Kolie jsou často zobrazovány jako ideální pes, virtuální psí vzor. V mnoha ohledech jsou. To ale neznamená, že by je měl mít každý. Můžete najít nepřeberné množství zdrojů vychvalujících chválu kolií, ale chci k vám být trochu upřímnější. Dokonalost není možná a kolie nejsou bez svých nedostatků (ač minimálních) a výstředností (pro většinu roztomilých, pro některé možná otravných).
Toto není obecný článek vyvracených faktů o koliích. Moji rodiče chovali kolie drsnosrsté, takže jsem s nimi vyrůstal jako členové rodiny. Nyní mám 2 vlastní krásné kolie, ale znám i jiná plemena, protože jsem pracoval na veterinární klinice a pěstoval mnoho psů. V současné době jsem dobrovolníkem v programu výcviku servisních psů a ve svém domě provozuji psí školku Rover. I když miluji všechny psy, stále bych si vybral kolii před jakoukoli jinou. V podstatě jsem závislý na vašem standardním plemeni.
Co je tak milého na psovi kolie? Veřejně okouzlující, ale v soukromí směšný – to je často způsob, jakým se „psí pes Lassie“. Většina kolií se chová s důstojností a slušností odpovídající královské hodnosti, dokud si někdo, koho milují, nechce hrát. Najednou, jako by krále omrzelo pózování na trůnu a vyměnil si místo se svým dvorním šaškem, proměnili se v naprosté šašky. Kolie jsou přátelští psi a pro ty, kdo je dobře znají, majestátní derps.
Jak bylo lidstvo obdařeno těmito úžasnými blbci? Někteří historici věří, že jejich dávní předkové přišli do Británie s římskými dobyvateli a křížili se s místními psy. Výsledkem byl pes dostatečně velký a silný na to, aby odehnal vlky a chránil hospodářská zvířata, a přitom dostatečně hbitý, aby dokázal s jejich neuvěřitelným pasteveckým instinktem manévrovat hejna na jiné pastviny nebo na trh. Dodnes je kolie ke svým svěřencům něžná, ale zároveň nelítostná vůči těm, kteří by je ohrožovali.
Předchozí dalšíMějte na paměti, že každý čistokrevný pes byl kdysi kříženec. Po dlouhou dobu byly kolie jednoduše nazývány „skotskými ovčáky“ nebo „skotskými ovčáky“. Jako the pes oblíbený skotskými farmáři, byli chováni pro funkci před formou. (Dnes skupina nazvaná Scottish Collie Preservation Society chová psy tak, aby napodobovali staromódní „farmářské kolie“.) Prototyp kolie vypadal jinak – zejména ve struktuře hlavy klínovitého tvaru – než pes, kterého známe dnes. To bylo částečně způsobeno různými „typy“ kolií, které se od té doby vyvinuly v samostatná plemena.
V Americe kolie hladká (krátkosrstá varieta kolie) a kolie drsnosrstá (Kolie dlhosrstá) mohou být produkovány ve stejném vrhu a jsou v podstatě stejné, s výjimkou délky srsti. Border kolie, pocházející z příhraniční oblasti Skotska a Anglie, jsou známé pro své výjimečné schopnosti pasení ovcí. Bearded kolie (laskavě nazývané „Poskakující Beardies“), nyní nejméně obvyklé ze vzdálenějších sestřenic kolie, jsou jen zřídka viděny mimo výstavní kruh. Malí shetlandští ovčáčtí psi nebo „šeltie“ se vyvinuli jako pastevci na Shetlandských ostrovech a jsou často mylně označováni jako „miniaturní kolie“. Australští ovčáci, odvozené pastevecké plemeno od kolie, se stále používají jako psi hospodářských zvířat.
