Pes hází nahoru!:Váš průvodce vším, co Psí zvrací

Ach, to strašné dávení – následované zvedáním čehokoli od zelené žluči přes nestrávené večeře až po věci, na které bychom raději nemysleli. Jak můžete zjistit, zda je zvracení dostatečně závažné pro návštěvu veterináře nebo něco, co můžete léčit doma? A z čeho vlastně psi zvracejí?

Zvracení je obvykle spojeno s gastritidou, která popisuje zánět sliznice žaludku.

Akutní gastritida způsobuje, že psi zvrací jednou nebo přestanou zvracet po dobu jednoho nebo dvou dnů. Příčinou je obvykle nějaká dietní nerozvážnost, která zahrnuje pozření zkaženého jídla, odpadků, steliva pro kočky, kostí, rostlin, trávy, plísní, hub, hraček, ponožek, spodního prádla a dalších sporných věcí.

Naštěstí se většina psů s akutní gastritidou uzdraví bez veterinární léčby. Pokračující zvracení však může vést k dehydrataci, depresi nebo letargii, krvi ve zvratcích nebo stolici, bolestem břicha, ztrátě chuti k jídlu nebo jiným komplikacím, které vyžadují lékařskou péči. Pes, který opakovaně zvrací nebo nedokáže udržet ani vodu, by měl být vyšetřen veterinářem.

Chronická gastritida popisuje intermitentní zvracení trvající déle než jeden až dva týdny. Příčinou mohou být léky na předpis i volně prodejné léky, infekce, cizí tělesa, různá onemocnění psů nebo dlouhodobé vystavení alergenům. Chronické zvracení narušuje trávení a vstřebávání živin. Psi s tímto problémem mohou být vybíraví, mají nízkou energii a mohou si vytvořit matnou, suchou a nekvalitní srst. Chronické gastrointestinální problémy se jen zřídka samy upraví, takže přerušované zvracení, které přetrvává déle než několik týdnů, by měl váš veterinář vyšetřit, aby pomohl problém napravit v jeho raných fázích.

Znamení psa, který se chystá vyhodit

Když se psům dělá nevolno a chtějí zvracet, často slintají, olizují si rty, nadměrně polykají a stojí hlavou dolů a vypadají ustaraně. Mnoho psů hledá své majitele nebo se na ně obrací, když se chystají zvracet, což může upozornit ošetřovatele, aby přesunuli své mazlíčky na lepší místo! Časem možná budete schopni vycvičit svého psa, aby zvracel tam, kde to napáchá nejmenší škody. Chloe, můj labradorský retrívr, občas zvrací po konzumaci trávy, masa nebo jehněčích ramenních kostí a obvykle vyběhne ze dveří psa včas, aby dosáhla na zadní trávník.

Pokud ještě nevedete zdravotní zápisník pro svého psa, začněte se základními informacemi. Pokud a kdy váš pes zvrací, zapište si, co se stalo a kdy, co pes snědl, co se objevilo, jak dlouho po jídle se zvracení objevilo a co se dělo dále. Uveďte podrobnosti, jako je množství vyzvracené látky, konzistence zvratků (jídlo, tekutina, pěna atd.), barva zvratků, frekvence zvracení (poznamenejte si datum a čas) a obecná pozorování chuti k jídlu, postoj, vzhled vašeho psa, a celkové zdraví. Foťte, pokud můžete, jakkoli se to může zdát drsné.

Pokud by se u vašeho mazlíčka vyvinula chronická gastritida, tento záznam pomůže vašemu veterináři stanovit přesnou diagnózu. Pokud je váš pes citlivý na určité jídlo nebo pamlsek, váš písemný a vizuální záznam vám pomůže odhalit souvislost.

Když psi zvrací na prázdný žaludek

Někteří psi zvracejí, když jsou jejich žaludky příliš dlouho prázdné, možná kvůli podráždění žaludeční kyselinou, která se tam shromažďuje. To se běžně nazývá syndrom prázdného břicha nebo formálněji syndrom žlučového zvracení. Postižení psi obvykle zvracejí žluč a pěnu v časných ranních hodinách, ale jinak jsou zcela normální. Nabídka malého jídla těsně před spaním problém obvykle vyřeší.

