáhle se jím zabývá následující sekce.
Kdekoli lidé žijí, najdete psy. Náš druh se dostal téměř do všech koutů a skulin na světě a vyšlechtili jsme psy, aby šli s námi. Jedním z hlavních důvodů, proč jsou psi tak pozoruhodně přizpůsobiví, je jejich schopnost přežít na různých potravinách. Zatímco kočky potřebují živiny obsažené pouze ve stravě založené na mase, psí trávicí systém dokáže vytáhnout živiny téměř ze všeho, co je jedlé. Proto psi nepotřebují ve stravě tolik bílkovin jako kočky. Přesto psi přirozeně jedí maso, takže bílkoviny z masa jsou stále důležitou součástí psí stravy. Všestranně vyvážená strava je příběh o šesti částech:bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny, minerály a voda.
Čerstvá, čistá voda je pro vašeho psa důležitější než jakákoli jiná živina. Asi 70 procent těla psa tvoří voda, která je životně důležitá pro funkci buněk a mazání tkání. Psi mohou žít mnoho dní bez jídla, ale nedostatek vody je rychle zabije. Když je venku horko nebo je váš pes nemocný, zvláště když zvrací nebo má průjem, je voda ještě důležitější.
Pokud pijete balenou nebo filtrovanou vodu kvůli kvalitě vody z kohoutku ve vaší oblasti, možná budete chtít chránit zdraví svého psa tím, že mu dáte balenou vodu nebo investujete do kvalitního vodního filtru pro váš kohoutek.
Pokud berete svého psa na výlet, neodcházejte z domova bez balené vody nebo galonu či dvou vody, kterou je váš pes zvyklý pít. Změna pitné vody může způsobit žaludeční nevolnost. Smíchejte běžnou vodu vašeho psa s novou vodou po dobu několika dní, dokud se jeho trávicí systém nepřizpůsobí.
Pokud váš pes náhle pije mnohem více vody než obvykle - a musí chodit častěji močit - může to být varovným signálem několika vážných zdravotních problémů, včetně cukrovky a onemocnění ledvin. Okamžitě vezměte svého psa k veterináři na prohlídku.
Vždy jste měli podezření, že psi jedí lépe než lidé, a může to být pravda. Výrobci krmiva pro domácí mazlíčky utrácejí miliony dolarů za výzkum nutričních potřeb psů a vaření chutných potravin, které se psům líbí (a lidé budou kupovat). Výběr krmiva pro psy, které nabízí kompletní a vyváženou výživu, je prvním krokem na cestě k dobrému zdraví vašeho psa, ale je třeba zvážit i další čtyři faktory:chuť, stravitelnost, kalorickou hodnotu a cenu.
Jakékoli jídlo, které si koupíte, by mělo být označeno jako „kompletní a vyvážené“. To znamená, že krmivo má přesně to správné množství živin, které pes potřebuje, aby mohl tvrdě hrát a tvrdě pracovat. Jak ale poznáte, že jídlo je pro vašeho psa opravdu v pořádku? No, stejně jako každé jiné odvětví, i výrobci krmiva pro domácí mazlíčky mají pravidla a předpisy, které je třeba dodržovat. Asociace amerických úředníků pro kontrolu krmiv sděluje výrobcům krmiva pro domácí mazlíčky typ a množství živin, které by měly obsahovat. Výrobci musí prokázat, že jejich potraviny splňují tyto normy prováděním krmných zkoušek nebo chemickou analýzou jejich potravin. Testy krmení jsou nejlepším způsobem, jak zjistit, zda strava skutečně odpovídá nutričním potřebám psa. Hledejte slova „testy krmení“, „Protokoly testu krmení AAFCO“ nebo „Studie krmení AAFCO“, abyste se ujistili, že krmivo bylo testováno krmnými testy.
Společnosti, které provádějí testy krmení, musí potvrdit, že dodržovaly pokyny AAFCO a jejich výživová tvrzení jsou podpořena výsledky testů.
Chuťový test. Samozřejmě je také důležité, zda váš pes má nebo nemá rád jídlo. Můžete si koupit to nejlepší krmivo na trhu, ale pokud ho váš pes nebude jíst, jeho nutriční hodnota nestojí za kopec fazolí. To, že jídlo chutná dobře, však neznamená, že je dobré i pro vašeho psa. (Přemýšlejte o jídlech, která rádi jíte a která pro vás nejsou dobrá.) Pozorně si přečtěte štítky, abyste se ujistili, že jídlo, které má váš pes rád, je dobré i pro něj.
Pozor, žaludek. Stravitelností se rozumí množství živin v krmivu, které může tělo vašeho psa skutečně využít. Špatně stravitelné jídlo často způsobuje nadměrnou plynatost, řídkou nebo velkou stolici a průjem. Na druhou stranu vysoce stravitelná potravina poskytuje stejnou úroveň živin v menším množství potravy. To znamená méně odpadu, což vede k menší a pevnější stolici.
Chcete-li zjistit stravitelnost, prozkoumejte štítek pro vysoce kvalitní zdroje bílkovin, jako je maso nebo drůbež, sýr a vejce. Štítky neobsahují informace o stravitelnosti, ale můžete společnosti napsat nebo zavolat o její údaje. Hledejte potraviny s alespoň 75 až 80 procenty stravitelnosti sušiny.
Počítání kalorií. Rostoucí štěňata potřebují jídlo, které je přeplněné kaloriemi a živinami, ale jakmile dosáhnou dospělosti, stejná strava způsobí, že přiberou příliš mnoho na váze. Pozorně si přečtěte etikety, abyste zjistili, zda je krmivo určeno pro štěňata, dospělé psy nebo dospělé psy. Některé štítky ukazují procento kalorií dodaných sacharidy, tuky a bílkovinami.
Peníze nad hmotou. Obvykle existuje přímá úměra mezi cenou jídla a kvalitou jeho složek. Jak se říká, dostanete to, za co zaplatíte. Přestože prémiové krmivo může mít vysokou cenu, vysoká nutriční hodnota, kterou poskytuje, znamená, že ho můžete svému psovi krmit méně, abyste uspokojili jeho nutriční potřeby. Možná dokonce zjistíte, že jeho cena za porci je srovnatelná s generickými potravinami. Dobrá nutriční podpora, kterou tento druh krmiva poskytuje, znamená, že vaše veterinární účty budou pravděpodobně také nižší, což přináší další úspory.