Rané kolie byly mimo Skotsko málo známé, dokud se v 60. letech 19. století královna Viktorie na návštěvě na venkově nezamilovala do místních pasteveckých psů. Vzala s sebou několik kolií na zámek Balmoral na Skotské vysočině a poté do Londýna, kde je rozmnožila a přitáhla celostátní pozornost. Queen’s kolie, vychované a „vyšlechtěné“ jejich spojením s královskou rodinou, byly pravděpodobně kříženy se setry a dokonce i barzoi, aby dosáhly delší hlavy a bujnější srsti.
Na výstavě psů Crystal Palace v Birminghamu v Anglii v roce 1870 byly kolie rozděleny do tří tříd:„Kolie hrubosrsté“, „Kolie s hladkou srstí“ a „Kolie krátkosrsté“. -Ocasé kolie." Ve Spojených státech se kolie poprvé objevily ve Westminsteru v roce 1877 a vyvolaly značný rozruch. Collie Club of America se od svého založení v roce 1886 vyznačuje tím, že je jedním z nejstarších klubů plemen v USA. Americká bohatá třída začala sbírat a vystavovat kolie, které byly nějakou dobu v módě. Jak je zmíněno na webu Collie Health Foundation, příběhy a knihy autora a chovatele Alberta Paysona Terhuna často představovaly kolie dlouhosrsté a přivedly další pozornost k tomuto plemeni, a pár bílých kolií dokonce choval prezident Coolidge a jeho manželka.
V roce 1924 se kolie jménem „Bobbie“ objevila v domově své rodiny v Oregonu 6 měsíců poté, co se od nich oddělil na jejich dovolené v Indianě. Lidé, kteří viděli jeho příběh v novinách a během cesty komunikovali s Bobbie, poslali jeho rodině e-mail s popisem částí jeho cesty. Vyšetřování zjistilo, že musel urazit téměř 3 000 mil pěšky, když v hluboké zimě překročil Skalisté hory, aby se vrátil ke svým lidem. Bobbie, skutečný rodinný pes , se stal místní legendou a národním hrdinou a jeho činy mu dokonce vynesly vstup do Ripley's Believe It Or Not .
Bobbieho skutečný životní příběh, následná kniha a němý film mohly inspirovat ikonické dílo Erica Knighta Lassie Come Home, které bylo následně zfilmováno. Jeden film Lassie samozřejmě ke spokojenosti uchváceného publika nestačil. Trenér Rudd Weatherwax a jeho kolie Pal dále založili franšízu s několika filmy a dlouhodobým televizním seriálem, který formoval představivost národa.
Výsledkem bylo šílenství Lassie, které katapultovalo kolie k mezinárodní slávě. Od obskurního farmářského psa přes vznešeného společníka Queen až po báječnou filmovou hvězdu až po všudypřítomného rodinného mazlíčka, kolie dosáhla zenitu popularity. Ale jak už to tak často bývá, pověst nebyla dobrá. Zatímco poptávka po psech Rough Collie prudce vzrostla, oportunní chovatelé zaplavili trh bez rozdílu chovaných štěňat. Zdravotní problémy se kvůli těmto špatným chovatelským postupům zvýšily.
Kolie konečně zažily pokles popularity po 70. letech 20. století. Nebyla to špatná věc, protože to dalo chovatelským nadšencům šanci napravit některé problémy způsobené boomem kolií. A odkaz Lassie žije dál, jako fráze „Jaký pes je Lassie “ je googlem více než 4000krát za měsíc. Dodnes je kolie dlouhosrstá často jednoduše označována jako „pes Lassie “.
Jak moc jsou tedy kolie drsnosrsté a kolie hladké? Rough kolie se nadále těšily pozornosti, byly chovány jako domácí mazlíčky takovými celebritami jako Elvis Presley a Kevin Costner. V současné době je maskotem Texas A &M University kolie hrubosrstá jménem Reveille. Zatímco hladkosrsté kolie nikdy nebyly v centru pozornosti jako jejich protějšky dlouhosrsté kolie, nedávno zažily určitou renesanci služebních psů, protože si lidé všimli jejich schopností a praktičnosti vzhledem k jejich nižším nárokům na péči. Freedom Guide Dogs v New Yorku používá Smooth-coated kolie jako vodicí psy pro nevidomé.