Pokud častější krmení nepomůže, může být příčinou cizí těleso, což je obecný termín pro něco, co pes spolkne, co nemůže projít trávicím systémem. Cokoli, co zůstává v žaludku příliš dlouho, způsobuje podráždění a může vést ke zvracení, zvláště když je žaludek jinak prázdný.

Je to úleva, když pes zvrací něco, co neměl spolknout, a důkazy vysvětlují, co se stalo. Ale někdy je to záhada, zvláště když rentgenové a ultrazvukové vyšetření neodhalí vše v žaludku psa.

V roce 2002 Lori Curry z McGaheysville ve Virginii nemohla přijít na to, proč Race, její roční shetlandský ovčák, zvracel každé ráno ve 3 hodiny ráno. "Dobře jedl, vypadal zdravě a měl normální funkci střev." vzpomíná:"ale zvracení trvalo déle než měsíc."

Kromě přerušení Curryho spánku se dříve dobře vycvičené Race začaly v obývacím pokoji dít nehody.

S žádostí o pomoc se Curry obrátil na fórum o výživě psů a na WDJ přispěvatelka Mary Straus odpověděla s nápady, v čem by mohl být problém, včetně spolknutí cizího předmětu.

Po neprůkazném ultrazvukovém testu byl Race naplánován na endoskopii, vizuální vyšetření jícnu a žaludku.

"Přivedl jsem Race na schůzku," říká Curry, "a v hale, když čekal, až ho uvidí, pozvracel velmi slizké, velmi staré, tenké nylonové ponožky!"

Problém vyřešen, Race se vrátil k domácímu výcviku a spánku přes noc.

V roce 2014 byl Quiz, šestiletý zlatý retrívr patřící Clyde Surlesovi z Nashotahu ve Wisconsinu, léčen na měchovce. Přibližně ve stejnou dobu měla občasný průjem a začala zvracet žluč na lačný žaludek. Léky na předpis mohou rozrušit psí žaludek, ale příznaky jako tyto obvykle netrvají týdny po skončení protokolu.

"Zvracení žluči se opakovalo, kdykoli byl její žaludek prázdný po dobu osmi hodin nebo déle," říká Surles. „Její chuť k jídlu zůstala dobrá a po zvracení se hned najedla. Ale rozhodně se necítila tak dobře jako normálně a její srst byla matná a suchá.“ Navzdory lékům na uklidnění žaludku, dietě na předpis, rentgenovým snímkům, laboratorním testům a ultrazvukovému vyšetření Quiz neustále zvracel a ne. člověk věděl proč. Mary Strausová povzbudila Surlese, aby naplánoval endoskopii, a ta prohlídka odhalila nepoživatelnou plastickou ozdobu z košíčku, kterou Quiz spolkl, obal a všechno, téměř před třemi měsíci. Při endoskopii byl odstraněn a Quiz je od té doby v pořádku. "Nikdy jsem nebyl tak šťastný a neulevilo se mi," říká Surles.

Krmivo pro psy může způsobit zvracení

Ne každé krmivo vyhovuje každému psovi a přecitlivělost na krmivo může vést k žaludeční nevolnosti. Opakované vystavování problematické potravině vede k chronickým zánětům žaludku a střevního traktu. Máte-li podezření, že by to mohl být problém vašeho psa, zkuste přejít na krmivo s různými přísadami, přidejte svému psovi do večeře trávicí enzymy, podávejte probiotické doplňky a/nebo experimentujte s různými značkami nebo typy krmiv.

Pšenice a další obiloviny spolu se sójou a jinými luštěninami mohou přispívat k psím zažívacím potížím. Při porovnávání etiket hledejte nejprve potraviny, které obsahují živočišné bílkoviny. Krmiva bez obilovin a sóji se stala populární, protože mnoho majitelů a veterinářů uvádí, že po přechodu psů se zlepšilo trávení a další zdravotní přínosy u psů.

Přechod ze suchých potravin na konzervy nebo na syrovou či vařenou stravu z čerstvých potravin nebo přechod na vylepšené přísady může znamenat rozdíl. Zkontrolujte WDJ roční hodnocení suchých a konzervovaných potravin pro doporučení. Krmení doma připravenou stravou usnadňuje vyhnout se obilninám a dalším přísadám, na které může být váš pes citlivý. Viz „Snadné domácí krmivo pro psy“ od Mary Straus (WDJ července 2012) pro pokyny. Pokud krmíte komerčně připravenou syrovou stravou, přečtěte si „Stav komerčního průmyslu syrové stravy“ od Karen Becker, Steve Brown a Mary Straus (září 2015).