Mezi lidmi na venkově existuje staré přísloví:Nejcennějším majetkem člověka je jeho pověst (no, to a dobrý lovecký pes). Totéž platí pro jakýkoli podnik, a zejména pro společnost, která vyrábí krmivo pro domácí zvířata. Pověst výrobce je tedy něco jiného, co byste měli započítat do nákladů na jídlo. Společnost, která se stará o své zákazníky – psí i lidské – projevuje svůj zájem tím, že důsledně vyrábí vysoce kvalitní produkt, poskytuje svou adresu a telefonní číslo snadno čitelným písmem a rychle a otevřeně odpovídá na otázky týkající se jídla . Je snadné vidět, jak se utratit trochu navíc za vysoce kvalitní jídlo může z dlouhodobého hlediska vyplatit.
Čtení štítku
Zkoušeli jste někdy nahlas přečíst složení na obalu krmiva pro psy? Některé věci jsou dostatečně známé, ale nakonec narazíte na některá vědecká slova o 17 písmenech, kterým rozumí pouze výzkumný chemik. Dobrý majitel psa chce vědět, co obsahuje jeho psí žrádlo, ale dešifrování těchto štítků může být pěkně frustrující.
Výrobci musí ze zákona označovat potravinu názvem, seznamem složek, zaručeným rozborem procentuálního obsahu hrubých bílkovin, hrubého tuku, hrubé vlákniny a vlhkosti potraviny a nutriční přiměřeností potraviny. Zde je rychlý průvodce pro pochopení toho, co je na štítku.
Konzervy pro psy vypadají spíš jako něco, co bychom snědli, než ty kusy suchých granulí. Konzervy pro psy vypadají spíše jako sekané nebo hovězí dušené maso a psi je určitě rádi jedí. Je ale konzerva pro psy lepší než suchá? Ne nutně.
Studie ukazují, že jak konzervy, tak suché potraviny mohou být nutričně kompletní. Každý má však své výhody a nevýhody. Pokud krmivo splňuje nutriční potřeby vašeho psa, zvažte výhody a potenciální problémy vzhledem k věku a zdraví vašeho psa, vašemu rozpočtu a preferencím vašeho psa.
Suché potraviny pomáhají předcházet usazování zubního kamene a plaku na zubech. Suché krmivo pro psy lze vynechat celý den, aniž by se zkazilo, a má obecně nižší obsah tuku a vyšší obsah sacharidů než krmivo v konzervách. Pokud má váš pes tendenci snadno přibírat na váze, může být pro něj nejlepší volbou suché krmivo.
Na druhou stranu se můžete obávat, že vašeho psa bude nudit dieta sestávající pouze ze suchého krmiva. Konzervy jsou chutné a většina psů je miluje. Pokud svému psovi pravidelně čistíte zuby, abyste odstranili plak a zubní kámen, může být dieta s konzervami v pořádku. Samozřejmě můžete také smíchat suché a konzervované krmivo, takže váš pes bude mít to nejlepší z obou světů.
Každý majitel psa, který vám řekne, že svému čoklovi nikdy nepodstrčil kousek párku v rohlíku nebo mu nedal zbylá míchaná vajíčka, vás tahá za nohu. Není nic špatného na tom, když svému psovi dáte občas malou ochutnávku jídla lidí – pokud je to opravdu příležitostné. Jako běžná strava to není vůbec zdravé. Na druhou stranu, pokud vás vaření opravdu baví a rádi byste svému psovi připravovali jídlo doma, zde je chutný recept, který splní všechny jeho nutriční požadavky.
Upozornění: Poraďte se se svým veterinářem, než svému psovi dáte nějaké domácí jídlo. Toto je základní dieta pro psy bez známých potravinových alergií. Upravte množství porce v závislosti na chuti vašeho psa, úrovni aktivity, energetických potřebách a přírůstku nebo ztrátě hmotnosti. Přepínejte svého psa na tuto dietu postupně, abyste předešli podrážděnému žaludku.
Ve velké míse smíchejte následující ingredience:
11/2 libry mletého masa (kuřecí, krůtí, jehněčí) opečeného a zbaveného většiny tuku
1 střední brambor, rozmačkaný a uvařený
2 šálky vařené celozrnné hnědé rýže
1/2 šálku vařených ovesných vloček
1/2 šálku vařeného ječmene, rozmačkaného
1/2 šálku nastrouhané syrové mrkve
1/2 šálku jemně nakrájené syrové zelené zeleniny (brokolice, špenát, zelené fazolky)
2 lžíce olivového oleje
2 lžíce mletého česneku
Domácí krmivo pro psy uchovávejte v lednici v těsně uzavřené misce nebo je rozdělte na denní porce a uchovávejte v mrazáku, den nebo dva rozmrazujte. Krmivo pro psy můžete uchovávat v chladničce až sedm dní.
Při podávání přidejte následující:
(Přetištěno se svolením The Consumer's Guide to Dog Food od Liz Palika.)
Psi jogurt milují a je pro ně také dobrý. Pokud váš pes musel brát antibiotika, dáte mu obyčejný jogurt bez příchutě, znovu zaplní jeho trávicí systém zdravou bakteriální flórou. (Ujistěte se, že jogurt obsahuje aktivní kulturu.) Přidání malého množství jogurtu do jídla psa s plynem může také snížit jeho úzkost.
Mysleli byste si, že věci jako syrové maso a vejce by byly pro psí stravu „přirozenější“. Koneckonců, jeho bratranci, vlci a kojoti, jedí své jídlo syrové. Ale domestikace způsobila, že trávicí systém našich psů je o něco citlivější. Syrové maso, drůbež a vejce mohou obsahovat bakterie - jako je salmonela - které mohou způsobit, že váš pes bude velmi nemocný, takže je nejlepší vždy podávat tato jídla vařená. Kromě toho syrové vaječné bílky narušují vstřebávání biotinu, jednoho z vitamínů B. Abyste předešli náhodnému onemocnění ze syrové stravy, držte pevně víko na odpadcích, nekrmte svého psa kousky syrového masa nebo drůbeže, které připravujete, a zapomeňte na starou skvělou tradici přimíchávání syrového vejce do psího jídla. pomoci dát jeho srsti zdravý lesk. Pokud žijete na severozápadním pobřeží Pacifiku, nenechte svého psa sežrat ryby, které najde na pobřeží. Parazit společný pro lososa může způsobit potenciálně smrtelné onemocnění.