V současné době je plemeno kolie na 38. místě v oblíbenosti ze 193 plemen uznaných AKC. Jak řekla Pati Merrill, bývalá prezidentka nadace Collie Health Foundation, "S tím jsme v pořádku." Práce oddaných chovatelů v posledních několika desetiletích byla z velké části zaměřena na kontrolu škod a vyplácí se to.
Současné kolie jsou považovány za relativně zdravé plemeno s průměrnou délkou života 12 až 14 let. Ale jako u každého zvířete, které bylo selektivně chováno a studováno s velkou péčí po mnoho zlatých let, byly identifikovány některé zdravotní stavy, včetně citlivosti na určité léky. Před adopcí kolie nebo koupí štěněte kolie je nejlepší zjistit si, co můžete o zdravotní historii.
Zejména většina dnešních kolií (odhady z různých zdrojů se pohybují v rozmezí 60 % – 75 % celosvětově) je do určité míry postižena CEA (Collie Eye Anomaly). Jak již název napovídá, kolie oční anomálie neboli „oční vada kolie“ je stav, který může ovlivnit zrak psa. I když se CEA vyskytuje s vysokou frekvencí u kolií, lze ji nalézt také u shetlandských ovčáků, border kolií, australských ovčáků, Lancashire Heelers a Novia Scotia Duck Tolling retrívrů.
CEA, když byla poprvé identifikována před více než 50 lety, postihla odhadem 90 % kolií v USA, ale počet se nyní snižuje kvůli pečlivému výběru a testování. V nejzávažnější míře může CEA vést k určité ztrátě zraku a dokonce úplné slepotě, i když takové případy jsou nyní omezeny na méně než 10 % populace kolií. Dobrou zprávou je, že „většina kolií s CEA nevykazuje problémy se zrakem,“ podle Eye Care for Animals.
Jak uvedl The Collie Eye, "Stav u mírně postižených psů se v průběhu času nezhoršuje." Většina kolií s CEA, lidsky řečeno, může být považována za poněkud krátkozrakou nebo potřebující brýle na čtení. Jak uvedla nadace Collie Health Foundation, „Většina psů, kteří jsou mírně postiženi, bude mít po celý život obecně naprosto adekvátní zrak.“
Pokud uvažujete o adopci dospělého psa nebo chcete zhodnotit rodiče vrhu, ze kterého si můžete pořídit štěně, pomůže vám vědět, že pes starší 2 let bez známek potíží pravděpodobně není ohrožen ztrátou zraku. od CEA. Jak je vysvětleno na webových stránkách The Collie Eye, komplikace CEA se „obvykle vyskytují v prvních několika letech života“.
CEA lze identifikovat pomocí genetického onemocnění testování, které přesně určí, zda je pes postižen, je přenašečem nebo je bez onemocnění. Kromě toho oční testy provedené veterinárním oftalmologem, při kterých jsou oči rozšířeny a kontrolovány, určí, do jaké míry je pes postižen CEA. Existuje několik identifikovatelných označení CEA, ale oficiální stanovisko Collie Health Foundation je, že by měli být chováni pouze nosiči nebo psi s choroidální hypoplazií – „nejméně škodlivá a nejméně závažná forma“.
Kolie jsou však náchylné k dalšímu dědičnému očnímu onemocnění zvanému PRA (Progressive Retinal Atrophy). Obvykle mnohem méně časté, ale závažnější než CEA, je to degenerativní stav, který povede ke slepotě. Zatímco CEA je předmětem velkého humbuku a hysterie, zodpovědní chovatelé by také měli testovat na PRA.