Suché jídlo může vyvolat zvracení, protože absorbuje vlhkost v žaludku, zvětšuje se a způsobuje regurgitaci. Může pomoci namáčení suchého krmiva před krmením nebo smíchání suchého s konzervami.

Rotační diety mohou pomoci identifikovat problematické složky. Při rotační dietě krmíte každý den po dobu čtyř nebo pěti dnů jiným typem nebo rodinou jídla, než zopakujete jídlo, jako je kuřecí v pondělí, hovězí v úterý, jehněčí ve středu a losos ve čtvrtek. Pondělí je jediný den pro vejce, protože pocházejí z kuřat. Lososový olej lze podávat pouze ve čtvrtek. Předpokládá se, že čekání čtyři nebo pět dní před opakováním jídla poskytne tělu dostatek času na jeho vyloučení, aby již nespouštělo příznaky.

Protože je prakticky nemožné provést dobrý test rotace stravy při krmení komerčním krmivem pro domácí mazlíčky – existuje příliš mnoho překrývajících se ingrediencí – někteří milovníci psů si připravují své vlastní jednoduché menu na měsíc nebo tak. To vyžaduje pečlivé sledování přísad a reakcí psa. Krmení omezené stravy po dobu až několika týdnů je bezpečné pro dospělé psy, i když ne pro rostoucí štěňata.

Dietní eliminační pokus zaujímá jiný přístup, protože vylučuje všechny složky potravy, které pes kdy jedl, a nahrazuje je složkami potravy, které pes nikdy nezažil. Jak je vysvětleno v části „Zkouška eliminace potravin:hodnotný nástroj (když je provedena správně)“ ve vydání WDJ z dubna 2011 platný test eliminace potravin se skládá ze tří fází:eliminace, provokace a provokace.

V první („eliminační“) fázi majitel identifikuje a vybere jediný zdroj bílkovin a jediný zdroj sacharidů, které pes nikdy nejedl, jako je bažant a ječmen nebo králík a amarant. Pes je krmen těmito dvěma ingrediencemi a ničím jiným – žádné zbytky, kosti, žvýkačky, pamlsky ani doplňky nejsou povoleny. Pokud pes vydrží 8 až 12 týdnů, aniž by zvracel nebo vykazoval jiné známky zažívacích potíží, tyto dvě složky jsou pravděpodobně bezpečné krmit průběžně. Pokud však pes projeví úzkost, zahájí se nový pokus s použitím stravy s dalším novým proteinem a jiným novým obilím. (Pokud po těchto dvou pokusech stále nevidíte žádné zlepšení, problém pravděpodobně nesouvisí s potravinovými alergiemi.)

Mnoho lidí zastaví experiment, jakmile se jejich psi zlepší na eliminační dietě dvou nových složek. Ale aby se prokázalo, že v dřívější stravě psa byly přísady, které způsobovaly jeho příznaky, měl by člověk podstoupit druhou („výzvu“) fázi pokusu. Pokračujte v krmení psa jakýmkoliv jídlem, které dříve krmil, a sledujte, zda stará strava během jednoho týdne opět vyvolá zvracení nebo jiné příznaky.

Ve třetí („provokační“) fázi byste se vrátili ke krmení účinné stravy (skládající se z nových bílkovin a nových sacharidů, které nespouštěly příznaky psa) – teprve nyní, jakmile se stav vašeho psa opět stabilizuje, d přidat jednu novou přísadu. Pokud se u psa objeví příznaky, odstraňte tuto složku a zkuste něco jiného. Nakonec budete mít různé ingredience, které budou souhlasit s vaším psem, a budete vědět, která jídla způsobují problémy.

Jak je uvedeno v WDJ Článek z roku 2011 „Toto není zábavný projekt. Vyžaduje nasazení, mimořádné pozorování a úplnou kontrolu nad prostředím vašeho psa po celé týdny. Identifikace ingrediencí, na které je váš pes alergický, vám však umožní jednoduše mu zabránit v tom, aby tyto ingredience jedl, a odvrátit jak nepříjemné příznaky alergie, tak potenciálně nebezpečné léčebné postupy, které jsou někdy nutné k tomu, aby byl pohodlnější.“

Ať už krmíte čímkoli, udržujte misku na jídlo a vodu vašeho psa v čistotě. Zvažte přechod z plastových servírovacích misek na keramické nebo nerezové v případě, že je váš pes citlivý na chemikálie v plastu.