Příznaky salmonely nebo jiné bakteriální otravy u psů jsou téměř stejné jako u lidí:ztráta chuti k jídlu, ztráta hmotnosti, nedostatek energie, horečka, zvracení a průjem. Pokud má váš pes některý z těchto příznaků, okamžitě ho vezměte k veterináři. Salmonella se může přenést ze psů na lidi, takže pokud je váš pes infikován, po manipulaci s ním nebo s čímkoli, co používá, jako je nádobí nebo hračky, si pečlivě umyjte ruce.
Teď se věci trochu zamotají - ale proto jsme tady. V další části se podíváme na správný způsob domácího výcviku vašeho štěněte.
Štěňata a miminka mají mnoho společného:obě potřebují nepřetržitou péči, obě se musí vyzvednout a oběma se daří lépe, když mají pravidelný rozvrh. Výhodou štěněte oproti miminku je, že domácí příprava zabere mnohem méně času – tedy pokud to uděláte správně.
Chow time. Důležitou součástí domácího výcviku štěněte (nebo dospělého psa, když na to přijde) je plán krmení. Protože se domácí trénink točí kolem kontroly toho, co z vašeho psa vychází, má smysl začít regulací toho, co a kdy do vašeho psa jde. To je zvláště důležité v dnešní době pracujících domácností.
Když si poprvé přinesete svého psa domů, může mu být sedm až deset týdnů. Štěně roste rychle - dokonce i středně velký pes se během šesti až osmi měsíců změní z dvoukilového štěněte na dvacetikilového dospělého - a potřebuje jíst tři jídla denně, aby vytvořil mnohem více psa. Není proto divu, že její strava musí poskytovat dvakrát tolik energie než dospělý pes. This means puppies should only be fed a high-quality food specially formulated for growing dogs and should get it as part of a consistent feeding and exercise schedule that fits the needs of the dog and your household.
It's not a good idea to free feed your dog, leaving food out all the time. Not only does this make housetraining nearly impossible, it can also make your dog fat. A chubby puppy may look cute, but she'll be more prone to skeletal problems as she grows, especially if she's one of the larger breeds. So ask your breeder or veterinarian how much food your pup should get per day and divide that amount into three daily servings. For instance, if your Chihuahua puppy needs one cup of food daily, give her three one-third cup meals.
Toilet training. Here's a model housetraining schedule for a new puppy, which also applies just as well to an older dog.
Break the habit. Once you start shaping your dog's toilet habits, you'll need to focus on another important aspect of housetraining:teaching your pooch to respect your belongings. Once again, you want to create an environment that makes success easy and failure difficult.
First, use common sense:Put away anything you don't want the dog to chew on. Never give her your clothes or shoes to play with, unless you want your entire wardrobe to be fair game. Your dog can't distinguish between what's okay to use and what's off-limits.
Rotate her toys so she doesn't get bored with them. Put breakables where they can't get tumbled by accidental bumps or swept to the floor by the wagging tail of a rambunctious pooch. Always crate a puppy or confine her to a puppy-proof area like the kitchen or laundry room when you're not there to supervise.
Correct unwanted behaviors quickly, fairly, and briefly. Always positively reinforce appropriate behavior with praise and petting. In general, you should respond to unwanted behavior in one of three ways:ignore it, interrupt it, or redirect it.
Ignoring your dog is a social snub and lets her know the behavior isn't acceptable in polite circles. Give your dog the cold-shoulder treatment as part of an immediate correction for an unwanted behavior, but only keep it up for 10 to 15 minutes. (Any longer than that and your dog will have forgotten what happened.)
Interrupting the behavior helps break the habit and encourages the dog to try another strategy. Interruption works best when it comes unexpectedly; otherwise it can be programmed in as part of the cycle of unwanted behavior. For example, if your dog barks at the mail carrier every day at 2:00 p.m. and your response is to go and get the shaker can, after a few days your dog will expect you to do it and just keep barking. The idea is to set up interruptions so the dog doesn't know it's coming. That way, the correction gets associated with the behavior and not with you.
Redirection is a more advanced technique and should be used once your dog has learned a basic vocabulary of commands such as sit, down, off, wait, leave it, and out. Once your pooch has these commands nailed down, you can use them to stop unwanted behavior in its tracks. So when your pup starts to jump up, you can tell her, "Sit!" or "Off!" namísto. When she's eyeing your shoe as a chew toy, you can tell her to leave it (or if the shoe is already in her mouth, "Out!"). The wonderful thing about redirection -- and an obedience-trained dog -- is punishment is almost never necessary. You give the redirecting command, the dog responds, and you praise her. It's a win-win situation:The unwanted behavior stops, and Fido gets to be a good dog!
Now we'll move to a part of dog care that makes life more pleasant for everyone:grooming and bathing. They're covered in the next section.
Even if you're too young to remember product slogans like, "Look Sharp, Feel Sharp, Be Sharp," you probably know good personal hygiene keeps you happier and healthier. Heck, if you've ever gone on a weekend camping trip, you'll understand. As nice as it is to get away from it all, there's something even nicer about getting back to a hot shower and shampoo. Well, the same goes for your dog:Clean, well-groomed fur, trimmed nails, clear eyes, and clean teeth keep her feeling more comfortable and looking and -- let's face it -- smelling better. To keep your dog at her best, you'll need to know some basic grooming skills -- and when it's time to see a professional groomer.
Without regular brushing and combing, your dog's hair can develop mats. Matted hair pulls and inflames your dog's sensitive skin and can be even more painful to remove. Even dogs with short, flat coats need regular grooming to distribute skin oils and remove dead hair. With this in mind, every dog owner needs to have some basic grooming tools on hand.
A fine-toothed metal flea comb will last your dog's lifetime. Also use the flea comb to remove loose dead hair. If your dog's coat is heavily tangled, don't use a comb on it; you'll just end up hurting her.
Regular brushing keeps skin healthy by stimulating blood flow and distributing natural oils. If your dog has a short coat, a weekly brushing will usually do. But a breed with a thick, long, or shaggy coat, such as an Afghan or Old English Sheepdog, may require daily care. A wire slicker brush helps prevent mats from forming, and a curry brush or rubber grooming mitt removes loose hair quickly and easily. For best results, be sure you brush all the way down to the skin.
