Felix – Ragdoll týdne

Toto je Felix; Říkal jsem mu moje krásná kočička. Byl to král domu a věděl to, kdyby tam bylo místo, které by chtěl a byla tam moje druhá kočka nebo jeden ze psů, prostě by se přesunul a vytlačil je z něj. Jeho oblíbeným místem k sezení a spánku byla jakákoli krabice, kterou našel a která mu byla příliš malá; ani by se dvakrát nepodíval na větší krabici.

Felixe jsem dostal v dubnu 2008, byl dospělý a už se jmenoval Felix, dala mi ho moje babička. Jedna paní v jejím kostele se stěhovala a neměla povolená zvířata a zeptala se mé babičky, zda by ho chtěla (moje babička milovala zvířata), řekla ano a vzala Felixe domů. Další den ke mně přivedla Felixe a řekla, že si nebude rozumět s její druhou kočkou, a zeptala se mě, jestli ho chci, okamžitě jsem se zamiloval, byl tak krásný a nadýchaný a byl velmi sladký a uvolněný.

V té době jsem měl jen jednoho psa a Felix a on si od začátku rozuměli. Felix se mnou spal a chodil za mnou po celém domě všude, byl opravený a zbavený drápů, než jsem ho dostala, takže to byl striktně vnitřní kočka, navíc jsem se bála, že kdyby se někdy dostal ven, někdo by ho chytil. V únoru 2011 jsme s přítelem, kterému bylo 5 let, dali výpověď, přestěhovala jsem se vyšel z domu a dostal své vlastní místo a prosil ho, aby mi dal Felixe a můj pes mě dostal, když jsme se poprvé dali dohromady, chystal se Felixe prodat a já ho prosila a prosila o Felixe a nakonec mi ho dovolil. Felix mi pomohl překonat mé depresivní a osamělé chvíle během toho rozchodu. Felix měl velmi jemnou a milující povahu, doslova každý, kdo kdy Felixe viděl, ho miloval, mysleli si, že je ten nejjemnější a nejnádhernější, jakého kdy viděli. Nyní jsem vdaná a dědeček mé nevlastní dcery nemá rád kočky, ale miloval Felixe a musel Felixe hladit a držet ho pokaždé, když byl u mě doma, řekl, že jestli někdy chtěl nebo dostal kočku, musela to být kočka jako Felix. Felix měl na lidi takový vliv.

Felixe jsem ztratil loni při nehodě, nějak se dostal z mého domu, když jsem byl pryč a srazilo ho auto, našel jsem ho u chodníku, když jsem se vrátil domů a už byl pryč, celé dny jsem plakal , ještě dnes mě to bolí a toužím po něm zpátky, manžel dělal vše co mohl, aby mě utěšil, ale moc to nepomohlo, měli jsme pro něj krásný pohřeb. Byl to nejlepší společník a tak moc mi chybí a nikdy se nedá nahradit, ale až budu připraven, pořídím si dalšího Ragdolla. Nemám moc jeho fotek, protože můj bývalý přítel si nechal náš fotoaparát a fotky, které jsme měli, a ztratil jsem telefon, který jsem měl s fotkami Felixe, tyhle fotky jsou jediné, na kterých ho ještě mám a Vážím si jich, dívám se na ně a pláču.