Mario se k nám dostal přes inzerát na Craigslist. Naše krásná 17letá domácí krátkosrstá, Floyd, právě zemřela a dům se cítil osamělý bez žádné kočky. Viděla jsem inzerát, promluvila o tom s manželem a zavolala. Rodina, která Maria dala pryč, řekla, že se nehodí mezi jejich dalších pět Ragdollů a Peršanů. Byl na ně prostě příliš bujarý. To bylo ono, Mario byl náš! Zapadl přímo do našeho domova a dokonce svůj první večer strávil prozkoumáváním všeho kolem nás, než aby se schovával jako většina koček. Nechal nás vyzvednout a nikdy si na nic nestěžoval. Teď jsem se dozvěděl, že ho ve skutečnosti nebaví, když ho někdo zvedne, pokud o to nepožádá, a vždy nám dá vědět, jestli děláme správně, tím, že mu dá souhlas.
Není to moc kočka na klíně, ale je vždy nablízku. Sedí blízko nás, když se díváme na televizi, sleduje mě z pokoje, když pracuji, a je velmi upovídaný. Nežádá, aby šel ven, a to je s námi v pořádku. Žijeme v lese a opravdu není bezpečné, aby tam byl sám. Když jde s námi na veterinu nebo na dvůr, má na sobě postroj a je na vodítku. Jeho nejoblíbenější věcí je hrát si se mnou každé ráno. Miluje, když kolem sebe mávám jednou z jeho kočičích hůlek a dokonce je stáhl a přinesl mi je při hraní. Pokud někdy zapomenu vytáhnout hračky ven na hraní, jemně do mě šťouchne tlapkou/drápy – tak akorát, aby upoutal mou pozornost!
Náš rozkošný chlapeček se rád baví s našimi dvěma pejsky, Lucy a Jackem. Spí na jejich posteli tak rád, že jsem musela jít ven a koupit mu vlastní pelíšek pro psa! (Má kočičí pelíšek, který si s sebou vzal z předchozího domova, ale od té doby, co je tady, ho ani jednou nepoužil.) Všímá si také všeho, co psi dělají, sedí v okně a kouká, když jsou venku, a podšívkuje s nimi v době léčby. Je to komické to vidět.
Mario dostal své jméno od svých předchozích majitelů. Vidíte, má knír jako Super Mario Brother, takže přezdívka sedí. Vepředu má také dvojité tlapky. Jeho tlapky jsou skoro tak velké jako můj australský ovčák! Není příliš energický, takže když si hraje, často leží na zádech a jen plácá po svých hračkách svými velkými rukavicemi. Tak vtipné!
Mario si získal naše srdce a já vím, že k nám cítí totéž. Při poslední návštěvě veterináře musel být testován na UTI, a tak ho lékař vzal na chvíli do laboratoře. Plakal pro mě ve chvíli, kdy s ním odešla z vyšetřovny, a když ho přivedla zpět, rychle se mi schoulil přímo do náruče. Mario máme v životě teprve šest měsíců, ale bylo to, jako by měl být náš. Jeho hebká srst, velké modré oči a úžasná osobnost zamilují každého, kdo ho potká. A nemůžu být šťastnější, že patří k nám.
Zde je příběh Smellypoo. Po absolvování vysoké školy a konečně samostatném bydlení jsem se rozhodl pořídit si vlastní kočku. Zkoumal jsem různá plemena a chtěl jsem se informovaně rozhodnout. Ragdollové zněly perfektně – velký chlupatý milující společník! Našel jsem chovatele ve svém tehdejším státě
Rufusi...co můžu říct. Po tvém článku o spřízněných duších Rags jsem se začal více zajímat o to, abych ti dal vědět, že nejsi sám se svou spřízněnou duší se svým furbabem. Rufus se možná nenarodil, aby byl můj, ale rozhodně do role vyrostl, stejně jako já. Vyzrál z předčasného odloučení (alespoň p