Moji psi a já rádi trávíme čas hraním na našem trávníku. Kit každý den má přičichávat téměř na každý centimetr dvorku a v typickém Kitsune módě – vždy myslí na jídlo, je známo, že tu a tam ochutná i trávu. Jednou z Fenových oblíbených věcí je hrát si aport v trávě. Když dohraje, předvádí rozkošně epické hry a jen tak relaxuje na slunci. Na našem dvoře nepoužíváme žádnou chemii na trávník nebo zahradu. To pravděpodobně vysvětluje, proč se většinou skládá z plevele (viz foto výše). Většina majitelů psů by si pravděpodobně ráda myslela, že prostý akt užívání si času venku s našimi štěňaty jim i nám nedělá nic jiného než dobře, ale pokud k ošetřování trávy používáte chemické přípravky na trávník, může není tomu tak.
Řada studií provedených v průběhu let prokázala souvislost mezi běžnými trávníkovými chemikáliemi a rakovinou u psů. Studie zveřejněná v roce 2012, (Abstract of Environmental Health 112(1):171-6 (leden 2012), dospěl k závěru, že „[a]po úpravě podle věku, hmotnosti a dalších faktorů bylo použití specifických přípravků pro péči o trávník spojeno s vyšším rizikem [maligního lymfomu psů]. Konkrétně použití profesionálně aplikovaných pesticidů bylo spojeno s významným o 70 % vyšším rizikem [maligního lymfomu psů]… Riziko bylo také vyšší u těch, kteří hlásili použití samoaplikovaných regulátorů růstu hmyzu.“
Další studie, kterou provedlo Oddělení veterinárních klinických věd na Purdue University, spojovala běžné zahradní/trávnické chemikálie s výskytem rakoviny močového měchýře u psů. Stopy trávníkových chemikálií byly nalezeny v moči testovaných psů, a to bohužel nejen u psů, jejichž majitelé skutečně aplikovali chemikálie na jejich dvory. Výzkumníci vysvětlili, že vítr může nést herbicidy na vzdálenosti až 50 stop. Psi mohou také přijít do kontaktu s chemikáliemi při každodenních procházkách. Kdekoli k expozici dojde, mohou být herbicidní chemikálie přenášeny na tlapky a srst, což zvyšuje pravděpodobnost, že budou vystaveni i majitelé domácích zvířat.
Tato studie byla provedena na psech, ale je velmi pravděpodobné, že by mohly být ovlivněny i jiné typy domácích mazlíčků (a možná i lidé?). Předpokládá se, že plemena psů, která jsou již geneticky predisponována k rozvoji rakoviny močového měchýře, jako jsou bíglové, skotští teriéři a foxteriéři s drátěnou srstí, jsou vystavena zvýšenému riziku účinků tohoto typu chemické expozice. Psi nejčastěji přicházejí do kontaktu s chemikáliemi olizováním nebo požitím ošetřených rostlin, olizováním tlapek nebo srsti po expozici, vdechnutí a transdermální expozici.
To samozřejmě neznamená, že bychom měli přestat venčit naše psy. Zejména majitelé domácích zvířat se však vyzývají, aby vyloučili nebo omezili používání herbicidů. Pokud je musíte používat, je velmi důležité, abyste pečlivě dodržovali pokyny výrobce a udělali vše, co je v vašich silách, abyste omezili expozici vašich mazlíčků.
Tyto problémy neovlivňují pouze ty z nás, kteří máme vlastní yardy. V našem vlastním přímém prostředí máme alespoň určitou kontrolu nad tím, jaké, pokud vůbec nějaké, produkty se používají. K vystavení potenciálně nebezpečným chemikáliím však může běžně dojít při procházkách našich psů. To je jeden z důvodů, proč může být rozumné držet naše mazlíčky mimo dvory sousedů. Expozice může také probíhat na veřejných prostranstvích, jako jsou parky, v závislosti na tom, jak se o váš park starají místní týmy správy parku. Předpokládá se, že zvýšení hygienických opatření, jako je časté koupání psa a/nebo mytí tlapek po procházkách, může pomoci snížit expozici. Pokud váš pes, stejně jako můj Kitsune, rád žere trávu, je také důležité, abyste mu to nedovolili v oblastech, které by mohly být ošetřeny chemikáliemi.
Smrdí, že v těchto dnech nemůžeme ani venčit naše psy, aniž bychom riskovali vystavení nebezpečným chemikáliím. A co s nimi můžeme skutečně dělat, kromě toho, že si uvědomujeme nebezpečí a možné způsoby, jak snížit jejich vystavení našim mazlíčkům (a našemu vlastnímu)? Co myslíš? Komentář níže! Vyhýbáte se oblastem, pokud nevíte, zda byly nebo nebyly ošetřeny chemikáliemi? Myjete svým mazlíčkům po příchodu z procházky srst nebo tlapky? Bereš jen své šance a doufáš v to nejlepší? Rozhodně se zdá, že v dnešní době se stále více věcí spojuje s rakovinou a bohužel si myslím, že by nebylo možné se jim všem vyhnout.
Každý rok jsou domácí mazlíčci na celém světě čipováni a majitelé se o této možnosti stále více informují a jejich počet stále roste. Bohužel se stále objevují otázky, zda mikročipy mohou potenciálně způsobit rakovinu. Probereme, co je mikročip, co ukazují studie, zda je mikročip vašeho mazlíčka bez
1 z každých 4 psů a 1 z každých 5 koček onemocní rakovinou během svého života. To je střízlivý počet diagnostikovaných zvířat každý rok. Listopad je národním měsícem povědomí o rakovině domácích mazlíčků a jako rodič psa, který porazil rakovinu, jsem tu, abych vám řekl, že rakovina není rozsudek smr