Memphis – Ragdoll týdne

Vždy jsem byl milovník zvířat, ale považoval jsem se spíše za pejska než za kočku. (Já vím, *zalapal po dechu*). Když bylo mé dceři šestnáct, chtěla ze všeho nejvíc kotě, a přestože bojujeme s alergiemi na domácí mazlíčky, nakonec jsme ustoupili a nechali ji, aby si domů přinesla špinavou maličkost (možná koťátko ve stodole?). Zatímco moje dcera trávila léto pryč, kojila jsem ubohého ragamuffina pomocí ušních roztočů, lišaj a psího strachu. Po vší lásce a péči, kterou jsem jí věnoval – věřte nebo ne, tahle kočka nenašla ve svém srdci, aby mi věnovala chvíli úcty, a dodnes je neochvějně kočkou mé dcery! Často ji najdete uhnízděnou pod bradou mé dcery a spokojeně srší srdcem. Závist na vzájemné oddanosti jsem začal zvažovat, že bych se možná měl najít jako purrbot.

V březnu 2016 jsem začal jednoduchým vyhledáváním na Googlu „nejmilující kočičí plemeno“ a čas od času se objevili Ragdollové. Když jsem spojil své nadšení z některých jejich popsaných plemenných znaků s barevnými body a krásnýma modrýma očima, byl jsem přesvědčen.

Bydlím na venkově a navzdory mému vyčerpávajícímu vyhledávání na internetu se zdálo, že v dojezdové vzdálenosti ode mě nejsou žádní chovatelé. I přes můj lepší úsudek jsem začal kontaktovat některé chovatele po celé zemi, kteří měli větší online přítomnost a pozitivní ohlasy. Kontaktoval jsem chovatele za chovatelem, jen abych byl zařazen na neurčitou čekací listinu, nebo jsem požádal o podstatnou zálohu na dobu neurčitou, dokud nebudou k dispozici mé preferované vlastnosti. Čekal jsem a čekal, jen abych byl znovu a znovu zklamán, zatímco jsem sledoval, jak se všechna ta roztomilost posouvá na mých oblíbených kanálech Instagramu. Konečně jeden z mých nejobdivovanějších chovatelů spojený s jedním z chovatelů jejich královny. Rychle jsem začal pronásledovat tuto webovou/facebookovou stránku a oslovil chovatele s několika otázkami:

• Jak milující jsou vaše kočky obecně?
• Jaké mají vlasy alergici?
• Má toto plemeno nějaké zdravotní problémy?
• Co bych podle vás měl vědět o Ragdolls?
• Jaká je průměrná velikost vašich dospělých koček?
• Zde je to, co hledám, pokud moje přihláška splňuje vaše kritéria, zvážili byste, zda mě upozornit na všechna nadcházející koťata, která by se mohla vyvinout v to, co hledám? (Samec modrý bod, domácí mazlíček, kastrát – vysoká pravděpodobnost extrémního faktoru přitulení)

Bohužel (pro mě) se první kotě, které jsem si zarezervovala, vyvinulo do výstavní kvality. Sklíčený jsem byl téměř připraven to vzdát, ale o šest týdnů později, z vrhu narozeného 31.5.17, jsem zjistil, že moje dokonalé kotě je k dispozici!! Chtěl jsem mít svého vlastního Blue Lynx Mitted. Moje rodina, spolupracovníci a já jsme zasypali mé jmenné seznamy a nakonec zvítězil „Memphis Maddox“. (Moje rodina má tradici pojmenovávat naše kožíšky podle míst) Na konci srpna 2017 jsme se s chovatelkou zařídili a potkali jsme své milé miminko na maličkém letišti asi 90 minut od mého domova. Byl samozřejmě vyděšený a nesmělý, ale zaměstnanci letecké společnosti byli tak milí a jen na něj ‚ooh a aah‘. Byl to nejrozkošnější, co jsem kdy v životě viděl... ale miloval by mě?

