Před dvěma lety jsem o plemeni Ragdoll nikdy neslyšel. Vždycky jsem milovala kočky, ale když mi v roce 2003 během prvního ročníku střední školy ubili kočku z dětství, moji rodiče se nikdy nepokoukali po jiném mazlíčkovi. Moje matka byla vždy alergická na kočky, takže další mnoho let poté nepřicházelo v úvahu.
V dubnu 2015 se na nás obrátila babička mého manžela s tím, že její sestřenice v Kansas City se kvůli ní potřebuje zmenšit do bytu ze svého malého domova a bohužel se bude muset vzdát jedné ze svých dvou koček, aby mohla hýbat se. Jinak to byla záloha 300 $ za *každou* kočku. Fuj!! Můj manžel a já jsme oba chtěli zvířátko, ale nikdy jsme o tom moc vážně neuvažovali. Pak jsme se jednu květnovou sobotu vydali do domu sestřenice Jane, abychom se setkali s kočkou, která potřebovala nový domov. Jane nám řekla, že měla pouze tuto kočku, princeznu, asi 6 měsíců a opravdu se chtěla zeptat rodiny, než se uchýlí k tomu, aby vzala toto ubohé dítě zpět do útulku. Chápu, že kočka byla zachráněna z nějakého případu hromadění koček v KCK, takže Jane byla druhou majitelkou. Nevím, jak k těm informacím přišla, ale kočka se původně jmenovala ‚Bandit‘ kvůli vzhledu masky na jejím obličeji, a pak předpokládám, že ji buď útulek, nebo Jane pojmenovala princezna po její záchraně. Tu sobotu jsme šli za princeznou, ale neměli jsme v úmyslu ji vzít domů. Jen jsem si chtěl zachovat otevřenou mysl. Když jsme s manželem vstoupili do domu Jane a uviděli jsme světlou, načechranou šmouhu proplouvající chodbou, můj sobecký mozek nemohl dovolit, aby ji měl někdo jiný; tato kočka šla domů se mnou nebo, no, nebyla jiná možnost. Byla hezká a já jsem chamtivý a chtěl jsem ji. I když můj manžel nebyl blázen do kočky jménem Princezna, takže jméno bylo prozatím ve vzduchu.
V prvních dnech jsem měl z nějakého důvodu z této kočky velké obavy. Tolik úzkosti, že jsem plakala 3 dny v kuse! Jsem si jistý, že to byla jen moje hlava, která se snažila zvyknout si na to, že mám doma kočku po 12 letech, kdy jsem neměla žádného mazlíčka. Moje matka se s ní jednou v noci během mé epizody setkala a naprosto se zamilovala do toho, jak roztomilá a sladká byla. Díky tomu jsem se cítil o něco lépe, když jsem věděl, že ji moje matka alergická na kočky tak zbožňuje. Nyní? Nedokážu si bez ní představit svůj život.
Začali jsme jí říkat Freyja (Frey-uh), po severské bohyni, protože byla tak krásná a díky její nadýchanosti vypadala tak majestátně. Freyja je velmi uvolněná a ráda se tulí a hraje si se všemi mými držáky na culíky, na které může mít své malé dětské tlapky. Často klusá po domě s jedním visícím z úst. Ráda pokládá na cokoli, co se dá položit na podlahu – pracovní papíry, hedvábný papír, hromadu povlečení k vyprání, otevřenou stěhovací krabici s podivnostmi; pokud na něm může ležet nebo spát, udělá to. Nediskriminuje. Freya dává polibky (opravdu mi to taví srdce) a dokonce se ráda dostává pod přikrývky jako její lidé! Je velmi přístupná pro ty naše přátele, kteří se trochu bojí koček, protože – VELMI bohužel – měla od původního majitele drápky na všech čtyřech tlapkách. Takže na vás může během hry plácat, ale nikdy nedojde k žádnému škrábání. Snažíme se jí život co nejvíce zpříjemnit a pomáháme jí drbat se na bocích a na hlavě, když vidíme, že ji svědí, ale vím, že můžeme udělat jen tolik. 🙁 Freyja také dává malé kousátka, když si s ní hrajeme. Má takové malinké malé ostré zoubky, ale nikdy moc nekouše. Je k nám velmi jemná, když si hraje, a myslím, že je to známka důvěry a lásky. Jeden z mých nejoblíbenějších okamžiků s Freyjou je, když mi ráno zazvoní budík a vidím její malou hlavičku podepřenou, jak spí na rohu mého polštáře. Jen další maličkosti o ní, které mi tají srdce. Omotala nás kolem svých chomáčů! 😉
Před Freyjou jsem toho o Ragdollch nikdy moc nevěděl, ani jsem nevěděl, že existují, ale jednoho večera jsem si je našel na Googlu, abych se dozvěděl něco víc, a narazil jsem na video o tom, jak držet Ragdolla, zveřejněné účtem FloppyCats! I když nebudu lhát, vlajka Royals na předním dvoře mě zpočátku zaujala, ale přesto jsme dnes tady! Tento termín vysvětlil tolik o našem dítěti Freyji a objasnil mnoho věcí ohledně toho, proč dělá to, co dělá. Když se večer vrátíme domů, padá na koberec v kuchyni, protože chce být mazlíčkem, padá na postel, padá na pohovku. Ona je opravdu poddajná kočka!
Freyja se narodila 23. ledna 2010, takže jí bude brzy 7 a doufáme, že s ní budeme mít ještě mnoho a mnoho let. Jsme navždy zavázáni Jane za to, že nám do života přinesla toto sladké koťátko. Je to naše sladká dívka, naše láska, naše Freyja-bee. Nemá Instagram specifický pro Freyju, ale velmi často ji zveřejňuji na svém vlastním účtu @realjzinkc.
(Zábavný vedlejší příběh:pamatuješ, jak jsem říkal, že moje máma je alergická na kočky? No, ona je alergická na jejich srst, ale Freyja ji nikdy nesvědila. Ragdollové jsou tak nadýchaní, že se srst nikdy nedostane ven, aby dráždila maminčiny alergie. Milovala Freyja natolik, že ona a můj otec v listopadu 2015 adoptovali vlastního ragdolla!)
Chcete-li zobrazit další příspěvky na Floppycat of the Week, klikněte sem.
Chcete-li odeslat svou kočku jako Floppycat of the Week, postupujte podle pokynů zde.
Tohle je T.C. (Kočka tuňáková). Je to Blue Point Ragdoll. Fotka dole s její „nevrlou“ tváří je, když na ni míří fotoaparát, protože očekává záblesk, a nemá to tak ráda. Získal jsem T.C. ze Specialty Purebred Cat Rescue v Kenosha County, Wisconsin před více než 10 lety. Mají skvělé webové stránky – p
Gruzie…. kočko-pes Tohle je Gruzie. Georgia je také George, Georgie Porgie a Fuzzybutt Princess. George začínal na farmě v Georgii. Moje sestra-dvojče ji a její sourozence našla na rodinné farmě a rozhodla se přivést ji domů. Takže začala jako kočka mé sestry a tehdy se jmenovala „Hemi“…. Na každé
