Clark – Ragdoll týdne

Den v životě Clarka

Ahoj, já jsem Clark; pojmenované po slavných objevitelích Lewise a Clarka. Rozhodl jsem se vám umožnit nahlédnout do mého každodenního života s mými rodiči a bratrem.

I když jsem kdysi (asi před 3 lety) měl velkou rodinu s chovatelem, moc si je nepamatuji. Tohle je teď moje rodina a jsem velmi šťastný! Můj bratr se jmenuje Argo a je to pes, ale od nynějška se o něm bude mluvit jako o Stinky, protože to je jeho nejdominantnější vlastnost.

Každé ráno se Stinky a já probudíme v pokoji mámy a táty, když skrz velká okna začne prosvítat světlo. Ráno je moje OBLÍBENÁ denní doba, protože to je doba, kdy si toho nejvíce vážím.

Stinky je líný a nerad hned vstává, takže mám spoustu času na to, abych se s rodiči podělil o objetí a polibky. Někdy se jim také nechce hned vstávat, takže se postavím přímo k jejich obličeji, takže moje luxusní kožešina je první, co uvidí.

Ať začne adorace! Poté je čas na snídani v koupelně, když se připravujeme na den. Každé ráno jen UMÍRÁM pro trochu vody. Ale moje miska na vodu v kuchyni je tak daleko, že si ji musím vyžádat z umyvadla v koupelně.

Kdysi jsem měl dva hrnky, které jsem ráno používal na misky na vodu, ale jednoho dne byly oba bez vody, tak jsem je na protest srazil z pultu. Hloupá máma a táta stále nepřišli na to, že je chci vyplnit a vyměnit. Každopádně mezitím jsem nucen kousat vodu, jak vytéká z dřezu.

Následuje čas spánku. Normálně dospělí dělají nudné věci pro dospělé, takže Stinky a já spíme poblíž. Občas se zastavím u čehokoli, co dělají, abych dohlédl (máma je příšerný pravopisec, takže musím vždy opravovat, co píše tím, že pro ni chodím po klávesnici). Stále si neuvědomila mou plnou genialitu.

Když přijde čas oběda, všichni si uvaří nějaké jídlo. Každý den říkám mámě a tátovi, že mají jíst se mnou vedle MÉ misky s jídlem. Křičím a křičím (včera jsem dokonce kousl mámu do palce, abych to pochopil), ale ti hloupí lidé to stále nechápou. Myslím, že budu muset pokračovat v jídle během rychlých přestávek v koupelně, které máma a táta dělají. Myslím, že mým údělem v životě je trpět.

Po práci se malí lidé vracejí domů. Obvykle po chvíli jdu do jednoho ze svých úkrytů. Když s nimi zůstanu, nechám se nosit z pokoje do pokoje. Moje nohy se sotva dotýkají podlahy! Vím, že mě mají zbožňovat, ale moje veřejnost se občas potřebuje uklidnit.

Nakonec se nudím a chci dostat trochu energie. Obvykle útočím na Stinkyho, pokud stojí v cestě (zaslouží si to). Ale jindy si najdu své oblíbené sponky do vlasů na hraní. Někdy se mi líbí dostat Stinkyho do problémů. Máma a táta nemají rádi, když si hraje na drsňáka, tak ho plácnu, jak jen to půjde, a pak uteču, než mě stihne chytit. Je tak důvěřivý!

Večeře jsou velmi podobné době oběda. Trávím čas s mámou a tátou vedle jejich misky s jídlem, ale nikdy se mnou nechodí do mé! Jednou za čas přesvědčím mámu, aby stála vedle mě v koupelně, zatímco budu jíst večeři. Ty noci jsou nejlepší!

Večer většinou relaxujeme hraním her nebo sledováním filmů. Když máma hraje na počítači, sedím přímo před obrazovkou, aby mě mohla hladit, zatímco pohybuje svou hloupou myší. Nevím proč, ale moc se jí to nelíbí. Jednoho dne to dostane!

Konečně je čas jít spát, moje druhá nejoblíbenější část dne. Pokud nepůjdou spát do 9, začnu jim připomínat, že je po mém spánku. Pomalu se chytají, ale nakonec to vždy dostanou. Máma a táta říkají, že chrápu, ale já jim nevěřím!

Každopádně je to vrchol mého průměrného dne! Doufám, že jsem odpověděl na všechny otázky mé milující veřejnosti!