Lamy, běžné obyvatele dětských zoo po celém světě, se také vyskytují na farmách, pracují jako soumarská zvířata a nosí pyžamo na stránkách oblíbené série knih pro děti. Ale odkud se vlastně lamy berou? Lamy pocházejí z Jižní Ameriky, především z Pohoří And regiony Peru a Bolívie. Nežijí však ve volné přírodě, ale jsou to pouze domestikovaná zvířata.
Pokračujte ve čtení, abyste se dozvěděli více o tom, odkud lamy pocházejí a jaké role tam hrají. Odpovíme také na několik dalších palčivých otázek o lámách!
Jako druh jsou lamy členy rodiny velbloudů, sdílejí stejný základní typ těla a dlouhé krky jako jejich pouštní bratranci. Lamy jsou považovány spíše za domestikované než divoká zvířata a již neexistuje jejich divoká populace. První lamy byly zkroceny a uvedeny do práce lidmi před 4 000-6 000 lety, což z nich učinilo možná první známé domestikované zvíře.
Lamy pocházejí z pohoří And v Jižní Americe, především ze zemí Peru a Bolívie. Byli klíčem k přežití raných skupin lidí v regionu, sloužili jako pracovní zvířata a jako zdroj potravy a kožešin. Lamy, stejně jako jejich lidští majitelé, utrpěly hromadné ničení s příchodem evropských osadníků do jejich oblasti a téměř vyhynuly v 16 století.
Lamy byly poprvé přivezeny do Ameriky v 19. století. Od té doby se stali oblíbenými jako domácí mazlíčci a sbalená zvířata pro společnosti, které podnikají výlety do divočiny. Sloužili také jako hlídací zvířata pro jiná hospodářská zvířata, jako jsou ovce. Někteří farmáři chovají lamy jako zdroj vlny pro tkaní.
Ve své rodné Jižní Americe jsou lamy stále používány různými způsoby, včetně zvířat ve smečce. Slouží jako zdroj masa a mléka k jídlu a vlny a kůže na výrobu oděvů. Jejich trus se také v některých oblastech spaluje jako zdroj paliva.
I když může existovat zvláštní divoká lama, stejně jako existují divoké kočky, neexistuje žádná skutečná divoká populace lam. Lamy jsou blízce příbuzné dvěma dalším druhům – guanakům a vikunám – které jsou divoké. Všechny tři druhy jsou členy rodiny velbloudů a mají podobný vzhled, ačkoli lamy jsou mnohem větší než jejich divocí příbuzní.
I lidé, kteří o lamách nevědí nic jiného, většinou vědí, že mají pověst plivačů. Ale je pravda, že lamy plivou? Ano, zvěsti jsou pravdivé – lamy sice plivou, ale obecně pouze jeden na druhého, nikoli na lidi.
Toto chování se používá především ke komunikaci a nastolení dominance a společenského řádu. Vyděšené nebo ohrožené lamy však mohou na lidi plivat. Lamy jako domácí mazlíčci na lidi obvykle pravidelně plivou, pouze pokud byli chováni v lahvi a trávili s lidmi příliš mnoho času, když byli miminka.
V závislosti na tom, kde žijí, jsou lamy ohroženy jakýmikoli velkými predátory v oblasti. Oceloti, horští lvi a kojoti jsou známí tím, že loví lamy. Nicméně, lamy jsou docela dobré v pozorování predátorů, než se dostanou příliš blízko, a často hrají roli strážců hejna menších hospodářských zvířat, jako jsou ovce.
Lamy jsou skutečně jedinečná zvířata jak vzhledem, tak osobností. Tyto vlastnosti umožnily, aby se jejich popularita rozšířila daleko za hranice jejich původní jihoamerické domoviny. I když lamy možná nikdy nebudou mít na svět takový vliv, jako mají původní obyvatele Peru a Bolívie, určitě udělají dojem, pokud budete mít možnost se s nějakým setkat. I když na vás nebudou plivat!
Divocí králíci obvykle žijí v oblasti o rozloze 5 akrů. Jejich strava sestává především z pojídání trávy a dalších přízemních rostlin. Po ledu a sněžení však k těmto zdrojům potravy nemají přístup. V zimě králíci přijímají více zdrojů potravy na bázi dřeva, jako je kůra stromů, větvičky a jehličí.
Když vezmeme v úvahu křečka, malého hlodavce, který se často vyskytuje v obchodech se zvířaty, existuje tolik míst, kam nás naše mysl může zanést. Před námi se mihnou rozkošné obrázky vousatých chlupáčů s líčky plnými jídla, vesele pobíhajících na kolečku a radostně se zavrtávajících do hoblin. Křeč