Use a natural bristle brush on shorthaired dogs. This type of brush can also be used on dogs such as Huskies and Collies who have "double coats" -- a soft undercoat and weather-resistant outercoat. A steel pin brush is best for dogs with long coats, such as Maltese, Shih Tzus, and Yorkshire Terriers. Some dogs -- Poodles, Bichons Frises, Kerry Blue Terriers -- have curly or wavy coats requiring the use of a fine curved-wire slicker brush. For dogs with straight, flat, silky, feathered coats -- like Setters or Spaniels -- the pin brush or wire slicker brush is a good choice. Ask the breeder if your dog's coat requires a special type of comb or brush, especially if you plan to show the dog.
Before you begin brushing, mist your dog's coat with a spray-on conditioner. This helps the brush move smoothly through the fur, and cuts down on static electricity and broken hair.
To remove mats, work some baby oil or liquid tangle remover into each one. After several minutes, try to loosen and separate the mats, using your fingers or the end tooth of a comb. Carefully brush out the loosened sections, going slowly so you don't hurt your dog. In severe cases, the entire coat may need to be clipped.
You may notice your dog's skin and hair are drier than usual in the wintertime, and her coat is crackling with static electricity every time you pet or brush her. Everyone in the house will feel better if you run a humidifier during heating season. After bathing, treat your pooch's skin with a conditioner made especially for dogs. A light coating of petroleum jelly can also help soothe dry or cracked footpads.
Don't overlook routine dog foot care. Because your dog spends so much time on her feet -- without the protection of shoes -- she's prone to punctures or wounds from glass and other sharp objects, as well as scrapes and abrasions from cement and gravel walkways. Examine your dog's feet on a regular basis to make sure she hasn't picked up any foxtails or goathead stickers. If grass seeds become embedded in the paw, remove them with tweezers. Clean small cuts, and apply antibiotic ointment or cream. Seek veterinary treatment for more severe cuts.
Small cuts or mild skin disease may cause infections in the sweat glands in your dog's feet, resulting in swelling or abscesses between the toes -- a problem especially common in Bull Terriers, Dobermans, and Pekingese. Soaking the afflicted foot in warm salt water often will relieve the pain. A more severe or persistent infection calls for veterinary care, antibiotics, and other follow-up treatment.
If your dog steps in something gooey, soften it up by rubbing the foot with margarine, peanut butter, or shortening; then work it off. Apply ice to chewing gum to make it brittle and easier to remove. You can also try soaking the foot in a mixture of warm salt water and olive or mineral oil.
For dogs who live in regions with ice and snow in the winter, road salt and sidewalk ice-melt products can irritate the footpads. Washing and drying Muffy's feet after being outside helps reduce this painful condition, and it prevents her from swallowing the salt when she licks her sore pads. Booties are another option, although some owners -- and some dogs -- find them undignified. Dogs who spend time out in the ice and snow can also form ice balls between their toes. These can be prevented by using a silicon spray on the dog's feet before she heads outdoors.
Trimming a dog's nails takes equal measures of practice and perseverance. Keeping your pup's nails properly clipped means less wear and tear on your carpet and floors and less chance of a painful snagged, broken, or ingrown nail. The sooner you start getting your dog used to having her nails clipped, the easier it will be in the long run (especially if you get your dog as a puppy). Use nail trimmers made especially for a dog's nails. For best results, wait until your pooch is relaxed or sleepy. Clip just where the nail curves, beyond the point of the sensitive, pink area referred to as the quick. It's easy to avoid the quick if your dog's nails are clear, but dogs with dark nails require more precision. If you clip too much of the nail and hit the quick, use a styptic stick or styptic powder to stop the bleeding. Also, dipping the bleeding nail into a small amount of cornstarch will help stop the bleeding. Or keep a bar of soap handy when you're trimming your dog's nails. If you nick the quick, just rub the nail along the bar of soap to stop the bleeding. A dampened tea bag is also good for this purpose. Trim your dog's nails about every two weeks, or as necessary. Nails need to be trimmed if they touch the floor when the dog is standing on a hard surface or if they make clicking sounds when she walks.
Although dogs don't usually get cavities, they are prone to gum disease caused by tartar buildup. Tartar is a by-product of plaque, which is a soft, gummy residue left on teeth after eating. When plaque hardens, it forms tartar (or calculus), which in turn can cause the gums to get red, inflamed, and sore. This condition is called gingivitis. Gum disease is one of the most common problems veterinarians see in dogs. Besides causing bad breath, if periodontal disease gets bad enough, it can interfere with a dog's ability to chew and even effect internal organs, causing bacterial infections in the kidneys and heart.
Good dental hygiene can't start too young. If you begin tooth care in puppyhood, you can greatly reduce the chance of your dog developing periodontal disease. To brush a dog's teeth, use a small, soft toothbrush or finger brush with toothpaste or tooth-cleaning solution formulated for pets. (Human toothpaste foams too much, and the additives can upset your dog's stomach.) You can also wrap gauze around your finger and gently scrub the teeth with doggie toothpaste. To make toothpaste for your dog at home, mix baking soda (sodium bicarbonate) with a little salt and water. Apply it with a toothbrush or with gauze wrapped around your finger. Don't use this recipe if your dog is on a sodium-restricted diet.
Ideally, you should brush your dog's teeth every day, but even a weekly brushing will help. Tartar buildup has to be removed by your veterinarian, with the dog under anesthesia, so the extra effort of regular brushing will save you and your dog much more effort and expense later on.
Your dog's ears are delicate, sensitive, finely tuned instruments allowing her to pick up sounds far out of the range of human hearing. Considering how picky people get about their stereo equipment, you'd think everyone would understand how very important it is to take good care of a dog's high-quality "sound system." Infections or foreign bodies can seriously damage these marvelous creations, but just taking a few minutes each week to examine and clean your dog's ears will help keep them safe and sound.
The outer ear (also called the earflap or pinna) is most vulnerable to injury and infection since it's constantly exposed to foreign objects and dirt. Keeping the outer ear clean is the first line of defense against ear problems. Begin by examining your dog's ears daily. Healthy ears are light pink inside, with no apparent bad smell or discharge. Next, check for foreign objects. If your dog spends a lot of time outside, especially in tall grasses or wooded areas, she can get foxtails or ticks in her ears. Remove foreign bodies carefully with your fingers, then clean the ear with mineral oil. (Never use soap and water to clean a dog's ears; soapy water can cause an ear infection.) If a foreign body is deeply embedded in the ear or you're not confident about taking it out, have your veterinarian remove it. The old folk method of removing ticks -- burning them with a blown-out match -- is not really very effective. The best way to remove ticks is to grasp one firmly at skin level with tweezers and pull it straight out with a gentle, steady pressure.
