Freddy – Ragdoll týdne

Freddy – Ragdoll týdne

Freddy vstoupil do našich životů v září 2014 od chovatele (více o tom níže) jako 7týdenní (ano, přesně 7týdenní) kotě.

Začněme tedy od začátku u chovatelky – jednolůžkový byt s hygienou, který si přejeme, pro její 2 dospělé kočky plus vrh 5ti.

Zpočátku jsme byli šokováni podmínkami, ve kterých byly kočky chovány, ale celkový zážitek rozhodně nebyl žádoucí.

Takže zaprvé chovatelka nedokázala rozeznat rozdíl mezi jejím vrhem 5, kteří byli opravdu všichni velmi odlišní, 2 tulení chlapci různých velikostí, 1 modrý chlapec, 1 čokoládový chlapec a 1 dvoubarevná holčička, takže to opravdu nemělo být těžké, ale stejně každý měl v kožichu lak na nehty, aby je mohla oddělit!

Další obavy takto; řetězové kouření koťat, konfliktní data narození vrhu, krmení nejlevnější/nekvalitní značkou supermarketu, která byla k dispozici (také krmení matky při nošení) a prohlášení, že matka je v 7 týdnech znudila, takže jsme mohl ho prostě vzít.

Teď už vím, že byste si nikdy neměli kupovat kotě, protože je vám ho líto a měli byste vždy jít za renomovaným chovatel, ale vzhledem k tomu, že jsem něžný, prostě jsem ho musel mít a věděl jsem, že mu mohu nabídnout lepší domov, než ten příští, který by ho mohl vidět.

Každopádně se zabydlel opravdu velmi dobře (kromě toho, že byl celý pokryt blechami), ale v 11 týdnech jsme si všimli, že má opravdu vysokou teplotu, permanentně spí a ztrácí chuť k jídlu, takže jsme ho vzali k veterináři a ti řekli, že má teplotu 39,7 a okamžitě potřeboval tekutiny, takže byl na IV katétru, dostal léky a doporučil ho sledovat přes noc.

Nebylo mu o nic lépe, tak se druhý den vrátil a teplota se zvýšila i po antibiotikách a byla nyní na 39,9

Od té doby se mu jen zhoršovalo, bylo mu během dalších týdnů velmi špatně, teploty přes 40 stupňů, rentgenovali ho a testovali na všechno možné, ale nenašli, co mu je (jediná diagnóza mohli určitě poskytnout, že měl chronickou faryngitidu), což bylo tak frustrující pro všechny strany, ale jediné, co mohl potvrdit, bylo, že velmi pravděpodobně chytil vše, co měl od své matky.

Jeho teplota se stále zvyšovala, i když dělali vše, co mohli, aby ji snížili, stále spal celé dny a noci, ztrácel váhu atd. a veterinář neměl jinou možnost a dal mu poslední injekci, kterou mohl, protože nic nebylo. Když pracoval, snažil se nás uklidnit tím, že některá koťata se prostě odrazila, ale v tak mladém věku (nyní 14 týdnů) jsme to neviděli a báli jsme se horšího.

Teprve v tuto chvíli, kdy jsme si mysleli, že ho ztratíme, jsme si začali skutečně uvědomovat důležitost nákupu od renomovaná chovatelka a cítila se tak naštvaná na paní, od které jsme ho koupili, a nemohla uvěřit, že vychovává své vlastní kočky v takových podmínkách, natož aby je chovala.
Každopádně, den po posledním podání antibiotik jsme měl nějakou naději, protože byl trochu energičtější a vzhůru, vzali jsme ho zpátky k veterináři, kteří nám dali dobrou zprávu, že jeho teplota klesá, byli jsme potěšeni, ale stále si uvědomovali, že je stále špatně a není úplně zotavený jakýmkoli způsobem.

Během několika dní se však plně zotavil a my jsme nemohli uvěřit svému štěstí.

Od té doby to však nebylo nijak jednoduché, stále se špatně zapínal a vypínal, má pravidelné kašel (a nejsou to chlupy) a suché dávení, často zvrací a chudák nemůže ani vrnět – pokud se o to pokusí, buď dáví, nebo kašle.

Veterinář od té doby testoval polypy, ale opět se v jeho krku nic nenašlo, takže stále nejsme o nic moudřejší z toho, co s ním je.

Co víme je, že trpí hrozným stresem, nechala jsem se o něj starat rodinnými příslušníky, když jsem na den nebo pár dní odešla a on držel hladovku a nebude jíst (dokonce jsem ho musel dát v chovatelské stanici 3 dny nedávno poprvé a ztratil 300 g kvůli nejedení).

Moje máma se o něj 5 dní starala a když jsem se vrátil a snažil se ho nakrmit, vlastně celý týden syčel na jídlo!
Moje máma pak přijela jen na víkend na návštěvu a zvracel, můj synovec (abych byl spravedlivý, je velmi hyperaktivní 5leté dítě) jednou na půl hodiny vyskočil a i z toho se pozvracel, protože nebyl zvyklý na hlučné dítě.

Myslím, že je takový, když pracuji z domova, takže je se mnou 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a pak má hroznou separační úzkost, když ho opustím.

Ale s pozitivy a méně zkázy a temnoty… všichni víte, jací jsou ragdollové, takže nebudu mluvit o klišé a vlastnostech, protože je má všechny, je prostě krásný a nemůžu tomu uvěřit krásný chlapec má za sebou tak těžký začátek života a může jen doufat, že s námi stráví ještě mnoho let.

I když jsme s ním doma ve dne v noci, pořád jsme četli, že 2 kočky jsou lepší než jedna, tak jsme si řekli, že mu koupíme kamaráda od renomovaného chovatele a po pár měsících hledání jsme našli nejen perfektního chovatele, ale i dokonalé kotě, které se stane jeho „bratrem“ – Finlayem, kterému je nyní téměř 6 měsíců.

Měli jsme v plánu nechat ty 2 na pár dní od sebe, aby si Freddy mohl zvyknout na nový příchod, ale Freddy chtěl okamžitě vědět, co je za zavřenými dveřmi, takže jsme si řekli, že je rovnou představíme a po pár zasyčeních od Freda a pár polibků od Finna se začali mazlit a Freddy ho nemohl přestat ošetřovat a hrát si. Bylo to během hodiny od setkání, bylo to tak úžasné.

Poslední 3 měsíce byli nerozluční, nikdy nenajdete jednoho bez druhého a jsou to nejlepší přátelé, což je snad na některých fotkách vidět.

Asi 6 měsíců jsme také krmili kočku bez domova, nikdy jsme ho nepustili dovnitř, protože by to Freddyho vyrušilo, ale tam, kde se Finlayovi tak dobře dařilo, jsme před pár týdny otevřeli dveře i toulavým a on byl přivítán Freddy i Finlay, všichni naši přátelé nemohou uvěřit, že 3 kocouři spolu mohou tak dobře vycházet.

Máte kotě nebo kočku Ragdoll? Zvažte odeslání své kočky! Pokyny k odeslání Ragdoll of the Week