Martini Konrad – Ragdoll týdne

Jednoho dne v práci jsem šel kolem stolu své kolegyně a na tapetě jejího počítače bylo to nejúžasnější šedé kotě. Miluji všechna zvířata, ale ke kočkám jsem měl vždy zvláštní vztah. Tohle kotě mi trhalo srdce! Když jsem se na to zeptal, řekla, že to byla její kočka a byl to Ragdoll. Byl jsem uchvácen. Problém je, že jsem alergický na kočky. Povzdech! Po troše výzkumu jsem se dočetl, že s neobvyklou konzistencí králičí srsti ragdollů mnoho lidí alergických na kočky alergie na ragdolly nemá. Teď jsem byl na misi.

Tři týdny jsem četl vše, co jsem mohl, navštěvoval jsem webové stránky TICA a Ragdoll a navštěvoval své přátele neteře Ragdoll. Vážený pane, žádné kýchání z mé strany! Sladký Ježíši! 🙂

Po rozsáhlém hledání jsem konečně našel chovatelku ve státě New York, která měla dobré recenze a zdálo se, že ví své věci o ragdollech. Měla 1 kotě Ragdoll Blue Lynx, které vypadalo stejně jako to na počítači v práci. Jeho matka byla starší královna a toto byl její poslední vrh a on byl jedináček. Hledala pro něj milující domov. Věděl jsem, že bude můj, jen z jeho fotek.

Když mu bylo dvanáct týdnů, potkal jsem chovatele na půli cesty ve státě NY na výměnu. Byla velmi ochotná, když jsem ho zkontroloval, než jsem ho dal do nosiče. Jediný pohled na ten obličej s malým kotětem ‚mňau‘ a bylo to dobré. Pojď se mnou domů! Jeho modré oči byly tak modré, že mi připomínaly jistého Sapphire Gina, který se mi líbil! A to se stalo jeho jménem… Martini. Wilway’s Martini, Shaken not Stirred je jeho registrované jméno.

To bylo asi před 12 lety. Martini není moc velký kluk, štíhlejší než typický Ragdoll. Asi 8 liber. Ale je velmi chytrý a hezký. Velmi dlouho, když se natáhne. Rád mi sedí na klíně a dívá se zvenčí v našem rockeru na přední verandě. On se schoulí a schoulí si obličej pod tlapy, zatímco já se houpám v křesle. Když mu bylo 10, začal chrápat ve spánku. Hysterický. Jako starý muž.

Když nechrápe, je velmi hlasitý a mňouká na mě, jako by se opravdu snažil komunikovat!.. Dělá něco, čemu říkáme 'Rolly-Poly', kde umírá na drhnutí břicha a padá na zádech a přepíná zleva doprava. být co nejroztomilejší. Šťastné koťátko, když si potře břicho „milými slovy“ a polibky!. Každé ráno v 6:00 mě probudí měkká tlapka na mé tváři, která mě jemně poklepává, aby mi připomněla, že je čas vstát. Problém je, že neví, co je to spát v sobotu a neděli! Nemůže se nabažit ani koupelnového kohoutku, takže když se máma nalíčí, objeví se požadavek na kapání umyvadla a Martini se tam dostane, aby se nasytil. Také, když to píšu, je hodně zapojený do pomoci s psaním a miluje odpalování čehokoli na obrazovce počítače, včetně obrázků sebe sama!

Když lidé říkají, že Ragdollové jsou ‚jako pes‘, je to pravda! Každý den mě vítají, když se vracím domů z práce do ‚Martini‘. V misce vyžaduje polibky a pamlsek. Když ho zvednu přes rameno, převalí se a dělá vzduchové sušenky svými velkými tlapami. Ozve se hlasité předení. Sleduje mě po domě, chce být s lidmi, vs být sám. Přinese své třpytivé hračky a přinese vám je zpět k dalšímu hodu.

Tak to je můj kluk Martini. Tak jemný a sladký a tak dobrý chlapec! Moc ho milujeme a já vím, že on nás miluje stejně moc. Můžete to vidět v jeho očích, když se na vás usmívá a celou cestu vrní….

Zůstaňte naladěni na příběhy mého druhého chlapce, Mojita!