Give your dog's ears a complete cleaning weekly or monthly, as needed. (Floppy ears usually need more attention than pricked ears.) Moisten a cotton ball or cloth with mineral oil, olive oil, or witch hazel, and gently wipe the inside of the ears. Don't use a cotton swab; it's easy to accidentally damage the delicate mechanisms of the inner ear. Certain breeds, such as Terriers and Poodles, have hair growing inside the ear that must be plucked to prevent wax and dirt from collecting. Ask a groomer or breeder to show you how to pluck the hair.
Always be on the lookout for the early warning signs of an ear infection, which is a not-so-uncommon problem for dogs. If your dog constantly shakes her head, has sore or red ears, or if the ears smell bad or have a discharge, take her to the veterinarian. Most infections of this type are caused by lack of air circulation and occur most commonly in breeds with floppy or furry ears. The moist, warm, dark environment is the perfect place for bacteria and yeast to flourish. By catching the early signs, you'll be getting your dog's developing ear infection under control sooner, preventing more serious complications that can lead to hearing loss.
Some areas of the country have regular problems with biting flies. A dog's ears are the perfect target for these annoying little critters, and repeated bites can result in fly-bite dermatitis, which leaves the ears scabbed and prone to bleeding. To help keep your pooch itch-free, apply a pet-safe (not a human strength) insect repellent to your dog's ears before she goes outside.
If your dog shakes her head and paws at her ears frequently but has no other signs of an infection, she could be bugged by ear mites. These tiny, spiderlike creatures invade the ear canal and feed on skin debris. A telltale sign of ear mites is dark debris that looks a lot like coffee grounds. Ear mites are most common in puppies and young dogs, since they're easily spread and pups spend a lot of time on top of each other while playing and sleeping. If you've got other dogs or cats in your home and one of them turns up with ear mites, it's best to treat them all. Most of the safest and more effective remedies are available only through your veterinarian, so don't wait to make the call.
Of course, good old commonsense prevention is the most important thing you can do for your dog's good ear health. Keep the ears clean, dry, and free from foreign objects and substances. Put cotton balls in your dog's ears at bathtime (if she'll stand for it) to keep water out of the ear canal, and dry the ears thoroughly when the bath is over. Most dogs love swimming, so be sure Muffy's ears are clean and dry after taking a dip. When it comes to ear care, an ounce of prevention is truly worth a pound of cure.
Eyes
Like the ears, your dog's "windows to the world" are sensitive organs. Check your dog's eyes daily, and wipe away dried matter from the corners of the eyes using a moistened cotton ball. Examine the eyes for redness, tearing, or discharge. Eye problems that don't clear up within 24 hours should be treated by a veterinarian. Among the eye problems affecting dogs are excessive tearing (usually caused by allergies, infections, injuries, or irritation), conjunctivitis (inflammation of the membrane that lines the eyelid, the conjuctiva), and foreign objects in the eye.
Tearing is especially common in toy breeds such as Poodles. If your dog's eyes seem to be tearing excessively, have your veterinarian take a look at her and see if it's possible to determine what the problem is and how to treat it. In some dogs, however, tearing appears to have no underlying cause. For whatever reason, they just shed lots of tears.
Especially in dogs with white or light coats, even normal tearing can cause dark stains beneath your dog's eyes. To help keep these stains under control, wash the area under the eye frequently using warm water and a cotton ball. Be sure to carefully trim stained hair. Do not use soap near a dog's eyes -- soap in the eye will cause a corneal ulcer.
An unusual amount of discharge in the corners of the eyes or a reddish or "meaty" appearance of the conjuntiva are signs of conjuctivitis. Conjunctivitis is especially common in dogs who ride with their heads stuck out of car windows or spend a lot of time outdoors in windy, dusty weather. In mild cases, conjunctivitis sometimes clears up on its own. If the problem persists, take your dog to the vet for treatment.
Dogs will paw at their eyes to clean them (although most dogs aren't nearly as fastidious as cats), but if you see your dog continually pawing at her eye or squinting, she may have a foreign body in her eye. Examine the eyes in a well-lit room so you don't miss anything. To get a good look, pull down on the lower lid and up on the upper lid. If only one eye appears to be affected, compare it to the other eye to see how they differ. If you can't find anything or if you can't remove the object, take your dog to the vet for treatment.
Dogs don't need to be bathed frequently -- only when they get dirty or smelly -- but it's a good idea to accustom your dog to the bathing process while she's still young and open to new experiences. If you introduce bathtime as a fun, comfortable activity, it will be easier to accomplish when Lady is grown up and weighs 125 pounds.
Once again, follow the Boy Scout motto:"Be Prepared." Have everything you need laid out within easy reach before you start the water:brush, cotton balls, shampoo, and towels. Also, place a rubber mat in the bottom of the sink or tub so your pup won't slip and slide. Then fill it with warm -- not hot -- water.
Now it's time to add the dog. Brush her thoroughly, from the skin out, to remove tangles and loose hair. Tangles and mats only get worse when they get wet, so make sure you remove all of them first. Place cotton balls snugly -- but not deeply -- in your dog's ears to keep out water and soap.
Next comes the fun part:Splashdown! (Make sure you're wearing clothes you don't mind getting wet.) Place your dog in the water, holding her gently but firmly. Wet her from the head down, making sure you keep water out of her eyes and ears. Don't dunk the dog in water. Apply a shampoo specifically formulated for dogs. (Never use human shampoo -- your dog's hair covers her entire body, not just her head, and the dose of ingredients she'll get from your shampoo may be too much for her.) Now, lather her up, working the shampoo down to the skin. If you're bathing a puppy with a flea-control shampoo, make sure it's safe for dogs her age. Always read and follow label directions carefully. Avoid getting the shampoo in your dog's eyes and ears.
