Sophie – kotě měsíce Ragdoll

Sophie – kotě měsíce Ragdoll

Miluji plemeno ragdoll. Jsou to absolutní zlatíčka a mají ten nejjemnější kožíšek, jaký jsem kdy sáhl. Miluji jejich krásné modré oči a huňaté ocasy. Moje kočičky budou vždy součástí mé rodiny. Jsou to moje kožešinová miminka, která z celého srdce miluji. Před mými ragdolly jsem měl patnáct let kaliko kočku, kterou jsem nesmírně miloval. Byla to první kočka, kterou jsem vlastnil, takže to bylo těžké, když prošla. Chtěl jsem, aby moje další kočička byla jedinečná, a tak jsem si zamiloval toto konkrétní plemeno. Sophie byla ragdoll s modrými rukavicemi. Narodila se 7. dubna 2015. Moje tříletá ragdollka s tulením rukavicemi je její nevlastní sestrou. Sophie mi bohužel odebrala příliš brzy FIP – kočičí infekční peritonitida. Slyšel jsem o tom už dříve, ale pořádně jsem nerozuměl, co to bylo, dokud to moje kotě nemělo. Jen jsem věděl, že je to vzácná nemoc a pravděpodobnost, že ji dostanu, byla mizivá. Od té doby jsem se dozvěděl, že mnoho koček má koronavirus, aniž by onemocněly. Koronavirus však může zmutovat na FIP s oslabeným imunitním systémem kotěte. FIP je tak krutá smrtelná nemoc bez léčby. Ovlivnilo to chuť k jídlu mé holčičky a během minulého týdne tak rychle zhubla. Pro veterináře je to velmi obtížné onemocnění diagnostikovat a na kočky může mít různé dopady. Nejprve měla Sophie měkkou stolici, kterou veterinář diagnostikoval jako kolitidu a léčil ji antibiotiky. Také jsem si všiml, že bude kýchat, a bylo mi řečeno, aby se nebála, když se to nerozvine v respirační infekci. Následujících pár měsíců vypadala jako normální kotě se zdravou chutí k jídlu a rostla. Pak začala skřípat zuby, když jedla. Přivezl jsem ji zpět k veterináři. V ústech se jí udělaly boláky. Veterinář jí dal virové léky k léčbě, ale nezlepšila se. Její chuť k jídlu se snížila a byla letargický. Spala víc než obvykle. Znovu jsem ji přivedl zpět k veterináři a krevní testy ukázaly, že je chudokrevná a má vysoké hladiny globulinů. Bála jsem se, že má FIP a šla k jinému veterináři na ultrazvuk. Výsledky ukázaly, že její ledviny byly zvětšené a nahromaděná tekutina. Byl jsem informován, že její tělo přestalo produkovat červené krvinky a krevní transfuze nebyla řešením. Přestala růst. Srdce mi kleslo, když mi předpověděla, že nebude mít dlouho žít. Byl jsem v naprostém šoku, zatímco ten okamžik mi připadal jako velmi špatný sen. Jak se to mohlo stát? Mělo to být zdravé kotě. Veterinář zkusil prednison, aby zpomalil příznaky onemocnění, ale nepomohlo to. Zkoušel jsem ji nalákat na různé druhy jídla, ale jedla jen nějaké pamlsky. Bylo nesnesitelné dívat se na ni, jak zírá na své nádobí, aniž by skoro nic jedla a nepila. Nechtěl jsem, aby trpěla. Domluvila jsem se na následné schůzce s veterinářem, který prognózu potvrdil. 16. ledna 2016 jsem při loučení naposledy držel v náručí svou holčičku. Bylo to srdcervoucí. Řekl jsem, že je mi Sophie líto, když jsem vzlykal. Když prošla, pocítil jsem zlomek vteřiny úlevy, jako by mi řekla:„Jsem v pořádku. Nebuď smutná mami." Nicméně bolest ze ztráty byla tak intenzivní. Věřím, že moje milá Sophie je v nebi v míru. Hraje si s mými dalšími dvěma dětmi, o které jsem přišel v důsledku potratů. Jednoho dne je všechny uvidím v nebi. Do té doby se budu ze všech sil snažit pochopit, co dobrý Pán chce, abych se naučil ze svých zkušeností. Doufám, že se mi podaří zvýšit povědomí o FIP sdílením Sophiina příběhu a také uctít všechny kočky, které byly ovlivněny FIP. Bylo tak užitečné přečíst si e-knihu od Amazonu s názvem KONA’S FIGHT:Tiny Kitten, Big Heart a slyšet příběh někoho jiného. Veškerý výtěžek jde do fondu Bria v nadaci Winn Feline Foundation na výzkum léku. Děkuji Deborah a všem, kteří to podpořili. Přál bych si, aby jednoho dne existoval lék na tuto hroznou nemoc. Chci oslavit Sophiin život a upozornit na chvíle, které jsme spolu prožili během těch krátkých šesti měsíců. Když jsem ji poznal osobně, byla to láska na první pohled. Celou cestu domů byla tak dobrá a nikdy se nerozčilovala. Moje druhá kočička se k Sophii občas chovala jako máma. Ošetřovala malou Sophii, na což bylo tak sladké se dívat. Jindy se také chovali jako sourozenci, když debatovali o jídlech nebo uspořádání spánku. Sophie si užívala drhnutí břicha a mě bavilo poslouchat její předení. Úplně se mi líbilo, jak byla Sophie kočka na klíně. Ráda hnětla měkkou fleecovou deku a pak se mi přitulila na klíně. Bylo zábavné mít kolem sebe hravé kotě. Ragdollové jsou jako štěňata a následují mě po domě. Moje kočičky zanechaly trvalé otisky tlapek v mém srdci. Moc tě miluji a chybíš mi Sophie! Máte kotě nebo kočku Ragdoll? Zvažte odeslání své kočky! Pokyny k odeslání Ragdoll of the Week Přečtěte si více příspěvků Ragdoll Kitten of the Month.