Žádní psi s PRA by neměli být používáni k chovu. Většina psů s PRA bude slepá ve věku 1 roku, ale existuje forma s pozdním nástupem, která se neprojeví, dokud pes nedosáhne věku 3-9 let. To je důvod, proč je pro chovatele životně důležité geneticky testovat na PRA. Podle Animal Eye Care se „PRA vyskytuje u většiny plemen psů a vyskytuje se také u smíšených plemen.“
Zatímco u kolií není příliš ohroženo dysplazií kyčlí , je to bonus navíc, pokud najdete chovatele, který si nechal udělat společné testování OFA na svých psech. Nejedná se však o příliš jednoduchý test, protože zahrnuje anestezii psa k získání čistých rentgenových paprsků, když je umístěn na zádech. Ne všichni chovatelé jsou ochotni své psy tímto způsobem podstoupit, zvláště pokud pocházejí z krevní linie, která není sužována problémy s klouby, nebo pokud jejich psi mají MDR1.
MDR1 (Multi Drug Resistance Syndrome) je citlivost na léky, kvůli které jsou kolie (a 12 dalších oblíbených plemen a směsi těchto plemen) citlivé na určité chemické sloučeniny, jako jsou anestetika a některá preventivní opatření proti parazitům. MDR1 lze identifikovat pomocí genetického testování (test DNA), které zahrnuje odeslání vzorku slin nebo krve do laboratoře k analýze. Paw Print Genetics testuje zdravotní problémy kolie „The Big 3“ a nabízí také „Panel kolie“ pro testování 3 dalších, méně běžných – ale přesto znepokojivých – zdravotních problémů.
Možná se ptáte, neměli by chovatelé vybírat pouze ideální psy do chovu? V dokonalém světě ano. Ale i zdánlivě bezchybný psí exemplář může mít skryté problémy. Pokud by si všichni chovatelé vybrali k reprodukci pouze genetické paragony, genofond by se zredukoval na pouhých 25 % nebo méně všech kolií a stal by se tak omezeným, že by to způsobilo další problémy. Obvykle je nejlepším scénářem vybrat si psy, kteří mají minimum chyb, a tak postupně vypěstují nežádoucí vlastnosti.
Proč si tedy pořizovat kolii, nebo jakéhokoli čistokrevného psa, když mají zdravotní problémy? Výhodou čistokrevného plemene je, že jeho genetické predispozice byly identifikovány a předem víte, co zkontrolovat. Kolie a jejich příbuzní jsou náchylní k problémům s očima, Bully plemena ke kožním problémům, boxeři a další brachycefaličtí psi k problémům s dýcháním, bíglové k epilepsii, bernardýni a podobná velká, těžká plemena k problémům s klouby.
Hybridní vitalita je do značné míry mýtus, jak bylo zjištěno hloubkovou studií po dobu pěti let, která zkoumala veterinární zdravotní záznamy 90 000 čistokrevných a smíšených psů. Anita Oberbauerová, fyzioložka zvířat a vedoucí oddělení vědy o zvířatech na UC Davis, řekla:„Veřejnost má dojem, že smíšená plemena vykazují vitalitu a nevyjadřují genetické poruchy. To prostě není pravda.“
I když rozšíření genofondu může mít určité výhody, faktem zůstává, že společné křížení psů různých plemen zázračně nevymaže dědičné zdravotní vady. Pokud je kolie s očními problémy vyšlechtěna na standardního pudla s problémy s kyčlemi, štěňata „Cadoodle“, která vzejdou z takového křížení, budou geneticky predisponována jak k kyčlím tak oční problémy. Chovatelé designových psů až příliš často uvádějí tropy „hybridní ráznosti“ jako omluvu, proč nenechat provést žádné testování – a přitom stále účtovat čistokrevné ceny – a dosáhnout přemrštěného zisku.
Někdy jsou z mutt nejlepší psi, ale jejich genetika je divoká karta. Pokud adoptujete křížence nebo mutt, je stále dobré ujistit se, že rodiče byli vyšetřeni, nebo dokonce nechat aktivního psa individuálně otestovat, abyste věděli, jaké potenciální zdravotní stavy se mohou objevit.