Keep talking to your dog during the bath, reassuring her and telling her what a good dog she is (even if she's trying to get out of the tub). Rinse her thoroughly, again using warm water. Be especially careful about getting shampoo in her eyes and ears when rinsing her head. Remove the dog from the tub, tell her what a good pup she is, and towel-dry her until she is damp. If it is hot and sunny, you can let the dog air dry in a wire crate, exercise pen, or other ventilated enclosure. (You don't want her escaping to go roll in the dirt.) Keep rubbing her with a dry towel to speed the process. If sun-drying isn't feasible, commercial pet dryers are available for home use. These are useful to have if you will be bathing your dog frequently or if your pup will grow up to be a very large dog. Otherwise, you can use a blow-dryer (if the dog is not scared of it) on a low, warm setting to finish drying her. Never use a blow-dryer set on hot or high, and avoid putting the blow-dryer too near her. Keep the dog in a warm, draft-free area until she is completely dry, especially if the weather is cold, damp, or windy.
To keep your dog clean and sweet-smelling after her bath, brush her regularly:weekly for a shorthaired dog and as often as daily for a dog with a long or heavy coat. Brushing removes dead hair, dirt, and parasites, and it distributes skin oils to keep Lady's coat shiny and beautiful. Plus, it just plain feels good. If you make bathing and brushing an enjoyable process -- especially with a young puppy -- it'll be a lot easier in the future.
In today's busy world, a lot of us just don't have time to groom our dogs. Regular trips to a skilled, professional groomer are just the ticket for the busy dog owner. Some dogs are particularly high-maintenance, though, and it doesn't matter how much spare time you have -- it may still be best to let an experienced groomer handle long, thick, or heavy coats. Other dog owners like to let the pros do the dirty work and keep their own interactions with their dog strictly for fun and learning. A professional groomer may also catch unusual spots, lumps, bumps, or even injuries on your dog that you may have missed under all her hair.
A dog whose coat is heavily matted or soiled needs professional care. Removing mats is a time-consuming, delicate process, and mistakes can result in injury. In severe cases, some or all of the coat must be shaved. The professional touch is usually a must for show dogs, too. Grooming requirements for the showing are fairly strict (terrier coats must be plucked rather than shaved, for example), and an amateurish grooming job just won't put your dog in her best light.
Now let's move to another kind of care -- making your home safe for your pooch, and in the process keeping your possessions safe from his curiousity. In the next section, we'll cover all the elements of dog-proofing your home.
A curious dog can get into every kind of danger a baby or toddler can -- and even more sometimes. A dog's sensitive nose can sniff out intriguing -- and potentially dangerous -- off-limits items in hiding places that a two-year-old child would never find.
Puppies are especially vulnerable because of their natural curiosity, lack of training and experience, small size, and still-developing bodies. Before you bring a puppy -- or a dog, for that matter -- home, look around your house and grounds with an eye for potential dangers:plants, pills, and poisons are the most typical. Make sure they're put away securely -- well out of your dog's reach -- and always put back where they were. A good place to start dog-proofing is with houseplants and yard plants. Many common plants are poisonous to dogs. To protect your pooch, you can remove poisonous plants from the premises, move them out of reach (in a hanging basket, for instance), put them behind a dog-proof barrier, or supervise the dog closely when he's around them. Here are some more dog-safety tips.
We've already talked about how much dogs enjoy eating plants and grass. If you have a green thumb, you probably have lots of ornamental plants in and around the house. Since you grow them for show and never try to eat them, you might never have thought about whether they were poisonous. The leaves and stems of some plants contain substances that can be irritating and even toxic to the pet who chews on them. Common houseplants that can be harmful if swallowed include:dieffenbachia (or dumb cane), philodendron, caladium, and elephant's ear. Many yard plants such as flowers, shrubs, and trees are also dangerous to dogs.
The bulbs of flowers such as amaryllis, daffodils, jonquils, narcissus, hyacinth, and iris are poisonous, as are azaleas, holly berries, hydrangea, ligustrum, privet hedges, oleander, English ivy, jasmine, and wisteria. Of course, mushrooms and toadstools growing in the yard may be deadly. If your dog is the curious type, be extra careful about the kind of plants you keep around.
Next, search the house for pills or poisons that might be accessible to a puppy. Household staples such as aspirin, acetaminophen (Tylenol and similar products), ibuprofen (Advil and similar products), cold or cough medications, diet pills, even chocolate and macadamia nuts can make your dog very sick or even kill him. Some household poisons are more obvious -- snail bait, ant and rodent poisons, insecticides, and herbicides. Others -- most notably cleansers and solvents -- may not seem to pose a hazard but are attractive to dogs and extremely dangerous. There's still an annual death toll among dogs from antifreeze poisoning. The sweet odor and taste make puddles of spilled or discarded antifreeze a deadly temptation for animals.
The chocoholics among us would never think of the rich, dark stuff of our magnificent obsession to be anything but food of the gods. But the fact is, chocolate contains two compounds toxic to dogs:theobromine and caffeine. Baker's chocolate is among the purest -- it hasn't been sweetened with sugar or mixed with other ingredients -- and therefore the most dangerous. Just three ounces of baker's chocolate can kill a 20-pound dog. Although milk chocolate is less toxic by virtue of added ingredients, it's actually more dangerous because the milk and sugar make it more palatable.
The bitter taste of baker's chocolate -- or even semi-sweet chocolate -- may discourage a dog from eating a fatal dose. You've heard the saying, "Life is like a box of chocolates. You never know what you'll get." Well, when a pooch bites into a box of chocolates, you know just exactly what he'll get:sick as a dog. Signs of chocolate poisoning include rapid heartbeat, muscle tremors, vomiting, and seizures. Without treatment, the dog can lapse into a coma and die. So keep anything chocolate out of paw's reach, especially at popular chocolate gift-giving times like Valentine's Day, Easter, Halloween, Hanukkah, or Christmas.
Who would think those yummy Macadamia nuts would be poisonous to some dogs, but they can be. Although somewhat rare, it can happen. As with chocolate, the degree of toxicity varies with the amount of nuts ingested. Common symptoms include weakness, depression, vomiting, staggering, tremors, and fever. Most symptoms occur less than 12 hours after ingestion. Call your vet immediately if you see your dog eating macadamia nuts or if you suspect he has eaten them.
While most dog owners can understand why any living creature, dog or human, would be attracted to chocolate, many make the tragic mistake of assuming their dogs won't be attracted to potentially dangerous substances that don't seem to be edible. Because dogs don't have hands, they use their mouths to investigate new things. The safest course of action is to put anything that isn't dog food or a dog toy safely out of reach. Poisons -- including household cleaners, bleach, and the like -- are best kept on high shelves or in cabinets secured with child safety locks.