Po několika dnech v jeho novém domově mě začalo znepokojovat, že Memphis nejí a nepije moc dobře a tradiční kočičí stelivo bylo noční můrou, když mělo kotě řídkou stolici. Udělal jsem chybu? Četl jsem více (jak jsem nenarazil na Floppycats dříve?) a náš úžasný veterinář mě ujistil, že byl pravděpodobně jen ve stresu kvůli změně okolností a celkově vypadal docela zdravě. Pořád jsem mu nabízel jídlo, vodu a spoustu tichého přitulení a klidného ujištění. Nakonec se asi po pěti dnech proměnil v hravé, hravé, propadlé andělské chmýří. Pomalu jsme ho začali asimilovat do celého našeho domova a seznámili ho s jeho „sourozenci“; Quincy (výše zmíněná Queen of the Aloof) a Lincoln, 100 kilový kus čisté lásky Goldendoodle. Ukázalo se, že Memphis bude ten typ ragdolla, který skutečně vykazuje nějaké štěněcí rysy – honění míče, tření bříška/podpaží a zdravení lidí u dveří.

Letos v květnu (2018) byl Memphis jeden rok a věci se nevyvíjely tak, jak jsem doufal...je poddajný, je šíleně krásný...ale není mazlivý, přítulný ani mě přehnaně nemiluje. Moji lásku toleruje v malých dávkách – denně mě vodí do koupelny, kde si rád asi pět minut sedne na můj klín a přijímá škrábance na bradě a škrábání v podpaží. Můj sen mít teplého předka, který mi bude chřadnout na klíně a hníst odpoledne, se však nesplnil. Často raději trýznil svého bratra Lincolna a máchal tlapou po ocasu pýchavky. (Předpokládejte, že otravný malý bratr neustále šťouchá do svého velkého bratra aka „neener neener“). Je ironií, že je to poněkud žárlivé monstrum… pokud jsem zoufalá z jeho náklonnosti, požádám svého manžela o objetí a pak se Memphis okamžitě zhmotní a dá o sobě vědět, jen aby odešel ve chvíli, kdy mi nikdo jiný nezaplatí úroky. . Spí na konci postele mé dcery a posmívá se mi, když se k ní choulí.
Kromě toho, že jeho osobnost nebyla taková, jak jsem doufal – a samozřejmě stále zbožňuji opačné stvoření – byla jsem také překvapená, pokud jde o jeho kabát. Z většiny vyprávění, které jsem četl, byli lidé docela rádi, že se nezdálo, že ragdollové příliš línají, a že měli méně alergických problémů s delšími „angorskými“ kabáty…. Uhmmmmm…. Vlasy. Všude. Snáší péči o sporadické kousky a já se učím, jak bojovat s rohožemi, protože tuto zimu najednou na každém kroku sbírá nové rohože. Zmínil jsem se, že je vybíravý s obřím P? Nezajímá se o pamlsky/vitamíny. Nemá rád olej na jídle nebo mokré jídlo vůbec. Voda v misce? Ne, děkuji – nechte to běžet a čerstvé třikrát denně, prosím. Snáší toto ušlechtilé zacházení se svým typickým výrazem „šťastný“ – který je stejný jako jeho výraz „vy lidé jste rolníci“.

To vše říká, že i přes jeho nečekanou povahu z něj všichni máme docela legraci. Vejdete do dveří a necháte kočku spadnout u nohou, abyste se ujistili, že jeho podpaží je možné poškrábat? Hodíte pro psa míček a kočka se s ním vrátí? Zapnout kuchyňský dřez a nechat 15 kilo andělského chmýří hodit jeho hlavu pod proud? Slyšíte záhadné bouchání vycházející z koupelny, jen abyste zjistili, že se otočil dveřmi skříňky, dokud neudělal štěrbinu dostatečně velkou, aby se skrz ní vešel a posadil se (na měkkých koupelnových předložkách, které tam dal speciálně pro jeho královskou Výsost)? Začnete dávat prádlo do prázdného koše a zjistíte, že je obsazený někým, kdo se nechce stěhovat? Nakupovat tuny skvělých hraček pro kočky jen proto, aby nevyvolaly žádný zájem ve prospěch q-tipů a psích kostí? To je můj Memphis, je to jeho svět, my v něm prostě žijeme!