Kolie jsou všestranné plemeno, pravděpodobně v důsledku jejich různorodého původu.
Dvě kolie (odrůda Rough), se kterými jsem vyrůstal na naší hobby farmě v Michiganu, měly několik zaměstnání. Byli to tažní psi:v létě zapřažení za vůz nebo v zimě za tobogán, aby táhli po dvoře mé malé sestry nebo sestřenice. Byli baviči:Leia skákala přes obruče a houpačky pneumatik a Luke se plazil a tančil na zadních nohách. They were herders:sent to round up our goats, chickens, and even the pet rabbit after they had been let out to free range. They were varmint dogs:killing or driving off mice, gophers, woodchucks, opossums, raccoons, or stray cats that infested or trespassed on our property. They were watchdogs:reliably announcing the arrival of visitors. They were protectors:staunchly placing themselves between us children and potential danger.
You may be thinking, well, those are examples of just two multi-tasking dogs. But these are by no means rare instances . In my local Collie Club, we have Collies involved in herding, agility, barn hunt, conformation shows, obedience trials, and volunteer therapy dogs that work in the community.
Some Collies are still used as general-purpose farm dogs, particularly by those who value their gentler, less mouthy approach to guiding livestock. But most Collies’ main function in modern times is as a companion, something at which they have proven to excel. They have also successfully been used as assistance dogs. Smooth Collies, due to their shorter fur and easier upkeep, are generally preferred over the Lassie dog breed as guide dogs for the blind, but Rough Collies can be used as PTSD (Post Traumatic Stress Disorder), Mobility Assistance dogs, and Seizure Alert Dogs, to name a few.
As a result of Collies’ worldwide popularity, their appearance and size now varies slightly from country to country based on differences in breed standards. For example, the standards of the United Kennel Club (an international breed registry) and the American Kennel Club (the registry of the USA) specify that female Collies should weigh 50-65 pounds and stand 22-24 inches tall at the shoulders, while males should weigh 60-75 pounds and stand 24-26 inches at the shoulders. The UK (United Kingdom) and FCI (Federation Cynologique Internationale) standards, by contrast, call for a smaller dog ranging in wither height from 51-56 centimeters for females and 56-61 centimeters for males, with the weight unspecified.
I am part of some international Facebook Collie groups, and I follow thousands of Collie Instagram accounts from nearly every nation under the sun. Because of this, I’ve learned to pick up on a Collie’s probable region of origin based on its “look.”
In general, American Collies are larger, having longer muzzles with less of a stop (dished face), and very often erect ears that do not stay tipped (naturally folded over at the top) without the aid of glue or tape applied when they are puppies. European Collies tend to be smaller, with many of them having luxurious coats. South American Collies seem to have larger eyes, harking back to the old “Lassie” type. Australian Collies have a certain look, as do German Collies… I could go on.
The point is, no matter how much people may bicker over variations in head structure, ear carriage, and coat color due to region or bloodline – they’re all Collies, and as such they’re all wonderful.
Collies come in 2 coat types, Long-Haired Collie (Rough) and Short-Haired Collie (Smooth), and 4 main coat colors (Sable &White, Tri color, Blue Merle, and White). Outcrossing to Borzois may have introduced the “white” coat pattern, which is still recognized in the US but no longer in the UK.
Two merles should never, never be bred together, as such a breeding can produce “double merle” dogs that are blind, deaf, or both. (This goes for merle dogs of any breed, not just Collies.) Some double merle puppies are born with no eyes at all. Unscrupulous breeders deliberately breed blue merles together to obtain an entire litter of merle puppies, which can be sold for more money since they are a less common color. Sadly, up to a quarter of such a litter can be double merles, which may be disposed of or sold to unsuspecting buyers as “rare” white merles.