Post your veterinarian's number by the phone, and keep a good pet first-aid book on hand -- one that includes a comprehensive list of common poisons and what to do if your dog swallows them. If you know what the dog ate, take the container with you to the veterinarian. If your puppy is vomiting but you don't know what he ate, take a sample of the vomit to help the veterinarian make a diagnosis.
Now let's consider how to make your yard just as safe for your dog as your house is. It's covered in the next section.
Now that your yard is landscaped with dog-safe greenery, plants, and flowers, there are a few more touches you need to make it a complete home for your dog:a strong fence with a gate that latches properly and easy access to shade, shelter, and fresh water.
Whatever type of fencing you choose, make sure it's sturdy, with no way for your dog to escape. He shouldn't be able to jump over it, dig under it, or squeeze through a hole. If your pet is a confirmed digger, you may have to thwart him by lining the ground beneath the fence with concrete. Some homeowners like the open fields look and decide to put in one of those underground electronic "invisible" fence systems. If you're thinking of going that route, remember, although this type of fence might effectively keep your dog in, it won't keep other dogs or intruders out.
Also, some dogs figure out -- by trial and error or just by accident -- if they run through the shock or ultrasonic burst that these systems count on to keep the dog on your property, there's nothing to stop them from heading into the next county. If you have the low-tech but reliable old-fashioned kind of fence, it's also not going to help much without a well-maintained gate. The gate should be hinged to close and latch automatically when you enter or leave the yard, with no way for Rover to nose it open.
Just as when you're looking for a home for yourself, finding where to place Rover's doghouse depends on three things:location, location, location. The ideal site is shaded during the summer and offers protection from the elements in the winter. If you live in a wet climate, place the doghouse in a high area with good drainage. Of course, a doghouse should have a floor so Rover doesn't have to sleep on the cold, damp ground, and raising the doghouse off the ground provides extra insulation. Some doghouses are designed with raised floors. You might want to surround the elevated area with boards or place hay underneath it so the wind won't whistle under the doghouse. For further protection from the wind, place the doghouse so the door faces south or east. As a general rule of thumb, most cold winds come from the north, northeast, or west.
If you plan on keeping your dog in a doghouse, don't keep him there for longer than eight or nine hours at a time -- and even so, this should only be done if you are at work or will be away for the day. Also, check with your vet to determine the most comfortable outside temperature for your dog. What's adequate for one dog may be different for another, since a dog's comfort level will likely depend on his breed, health, and age.
There's no doubt having a yard to let Rover out into is a marvelous convenience, especially on cold or rainy nights. However, you still need to make sure your dog has constant access to fresh water, and you still need to pick up after him every day. Things can pile up pretty quickly (no pun intended!), causing problems with odors, insects, parasites, and unpleasant encounters with Rover's paws, the lawnmower, or even your feet.
Doghouses used to be rickety wooden structures, usually with a mournful old hound dog chained to them. If the dog was lucky, he might have a ratty scrap of old carpeting to lay on. But dogs today have it made. Modern prefabricated doghouses are designed for canine comfort and easy human maintenance.
Even if your dog spends most of his time in your home, a doghouse gives him a place to hang out when he's in the yard and offers shelter from sun, rain, and snow. Of course, not just any old doghouse will do. Consider size, shape, design, and placement when you're buying. You don't have to give your dog a mansion, complete with air-conditioning, but you do owe your dog a comfortable, safe, clean, and inviting place to hang out when he's outdoors.
Your dog should be able to stand up, turn around, and lie down comfortably in his house. Don't assume bigger is better. A cozy doghouse retains heat, helping your dog stay warm in winter, and appeals to his denning instinct. If you are buying a doghouse for a puppy who will grow to be the size of a pony, buy it for how large he's going to be and provide plenty of bedding or block off part of the house until he grows into it.
Choose a house with a slanted or sloping roof so rain and snow won't accumulate and weigh it down. A removable or hinged roof makes it easier to clean the inside of the house. If the house has to be put together, it should be easy to assemble and disassemble, with sturdy latches that are easy to fasten and unfasten.
The doorway should be protected by a baffle or canvas flap to prevent rain and wind from blowing inside. An off-center entrance allows your dog to curl up in a corner away from cold winds. Make sure the doorway is high enough for Rover to walk in without having to stoop and the roof is high enough inside for him to stand with his head erect.
If you buy or build a wooden doghouse, be sure it's finished with a nontoxic paint -- especially if your dog is a chewer. Wooden exteriors should be smooth so your dog doesn't get splinters in his paws or scrape his skin on the surface or on protruding nails. Sand down any rough or sharp edges. Like a wooden deck, a wooden doghouse should be treated with sealant to protect it from water damage.
Line the doghouse with a pad, a blanket, straw, or hay. A plastic mat or pad is durable and easy to clean. A blanket is soft and can be thrown into the washing machine as needed. Straw or hay is inexpensive and easily replaced, but it can be prickly or harbor insects.
Bedding in the doghouse must be cleaned or changed regularly. Wipe down plastic mats, and wash blankets or bed covers weekly in hot water to remove odors and kill parasites such as fleas and their eggs. Replace straw or hay regularly so it is always clean and sweet-smelling. During flea season, treat the bedding and the interior of the doghouse weekly or as directed on the label with a pyrethrin-based premise spray or powder. Remember:Once you acquire a shelter for your dog, keep it clean and well maintained for your dog's comfort.
Now we'll move to a crucial part of dog-ownership:providing your pooch with the proper identification. It could save you a lot of heartbreak someday. It's covered in the next section.
One of the responsibilities of being a parent is making sure a child knows his address and telephone number. Parents patiently remind their children if they ever get lost, they need only find a police officer and tell the officer where they live. A good, permanent, and easily recognized ID -- complete with your current address and phone number -- is the best way to make sure the four-legged members of your family always find their way home safely, too.
There are three types of identification for dogs who fit this bill:tags, tattoos, and microchips. Each has its advantages and disadvantages, but no one method offers complete protection. Used together, however, they provide the best chance of a happy reunion with a lost dog.
ID tags. Most everybody knows to get a collar and tag for a dog. The classic dog ID tag is a simple and inexpensive way for your dog to carry your name and phone number. However, the collar-and-tags form of identification does have its drawbacks. The collar can come off or be removed deliberately by an unscrupulous person who finds the dog and wants to pass it off as an unidentified stray. Tags must also be updated when addresses or phone numbers change -- something that often gets relegated to the "one of these days" list during the hustle and bustle of a move. (And, unfortunately, a move is a prime time for pets to get out and get lost.) Tags with outdated information may be of just as little help as no tags at all. To top it all off, tags jingling on a collar can be annoyingly noisy, especially in the middle of the night.