Někteří psi jedí příliš rychle

Jedním z běžných důvodů zvracení u psů je přílišné nebo příliš rychlé jídlo. Pokud váš čau honič inhaluje večeři, vyzkoušejte následující strategie:

1. Krmte svého psa raději samotného než s jinými domácími mazlíčky, protože hrozba konkurence může vést ke stresu a rychlému jedení.

2. Rozložte jídlo na plech, takže hledání a spolknutí trvá déle.

3. Krmte více malých jídel během dne místo jednoho nebo dvou větších.

4. Umístěte neotevřenou polévkovou plechovku, hladký kámen, čistou cihlu nebo podobný těžký předmět do misky vašeho psa spolu s jídlem, což zpomalí jídlo vašeho psa. Ujistěte se, že předmět je větší než cokoli, co může váš pes spolknout.

5. Vyzkoušejte misku „pomalého krmítka“ se zvýšenými hrbolky nebo přepážkami, které psovi brání v rychlém jídle.

6. Krmte pamlsky v hračkách Kong, skládačkách s jídlem nebo jiných zařízeních, která brání okamžitému spolknutí.

7. Rozházejte žrádlo svého psa venku na trávníku, uvnitř na snadno čistitelné podlaze v kuchyni nebo na „šňupací podložce“ – látkové podložce s dlouhými vlákny, která skryjí granule a nutí psa očichávat a olizovat každý kousek. granulí jednotlivě.

8. Pokud krmíte syrovými masitými kostmi, zkuste svého psa naučit žvýkat (spíše než polykat věci celé) tak, že budete držet jeden konec, zatímco váš pes zdolává druhý.

Co dělat při zvracení psů

Pokud váš pes zvrací po požití nebo vystavení něčemu nebezpečnému, čas hraje zásadní roli, takže okamžitě zajděte na veterinární kliniku.

Jak již bylo zmíněno, většina případů akutní gastritidy se vyřeší sama bez lékařského zásahu. Zde je šest nelékařských kroků pro léčbu akutní gastritidy u psů, kteří jinak vypadají a chovají se bystře, ostražitě a normálně.

1. Odmítněte jídlo na 24 hodin, což dává trávicímu traktu příležitost k odpočinku.

2. Poskytujte malé množství vody každou hodinu nebo tak. Pokud malé množství vody vyvolá zvracení, vyhledejte veterinární ošetření.

3. Po 24 hodinách bez zvracení podávejte malé množství nízkotučného jídla, které je snadno stravitelné. Někteří veterináři doporučují malá množství nevýrazné stravy, jako je bílá rýže a kuře bez kůže a kostí.

4. Poté pokračujte v krmení malých porcí v celkové výši poloviny běžné denní stravy vašeho psa, rozdělené do čtyř nebo šesti porcí.

5. Během následujících dvou až tří dnů postupně zvyšujte množství jídla na normální úroveň.

6. Pokud se zvracení obnoví, informujte svého veterináře.

Kdy zavolat veterináře

Kromě upozornění svého veterináře, pokud váš pes nadále zvrací, buďte připraveni zavolat pomoc, když:

– Zvracení je silné a přichází náhle.

– Váš pes má horečku nebo je letargický nebo má bolesti.

– Víte nebo máte podezření, že váš pes spolkl cizí předmět.

– Váš pes má krvavý průjem.

– Ve zvratcích je krev nebo má neobvyklou barvu či konzistenci (uložte si vzorek pro svého veterináře).

If medical care is needed, your veterinarian may take an X-ray or do an ultrasound in an effort to discover what your dog might have swallowed. Blood tests may be useful to help rule out other causes such as pancreatitis or acute kidney failure. Surgery may be required to remove an object that blocks the intestines or a large object in the stomach, such as Gorilla Glue, which swells to a large mass after ingestion.

If no cause is discovered, you may need to consult a specialist for an endoscopy, where a tube is inserted through your dog’s mouth and esophagus into the stomach. Small objects in the stomach can be removed with the endoscope. If no obvious cause is found during endoscopy, a biopsy of the stomach lining can be taken to provide additional information.