Other people produce such disabled “double dilute” puppies through ignorance, mistakenly breeding what they thought was a pure sable Collie – but was actually a sable merle – to a blue merle. Sometimes sable merles have blue eyes or partial blue eyes; but if they do not it is hard to distinguish them as adults from regular sable and white Collies, as any light spotting/marbling they may have had as puppies usually fades. Often the only way to identify an adult sable merle is to check the ear tips for retained silvery hairs.
A Rough Collie requires maintenance, though not to the extent you might think. People who see my Collies and me out in public often say things like, “Oh, I bet grooming a Rough Collie must be terrible !” Honestly, it’s not, though I’m sure that’s a matter of perspective. On average, I spend 15-30 minutes once a week per Collie. (Yoshi, my fox-like female, is the 15, while Gustav, my lion-like male, is the 30.) The secret is in the upkeep. Make the grooming a regular thing, and it’s surprisingly manageable. Personally, I enjoy the grooming sessions and see them as a bonding experience with my dogs.
Most female Rough Collies are easier to brush out than males. They don’t generally get such a luxuriant mane. However, they do have a full coat shed after giving birth or after each heat, which occurs every 6-9 months in unspayed females.
If you love the Collie personality but don’t want the coat hassle, consider a Smooth Collie. They aren’t as glamorous as their long coat relatives and so don’t get as much attention, but they are just as fabulous in every other way and far more low-maintenance.
Collies are described as “seasonal” shedders. As spring gets into full swing, you can expect a big pre-summer blowout of the suddenly superfluous undercoat. It will come out in clumps, like a horse casting off its shaggy winter coat. This natural thinning of the undercoat is how a Collie prepares itself for the summer heat.
I’ll say that again – please do not ever shave your Collie. If you outsource the coat maintenance, don’t let your groomer do it either – no matter how professional they think they are. (Shaving any double-coated breed also leaves them prone to skin infections and reduced/altered coat quality.) It does them no favors and actually removes the natural insulation that helps them stay cool in hot weather. A Collie’s hairs are hollow, allowing heat to travel out the pores and be released through the hair shaft. Dogs do not sweat through their skin like we do, except on the paw pads. Panting is their natural cooling system. I don’t shave my Collies, and we live in Florida. They survive just fine.
Collies are also referred to as “dry clean” dogs, as brushing removes dirt and debris from their coat. Some will even lick themselves clean like cats. They do not typically carry an oily coat or offensive doggie odor. However, a good bath is recommended every few months (some say only once annually), preferably with a mild or medicated shampoo to avoid skin irritation. Depending how thick your Collie’s outer coat is, you may need to wet and wash them in sections. It can also help to pre-mix a solution of shampoo and water in a pump bottle or empty dish soap container to squirt it onto the skin. Be sure to rinse and dry as well as possible to prevent hot spots from cropping up.
Do Collies shed? Yes, but when not in the throes of a seasonal blowout, Rough Collie shedding is comparatively minimal to other double-coated breeds. You won’t normally see the long, single hairs constantly decorating furniture and floors of houses belonging to German Shepherds or even Labrador Retrievers. Instead, soft Collie under-fur clumps into tidy little tumbleweeds, easily located and swept or vacuumed up. It’s also fairly simple to get off of clothing, since it can be rolled into fun little furballs between your fingertips or removed with a lint glove or roller.
Some side notes on cleaning up after the Lassie dog breed … Investing in a brush for de-furring furniture and certain types of rugs saves tons of time and effort. Also, a long-handled FURemover or “carpet rake” is better than a regular broom for sweeping up hair. (Trust me; I want to compose an ode to mine.) I discovered the amazing properties of fur rakes while working at a veterinary clinic. They’ve made common brooms almost obsolete for me, since they can be used on bare floors also.
If you have carpet, you’ll need to frequently clean Collie fur out of your vacuum to keep it functioning efficiently.
