Em – Ragdoll týdne

Bamboozled. Toto je jediné slovo, kterým mohu popsat své první setkání s mojí Em, mou čtyřletou hadrovou panenkou. Jmenuje se M&M, ale pro mě je to nějak Em. Jo a občasné "Emzee" bude stačit, když ho zavolám, aby si přišel do kuchyně pro pamlsky!!

V létě 2011, uprostřed stěhování, jsem vešel do domu příbuzného. Moje dcera tam byla a řekla, že pro mě má překvapení. Opravdu? Máš pro mě něco? Mým dárkem byl krásný kocourek hadrové panenky, který náhodou spal za gaučem se svou hezkou sestrou Lily. Byl jsem nadšen, s krásným kotětem. Zamiloval jsem se. Této rozkošné kočce s jeho krásnými znaky a hustou srstí by jeho nová maminka uctívala a jeho kočičí bratr ve smokingu, Honey, který by nemohl pochopit, že mě sdílí s jinou!!

Z nějakého důvodu, a já určitě nevím proč, byli Em a jeho sestra, kteří šli s otcem mé dcery, velmi bázliví a rezervovaní. Velmi krásné, ale kdykoli uslyšeli hluk, bum, utekli. Vzpomínám si, jak jsem přišel domů do svého bytu a hledal jsem Em a začal jsem se bát, dokud jsem se nepodíval na svou postel, která byla ustlaná, a pod přikrývkou jsem neviděl bouli. Chudák Em se vyděsil a schoval se. Byl chytrý. Věděl, že ho nikdo neuvidí. A měl pravdu. Stále to dělá, ale ne tak často, jak ví, že je tam jeho matka, aby ho chránila.

Moje Em mi ráda předvádí. Když přijdu z práce, sednu si na pohovku a on přijde ke mně a válí se a nedej bože, že mu nevěnuji dostatečnou pozornost. Pláče a říká, položte ten mail. ty nevíš kdo jsem? Taková radost a potěšení být svědkem divoké loajality mé hadrové panenky. Mohl bych mít nejhorší den, a když vejdu do dveří, moje kočky obdivují svou královnu.

Můj drahý Em musel v raném věku bojovat o jídlo s ostatními koťaty, protože když se dostal do mého domu, nebyl schopen jíst bez mě po svém boku. Už to nedělám, protože jsem věděl, že to není zdravé ani možné, abych tam byl vždy. Em miluje své ryby. Cokoli, co se týká moře, dokončí každou poslední kapku. Když mu dám mokré jídlo, což je pochoutka, vběhne do kuchyně rychleji než kterýkoli bostonský maratonec.

A pokud jde o čas na hraní, zapomeňte na drahé hračky. Tato kočka má ráda přízi a prázdnou krabici pro pořádné dovádění. Je úžasné, co dokáže nějaký fialový provázek udělat u kočkovitých šelem bláznivé a zábavné. To je, když Em začne být velmi hlasitý. No, nejhlasitější je v noci, když ve 3 hodiny ráno bezdůvodně křičí na své předky… ale to jsem odbočil. Em umí být tak upovídaný a přísahám, že mi rozumí. Pokud začnu mňoukat a já to udělám, a moje dcera si bude myslet, že jsem ztratil rozum, Em na mě bude mňoukat a je to k smíchu. Protože musím opravdu znít jako kočka. Díky bohu, že neočekává, že budu používat bednu pro kočky!!

A pokud budu mít opravdu štěstí a budu mít telefon po ruce, chytím Em a Honey, jak to hravě šoupnou ven. Můžete je vidět na jednom z obrázků. Ne vždy se vidí z očí do očí, ale vědí, že oba jsou moji chlapci.

Před Em jsem nikdy neslyšel o kočce „Ragdoll“. Nejdřív jsem si myslel, že je siamský. Začal jsem milovat a obdivovat dokonalost, kterou Em je. Když se na něj podívám, usmívám se nejen proto, že jsem ho zachránil, ale protože v mnoha ohledech zachránil i tuhle bláznivou kočičí dámu.

S velkým zármutkem paní Lily včera zemřela. Čtyři roky mladý. Jsem tak vděčný, že mám jejího bratra, kterého si mohu vážit. Jsem vděčná a hrdá na to, že jsem majitelkou hadrové panenky.

Popletený? Určitě. Ale navždy požehnaný? Určitě.