Dnešní Emmettova operace. A – povzdech – jeho bratr Lucas mu bude dělat společnost, dokud jeho operace později dnes.
Emmettova operace byla naplánována před dvěma týdny. Vzal jsem ho k sobě, protože měl nějaké problémy s kůží/vyrážkou a malá červená boule na jeho hrudníku se změnila v mnohem větší fialovou bouli. Veterinář provádí rozsáhlou excizi pro případ, že jde o žírný nádor.
Už jsem byl nepořádek.
Začátkem minulého týdne se John zmínil, že to vypadalo, jako by Lucas chytil svůj rosný dráp. Bylo to zanícené, tak jsme to vyčistili, předpokládali jsme, že to bylo ze zápasu s Molly nebo běhání přes překážky v naší džungli na dvorku, a pak... jsem na to tak nějak zapomněl.
Až ve čtvrtek večer. Seděli jsme venku. Bylo krásné počasí, tak jsme grilovali, zatímco kolem pobíhali psi. John se zeptal, jestli jsem zkontroloval Lukeyho rosný dráp. neměl jsem. neměl. Stačí říct, cítím se hrozně.
Ať je to cokoli, není to řez nebo trhlina. Nejprve jsem v pátek zavolal veterináře a pozval ho, aby navštívil nového veterináře na tréninku toho odpoledne. Zapíchl do něj jehlu a ta se naplnila krví. Řekl, že doufal, že uvidí nějaký hnis nebo materiál cysty, a tak udělal druhou jehlu. Znovu krev a trochu tekutiny. Dlouhý příběh:Doporučil ji co nejdříve odstranit, protože by se kromě jiných možností mohlo jednat o melanom, který může být maligní. Pochází z jeho nehtového lůžka, takže dnes může v ordinaci skončit o celý svůj rosný dráp. (Mimochodem to byla Lucasova nejlepší návštěva veterináře vůbec. Byl mnohem uvolněnější a choval se perfektně. O našich nových strategiích napíšu jindy.)
Takže oba moji velcí kluci jsou dnes na operaci. Wahhhh.
Jsem nervózní troska a příštích pár týdnů dvou psů se stehy bude trochu výzva.
Myslete na šťastné myšlenky pro mé chlapy! Výsledky dnes aktualizuji na Facebooku.
Bylo to v pátek 13., takže jsem asi měl čekat, že se stane něco nepříjemného, ale zpráva od našeho rodinného veterináře, že našemu 10letému belgickému ovčákovi zbývá „nanejvýš šest měsíců života“, přišla jako blesk z čistého nebe. Několik měsíců jsme si všimli boule na Jetově levé přední noze těsn
Vyrůstal jsem s babičkou z pohádkové knihy, pro mě a sestru „Nanu“. Nana byla skvělá kuchařka a svou lásku pravidelně vyjadřovala prostřednictvím bohatých jídel a pohodlných jídel. Její domov byl rozhodně místem, kde bydlela na všech svátcích zaměřených na jídlo, včetně posledního celoamerického svá
