24. srpna 2013 začal Angelo život jako novorozenec nalezený v příkopu se svým bratrem a byl převezen na záchranu, aby ho laskaví pěstouni nakrmili z lahve. Nejprve si mysleli, že je to malá holčička, a tak mu dali jméno Angelina, ale brzy si uvědomili svou chybu a změnili si jméno na Angelo. Jeho bratr to nezvládl, ale Angelo přežil a pomalu sílil. Zůstal v pěstounské péči, protože ho záchranáři považovali za zvláštní koťátko.
Jeho mužská část je zjevně velmi malá a musel by být pouze na mokré potravě, aby se vyhnul jakýmkoli problémům s močením. (Proto si nejprve mysleli, že je to dívka) Chtěli se ujistit, že to pochopí každý, kdo ho adoptuje. Prvních šest měsíců svého života tedy zůstal u pěstouna. Tehdy jsem ho viděl na webu Angel of Hope. Tolik mi připomínal mého drahého zesnulého Merlina, že jsem se s ním sehnul. Ptal jsem se na něj a řekli, že můžu přijít na akci adopce PetSmart a oni ho tam přivedou. V té době už jsem měl svého malého Ragdolla Nicolaie, který opravdu potřeboval kamaráda na hraní, protože moje starší kočička se o hraní moc nezajímala.
Když jsem viděl Angela osobně a držel ho, jen se mi uvolnil v náručí a vypadal velmi v klidu a pohodě. Prostě ten správný typ osobnosti, který by se hodil do mého domova. Chvíli jsem ho nosil, ale ten den jsem šel domů bez něj, protože jsem si opravdu chtěl být jistý, že dělám správnou věc, když jsem přivedl další kotě. Nechtěl jsem svou starší kočku stresovat. Byla mou prioritou.
Po setkání s Angelem jsem se každý den díval na Angelovu fotku a uvědomil jsem si, že nemůžu vystát kdyby ho někdo jiný adoptoval. Kontaktoval jsem záchrannou službu a řekl, že ho vezmu. Následující sobotu ho přivezli zpět do PetSmart a já ho přivezl domů. Líbilo se mi jméno Angelo, které mu dali, takže jsem mu to nakonec nechal. Nejjednodušší kočka, jakou jsem kdy musel pojmenovat.
Ve snaze udělat správnou věc a pomalu ho představit mým kočkám, postavil jsem Angela do koupelny. Asi po hodině poslouchání jeho pláče v koupelně jsem to už nevydržela a pustila jsem ho ven. Po několika syčeních všude kolem se Angelo a Nicolai brzy stali přáteli. Tolik k pokusům o pomalé představování, ale pak jsou koťata tak snadná. Moje starší kočka Minx ho prostě ignorovala, takže to tam taky dopadlo dobře. (Od té doby v roce 2014 odešla).
Rychle vpřed o pět let a Angelo a Nicolai jsou dobří přátelé a stále rádi trhají po domě v honičkách s vysokou energií. Dostávají také nějaký dohled mimo čas. Nicolai musí být na svém postroji, jinak bude prozkoumávat příliš daleko, ale Angelo je spíše strašidelná kočka, takže se drží docela blízko, takže to usnadňuje. Ke konci léta je Angelo trochu odvážnější, a to je okamžik, kdy je postroj zapnutý, ale pořádné zatřesení pytlíkem na pamlsky oba vběhnou zpět dovnitř, kdykoli potřebuji, aby přišli.
I když je Nicolai Ragdoll, Angelo je spíše „floppycat“. Miluje být držen a přitulen a opravdu mi padá v náručí. Můj zesnulý Merlin, také smoking, byl stejný, takže Angelo, i když je to velmi odlišná osobnost, je Merlinovi v jiných ohledech stále hodně podobný.
Dodržel jsem svůj slib, že nakrmím Angelo mokrým jídlem a oba dostanou konzervy Fancy Feast spolu s dalšími mokrými potravinami bez obilovin, jako je Taste of the Wild pro zpestření. Dávám jim jen hrst suchého krmiva bez obilovin (PureVita, Acana a/nebo Orijen), o kterém si myslí, že je víc než jídlo. Dal jsem trochu suchého krmiva do pamlskové koule a to pomáhá kočkám zabavit, když se snaží dostat na to. A milují, když jim kousky suchého krmiva rozházím po domě, aby je „ulovili“. Hlavním jídlem je však mokré jídlo a všiml jsem si, že přes všechny chlupy nejsou žádné chlupy a odpadkový koš se rozhodně snáze udržuje v čistotě s menším množstvím odpadu.
Miluji, když ke mně každou noc chodí spát moje kočičky. Angelo najde své místo přitisknuté na mých zádech a je tak uklidňující ho tam cítit. Nicolai si vybírá nohy postele, ale miluji jeho pozdrav každé ráno s jemnou tlapkou na mé tváři. Takové sladké kočičky. Oba mi každý den vykouzlí úsměv na tváři. Můžete se podívat na Nicolaiův příběh v jeho vlastním „Ragdollovi týdne“.
Máte kotě nebo kočku Ragdoll? Zvažte odeslání své kočky! Pokyny k odeslání Ragdoll of the Week
Přečtěte si více příspěvků Ragdoll týdne.
Tady je můj hezký kocour. Jmenuje se Tigger Dodnes si pamatuji úplně první den, kdy jsem ho viděl. To bylo v červenci 2007. Před 12 lety! Čas letí Od útlého věku jsem vždy miloval kočky a byl to sen stát se kočičím rodičemA červenec 2007 ten den konečně přišelTigger vstoupil do mého života a tehd
Před 2 lety jsem zachránil Guse a on mě zachránil zpět. Moji chlapci (černý domácí krátkosrstý 16 let a americký bobtail 13 let) zemřeli před dvěma měsíci – během jednoho týdne po sobě. Jeden z onemocnění ledvin a jeden, o kterém jsem nevěděl, že je nemocný. Večer předtím se choval špatně a necha