Some people in my Collie Facebook group swear by their self-cleaning vacuums and skip that process entirely . See their go-to vacuums below:
View on Amazon 
View on Amazon Collies, Rough or Smooth variety, are considered to be average energy dogs. Most of the time, they are content to perform bear rug impersonations. Usually they are good with one walk a day, or a rousing game of tug-of-war or fetch. I went through a rough patch for a while, and I was living in a trailer with no yard for Gus to run in. At that time, we had two walks every day like clockwork, with off-leash time on the weekends. If you have an apartment and no fenced yard, keeping a Collie can be done; but it will take some commitment on your part.
Also, take the weather into account when exercising your Collie. Dogs can and will overheat faster than humans, and are thus more susceptible to heat stroke. Because we live in Florida, I never walk my dogs midday during the hot months (which is most months) and when we do walk, we avoid pavement – especially asphalt or blacktop – if at all possible. See my article “Do Collies Like to Swim” for information on water exercise.
Some people also opt to have their dogs wear footwear, for the same purpose that humans wear shoes. (While this may seem ridiculous, what’s really ridiculous is dogs ending up at veterinary emergency rooms because their paw pads were horribly burned.) Dog shoes can also be helpful in cold climates. When we lived in Michigan, I fished many an ice ball out from between my Collies’ paw pads. You can save yourself and your dog the hassle by investing in some canine snow boots.
Sometimes I just play inside with Yoshi on rainy days or when I’m not up to a walk. A dog park is another alternative for those days when you’re feeling less active, since you can let your Collie off-leash to get their energy out with other dog friends. If you have a more high-energy Collie dog, you may want to consider nosework training or involvement in agility or herding competitions.
For puppies, the energy requirements will obviously be higher. When Yoshi was younger, she got two walks per day – usually one in the morning and one in the late afternoon. That way, she would be less inclined to boredom and destruction when we were away, and she would let us sleep through the night. A tired dog is a good dog.
When it comes to training and personality, Collies are relatively easy. Yoshi, my newest Collie, has been the most challenging by far, but I would still take Yoshi on her most rotten day over nearly any other dog on their best day. Generally, even a “naughty” Collie is still a good dog.
Collies are highly intelligent dogs, often learning new commands within the first few repetitions. They are eager to please, if they like you and have a bond with you. Plenty of Collies win obedience titles. However, they are not “biddable” for just anyone. If someone else tries to order Sir Gustav around, he looks at me as if to ask, “Do I really have to listen to them?” They have a mind of their own, you see, and aren’t too keen on robotic obedience. Otherwise, they’d be featured on “Top Ten Smartest Dogs” lists more often.
This “intelligent disobedience” isn’t necessarily a bad thing. There are times it can save a human’s life. For instance, a guide dog for the blind should not obey a command to cross the street if it sees a car coming. A dog’s ability to think for himself can actually make a better worker, since the best herding dogs do not need to be micromanaged. Being able to say, “Go get the sheep” is simpler than having to show a dog through every step of the process necessary to bring in the sheep. While a dog will need guidance when introduced to a new task, the ability to work independently at some point is important.
If you give a Collie a command, it may not be obeyed promptly. Sometimes they like to evaluate how they’re feeling and what reward you’re offering, then decide if they will do what you ask. You may have to repeat yourself two or three times, with increasing firmness, until they finally sigh heavily as if to say, “Oh, fine – if you insist.”
Basically, Collies can be stubborn, in a polite, Bartleby sort of way. Many times I have asked one of my Collies (and I’m now on my 4th and 5th) to do something, only to have them stare coolly at me with an expression that says, “I prefer not to.” If a Collie doesn’t see the point of doing a thing and isn’t sufficiently motivated, they will be disinclined to do it. In this respect, they can be on the same wavelength with cats.
Like people, not all Collies are created equal. My boy Gustav loves to wow an audience with his trick repertoire:the more people to impress, the more of a ham he becomes. He is motivated by lavish praise. My girl Yoshi couldn’t care less if a crowd of people is watching, because public opinion matters not at all to her. She is motivated by the promise of play.