Nevertheless, a collar and tag are the first line of defense against loss. Use a buckle-type flat or round collar with a sturdy D-ring for attaching tags. Never use a choke collar for anything except supervised training sessions. It's just too easy for it to snag on fences, shrubs, or other items and strangle an unsupervised dog.
Try to choose a distinctive collar and tag so it becomes part of your dog's unique description. For example, there are plenty of black Labrador retrievers in the world, but yours would stand out if he had a bone-shaped lime-green ID tag on a neon pink collar. The tag should be engraved and include your name and your day and evening phone numbers. These days, some experts advise against including the dog's name, since putting the dog's name where anyone can see it may make it easier to steal her. Leaving the dog's name off the tag can also help if someone finds your dog and tries to claim ownership. Certainly if you know the dog by name and the person claiming to be the owner doesn't, it makes it clear who's telling the truth.
There are options for an ID tag other than the classic metal tag, which may rust unless it's made of stainless steel. Plastic tags are sturdy and don't jingle as loudly as metal, but they can also fade and become brittle with age. Engraved metal ID plates can be attached directly to flat collars, and some nylon collars can have your phone number woven or imprinted on them directly. A small metal or plastic identification barrel attached to a collar is a distinctive variation on the ID tag. These eye-catching devices unscrew to reveal a slip of paper on which you can record not only your name and phone number but important medical information about your dog, too.
If you are moving or traveling with your dog, buy a temporary write-on tag with your new phone number or the phone number of a friend. Temporary tags are widely available through veterinarians, animal shelters, pet supply stores, and grooming shops. Ideally, however, you should provide your dog with an engraved ID tag listing not only your new address and phone number but also a contact name and number for your previous neighborhood. If your dog gets lost along the way, rescuers might not be able to reach you immediately at your new address. Some humane societies have a permanent ID tag registry system. The stainless-steel tag is engraved with the name of the humane society, the society's phone number, and a registration number. As long as you notify the humane society when your address or phone number changes, the tag will always be current, no matter where you go.
Tattoos. A tattoo is also a visible form of identification, but unlike a tag, it is permanent. Employees at research laboratories and animal shelters know to look for tattoos, and federal law does not permit laboratories to use tattooed dogs. A sticker or sign on your car, fence, or your dog's kennel noting your pet is tattooed can help ward off professional dog thieves.
Most dog tattoos are placed on a dog's belly or inner thigh. Tattoos remain the most legible when given after a dog reaches adult height. Avoid tattooing the inside of a dog's ear (as is done with racing Greyhounds); thieves have been known to cut off tattooed ears to prevent identification.
Tattooing can be done at a veterinary office, with the dog under anesthesia, or by a qualified individual at a dog club or other organization. The procedure is not painful, but it is noisy and time-consuming, so if your dog is squirmy or aggressive, he might require anesthesia.
Although a tattoo is a permanent identifying mark, it must be registered to be of any use. Otherwise, the finder has no way of contacting you. The registry can assign you a code to be tattooed on the dog, or you can use a number that will remain the same for your lifetime, such as a social security number (if you don't mind your personal information walking around in public). Phone numbers and birth dates are poor choices because they change frequently or can be shared by a large number of people.
The major disadvantage of a tattoo is not everyone knows how to contact a registry, or it may not be immediately clear which registry your dog is signed up with. However, tags and tattoos can be used in combination, with the dog wearing a tag bearing a registry phone number. As with the humane society permanent tag, it's crucial to let tattoo registries know if your address or phone number changes.
Microchip implants. These sound like something out of a science-fiction movie, but many "chipped" dogs and cats have been reunited with their owners already through this rapidly growing means of reliable, permanent identification. The chip is typically placed under the skin at the scruff of the neck through a procedure much like giving a vaccination. It is virtually painless, and a single implantation lasts a lifetime.
Available only through veterinarians and animal shelters, microchips are tiny, battery-free devices, no bigger than a grain of rice. Each is programmed with a unique, unalterable code number and some sort of information identifying the chip's manufacturer. Microchip registries keep your personal information on file, listed by the chip's code number. Code numbers are also cross-referenced to the animal hospital or humane society that implanted the chip -- an important backup in case you move and forget to forward your new address to the registry. Specially designed scanners read this information from the chip, through the dog's skin. Before implanting a chip, the veterinarian scans it to confirm the code, then scans again after implantation to make sure everything is working properly.
A microchip sends a signal only when it's activated by a scanning device. The scanner decodes the signal and displays the identification code on a liquid-crystal display window. Veterinary and humane organizations recommend microchipping as a safe and effective way of identifying lost pets and ensuring their return. This type of identification has the potential to save the lives of thousands of dogs who would otherwise die in shelters, unrecognized or unclaimed. As with tattoos, national registration is the best way to make sure you and your microchipped dog are reunited -- as long as the registry has your current address and phone number.
Listing your tattooed or microchipped dog with a national registry gives you access to the registry's database and services, which often include 24-hour notification, a tag with the registry's phone number, and an indication that the dog wearing it is tattooed or chipped. Often, registries also work through a network of animal shelters across the country. However, many shelters and laboratories now routinely scan strays they receive for microchips, and even if you haven't listed your dog with a registry, the lab or shelter can still find the owner of a chipped dog by tracing the code number to the veterinarian who implanted the chip.
Protect your from permanent loss by ensuring he is well identified. Should he ever escape from your watchful eye, you'll be glad you did.
A dog can be a great source of love and companionship in your home. In addition to all your dog gives you, he also needs a little care in return. Take care of your dog and he will take care of you.
Publications International, Ltd.
Máte ve svém životě staršího psa? Zde je několik tipů, které vám pomohou postarat se o vašeho staršího psa a zpříjemnit mu život. Svému staršímu psovi můžete pomoci zvládnout to, když vezmete v úvahu její potřeby, pokud jde o váš domov, jeho okolí a prostředí, které pro vašeho psa vytváří. Začleněn
Starší psi jsou v útulcích často ignorováni. To je škoda, protože starší psi mají stále hodně lásky na rozdávání. Od hostujícího bloggera, Brian Nesh Starší psi jsou v útulcích často ignorováni těmi, kteří si vybírají další generaci hravých, rozpustilých štěňat. Ale pokud jste vůdce smečky psa v
