Můj krásný Big Boy vstoupil do mého života poté, co jsem viděl jeho fotku v příspěvku od Feline Friends Rescue. Moje kamarádka je pro ně pěstounka a já se vyjádřila, jak krásná tato kočička byla. Řekla, že se mám přijít podívat. Jen na návštěvu. No, ona mě zná příliš dobře. Věděla, že to bude láska na první místo. A to bylo. Jeho srst byla oholená, takže vypadal siamsky. Byl přátelský s velkýma krásnýma očima. Byla to opravdu láska na první pohled. Pane Bože. Už jsem měl čtyři kočky a dva psy. Pátou kočku jsem nepotřeboval. Ale potřeboval mě.
Big Boy strávil celý svůj život s jediným chlapem jako svobodná kočka. Když mu bylo 12 nebo 13 let, byl vydán, protože se jeho otec rozhodl přestěhovat na místo, kde nejsou žádná zvířata. Vyplnil jsem přihlášku. Majitel záchrany si nebyl jistý, že by udělal dobře, kdyby přišel ke mně domů. Ale pěstounka jí řekla, aby mi věřila. Věděla, jak jsem na tom se svými kožešinovými dětmi, a věděla, že ho budou hluboce milovat. A tak se o pár dní později se mnou vrátil domů.
Řekli mi, ať ho představím pomalu a bude to chvíli trvat. Možná dlouho. No… tak moc ne. Druhý den jsem jim poslal obrázek Big Boye, také označovaného jako pan Big, který jí s ostatními čtyřmi kočkami. Dokonce i psi ho měli rádi. Plná asimilace do rodiny do 12 hodin. Jeho temperament byl tak jemný a sladký. Myslím, že ostatní zvířata hodně věděla, že nepředstavuje hrozbu. Všichni k němu tíhli. Tulili se, podřimovali, koupali se s ním. Byl doma.
Z pana Velkého se rychle stal „moje kočka“. Spal se mnou skoro každou noc. Až na to, když jsem jednou odešel. Byl tak naštvaný, že mi celé týdny dával studené rameno. Ale nakonec přišel. Pan Velký si lehl na mou hruď a natáhl své velké chlupaté tlapy kolem mého krku, aby mě objal, a položil svou tvář na mou tvář. Ty velké hnědé chlupaté nohy mi připomínaly nohy tarantule. Nikdy předtím jsem neměl kočku s hnědýma nohama. Miloval chomáče vycházející mezi polštářky. Jak mu srst narůstala, byl nadýchanější a nadýchanější. Byl jsem šokován tou změnou. Stejně překvapivé bylo, jak málo jsem ho musel kartáčovat a nikdy se nerozmazal!
Pan Big neměl vůbec žádnou trpělivost, abych pracoval, když byl „jeho čas“. To bylo často, kdykoli se mu zachtělo, nebo zrovna nespí. Seděl u mého počítače nebo na mě křičel, dokud jsem ho nezvedl. Naštěstí se dal rozptýlit slunečným oknem nebo svým vycpaným banánem. Pan Big má také rád pěknou krabici, do které se občas schová.
Asi po roce jsem zjistil, že něco není v pořádku. Přivezl jsem svou lásku k veterináři a po pokusu a omylu jsem ho přivedl ke specialistovi a zjistili jsme, že má rakovinu močového měchýře a nádory na nadledvinách. Chvíli jsme zkoušeli léky, ale nezabíraly. Je pravděpodobné, že operace a léčba nedopadnou dobře, a protože šance byly tak nízké a cena tak vysoká, drželi jsme ho na lécích, aby se cítil dobře. Vypadal docela šťastně a veterinář řekl, že budu vědět, až bude čas. Nedlouho poté došlo k velmi znatelnému poklesu a zdálo se, že je v nouzi. Musel jsem udělat srdcervoucí rozhodnutí odložit své srdce a udělat pro něj tu nejlepší volbu. Nechal jsem mobilního veterináře, aby přišel ke mně domů a držel ho, když mu utekl život.
Pan Velký za mnou přišel, když moje rodina procházela velmi těžkým obdobím. Za tu krátkou dobu, co jsem ho měl, mi dal tolik radosti a štěstí. Byl mým srdcem, mou láskou. Nevyměnil bych s ním ani okamžik. Adoptoval jsem ho, protože mě potřeboval, ale ukázalo se, že já ho potřebuji také.
Moje srdce bylo zlomeno v den, kdy jsem ho ztratil, a stále kvůli tomu brečím. Vždy mi bude chybět můj úžasný chlapec. Ale teď se začínám uzdravovat a díra se pomalu uzavírá. Rozhodla jsem se, že se stanu mámou nového miminka Ragdoll. Jmenuje se GusGus a přichází z Willetteragdolu v Massachusetts hned po Halloweenu. Vždy jsem zachraňoval své kočky. Ale zamiloval jsem se do tohoto plemene a potřebuji toto nové dítě. Nenahradí mého Big Boye. Ale bude to nové speciální koťátko, které budete milovat.
Máte kotě nebo kočku Ragdoll? Zvažte odeslání své kočky! Pokyny k odeslání Ragdoll of the Week
Přečtěte si více příspěvků Ragdoll týdne.
Vyrůstal jsem s kočkami a vždy jsem je tak miloval, takže jsem věděl, že až budu konečně dospělý a budu sám, budu vlastnit svou vlastní kočku. Posadil jsem se do rodiny, která měla kočky Ragdoll a zamilovala se do nich. Udělal jsem průzkum online a našel jsem chovatele asi 2 hodiny od místa, kde byd
Rád bych vám řekl velmi zvláštní příběh o velmi zvláštním chlapci z Ragdoll mixu, MacGrumpym. MacGrumpy, který je bez drápů, byl nalezen venku v Dallasu se srstí přicpanou ke kůži a vyděšeným z mysli. Zjevně byl týrán a stále se bojí mopů a košťat (opravdu čehokoli, co by se dalo použít k tomu, aby