Collies are sensitive, to the extent that some owners swear their Collies are psychic. They are emotionally intelligent:picking up on moods, registering tones, and reading facial expressions to an uncanny degree. To my shame, I have a perfect example of this…
My Collies like to lie directly in front of doors or in pathways, ideally positioned to receive attention as their humans come and go. Due to this adorable but inconvenient habit, my dogs know the word “MOVE.” Which I sometimes have to repeat (see above). Except when I’m grumpy. At such times, the Collies take one look at my face and clear the way without my having to say a word.
Due to this sensitivity, it is almost criminal to use heavy-handed training methods with Collies. They will respond to a word, a tone, a gesture, a directional cue, a look, a silence. If you treat them with respect and love, they will lavish the same on you, tenfold. They will learn quickly, in an effort to make the person they adore happy, and they will adeptly pick up on not only obedience training (come, sit, lie down, stay) but also manners training (quiet, wait, move, no, go.)
Manners training is crucial if you want your Collie to be a beloved member of your household. It’s no fun being that embarrassed pet parent who shoves their dog in a crate, the garage, or the back yard every time someone comes over. With a Collie, this shouldn’t be necessary. If you teach your Collie to greet new friends with paws on the ground, not to be a haunting presence at meals, and not to be a nuisance barker, you will have a much calmer home.
There seems to be this misconception now that only “positive reinforcement” can be used when training a dog. This likely stems from a total misunderstanding of the technical terms used in ABA (Applied Behavioral Analysis), which is a field related to pyschology. As someone who has worked as an ABA Instructor, I know firsthand that ABA definitions are different from the language of everyday people. For instance, negative reinforcement does not mean abuse; it means the removal of something negative in order to increase a desired response – probably not at all what most people would have thought.
In ABA terms, punishment doesn’t mean abuse either:“positive punishment” refers to the addition of something and “negative punishment” refers to the removal of something – both with the goal of decreasing an undesirable behavior. In reality, both reinforcement (positive and negative) and punishment (positive and negative) can be used in tandem as part of a behavior modification plan.
Simply stated, some people act afraid to reprimand their dogs at all, but correction happens all the time from other dogs and even the environment. Rewards (treats, praise, play, etc.) should absolutely be the go-to, but reproof is sometimes necessary to keep bad or even dangerous habits, like car chasing, from forming. Just remember that correction without connection will not get you very far. A trusting bond is essential for progress.
At a conference for ABA Instructors, I met dog trainers as well as teachers, and I even attended a session taught by a successful zoologist and animal trainer. The way we learn is not so different from the way animals learn, in that our behaviors are shaped by our environments.
If you liked this post, you can leave me $1 or more tip on vocal.media or purchase one of our recommended dog products from Amazon so we can buy more dog supplies ourselves!
Get new blog post updates through our monthly email newsletter .
Test your Collie breed knowledge with our Collie Trivia Challenge .
If you have any questions or input about Collies or dogs in general, feel free to leave it in the comments below!
Citations/further reading:
Collie by Samantha Moore
Collies by Harold W. Sundstrom and Mary O. Sundstrom
The Collie by Charlotte Wilcox (written on a primary level)
Play Video 
Na Craigslistu mám nastaveno upozornění „Collie“, takže dostanu e-mailové upozornění, když bude nějaké zveřejněno v mé oblasti. (Ne, abych si pořídil čtvrtého psa, ale abych mohl říct své místní záchraně kolie, kdybych nějakého viděl, že potřebuje domov.) Víš, co jsem našel? Nejméně v 95 % případů d
Když byla Sophie štěně, zůstala přivázaná ke kůlu na rušném mezistátním mediánu někým, kdo si ji nikdy nezasloužil. Ve vysoké trávě ji nikdo neviděl. Snažila se křičet o pomoc, ale přes zvuky aut svištících kolem ji nikdo neslyšel. Vyčerpaná a dehydrovaná v letním vedru Sophie konečně omdlela. Pak