Your dog might be treated with gastrointestinal protectants such as sucralfate (Carafate), an anti-ulcer medication; with anti-emetic or anti-vomiting medications such as metoclopramide (Reglan or maxolon), H2 (histamine-2) receptor antagonists such as famotidine (Pepcid) or ranitidine (Zantac), which are used to reduce stomach acid; or proton pump inhibitors such as omeprazolie (Prilosec or Losec), which are used in cases of severe stomach ulceration.

Should You Make Your Dog Throw Up?

Veterinary exams, lab work, X-rays, ultrasound tests, endoscopies, and surgery are expensive, so we do what we can to avoid them. Still, dogs will be dogs. Let’s say you just saw your dog swallow a sock. What should you do?

Several online forums and blogs give detailed directions for making dogs vomit with emetic agents such as hydrogen peroxide or by using other methods. However, inducing vomiting is not always the best option. We recommend consulting your veterinarian or the ASPCA’s Animal Poison Control Center (888-426-4435) before taking such a step.

Note that some widely recommended methods are potentially harmful. Syrup of ipecac, which for decades was given to pets and people, is no longer considered the standard of medical care because of its toxic effect on the heart and circulatory system and because it tends to result in prolonged vomiting, lethargy, and diarrhea. Sticking your finger down a pet’s throat to stimulate a gag reflex (called digital vomiting induction) can result in injury to both you and your pet. Soaps, mustard powder, and table salt are not reliable, and their potential toxicity is a concern.

Instead, follow these instructions from the ASPCA’s Animal Poison Control Center. Read through them now so you understand the basic procedure, keep a copy with your dog’s health notebook, keep the necessary supplies on hand, and review the instructions again before calling for help.

1. Contact your local veterinarian or call the ASPCA’s Animal Poison Control Center at (888) 426-4435 or the Pet Poison Helpline at (855) 764-7661. Both hotlines are staffed 24 hours a day, seven days a week, and are available to pet owners at a small charge.

2. Be ready to describe your dog’s breed, age, approximate weight, any health problems the dog suffers from, what he may have eaten, and when he may have eaten it. If you are instructed to induce vomiting at home, proceed as described below. Otherwise follow the directions given by the veterinarian you have spoken with.

3. To induce vomiting, assemble these supplies:a fresh, new, unopened pint or quart of 3-percent hydrogen peroxide, available at any drug store or supermarket; a large syringe (no needle) or turkey baster; a measuring teaspoon; latex or rubber gloves; paper towels; water; cleaning solution; and plastic bags.

4. If the dog has not eaten within the last two hours, offer a small meal. This makes it more likely that the dog will vomit, but is not essential if the dog is uninterested in food.

5. Measure 1 milliliter (ml) of 3-percent hydrogen peroxide per pound of dog weight, using either the syringe or teaspoon. One teaspoon is approximately 5 ml, so this is about one teaspoon per five pounds of body weight. There are three teaspoons in a tablespoon, so a 15-pound dog would need one tablespoon. The maximum amount of hydrogen peroxide to give at any one time is 45 ml, (about nine teaspoons, which is three tablespoons) even if a dog weighs over 45 pounds. Squirt the hydrogen peroxide into the back of the dog’s mouth using the syringe or turkey baster.

6. If vomiting has not occurred within 15 minutes or so, give one more dose of hydrogen peroxide measured as described above. If vomiting still does not occur, call back to your veterinarian or the pet poison control center hotline for instructions. It’s important that the hydrogen peroxide not remain in your dog’s stomach.

7. Once vomiting occurs, collect a sample in a leak-proof container. Bring this to your veterinarian’s office for identification, especially if you are unsure of exactly what your dog may have eaten.

8. Unless instructed otherwise by your veterinarian or the pet poison control center hotline, immediately take your dog to a veterinary clinic for evaluation.

Of course, if you are concerned, don’t wait for a veterinary receptionist to insist that you bring your dog in; they don’t know your dog like you do. A case in point is Lori Curry’s other Sheltie, Raz, who was famous for eating paper money, a utility glove that he passed whole, and a dryer sheet that made him sick until he vomited it up a week later. When he was 14, Raz grabbed and ate a raw corn cob from the back of a kitchen counter. Curry called an emergency clinic. “They recommended taking a wait-and-see approach,” she says.

As the veterinarian predicted, Raz passed most of the corn cob safely. But five days later, he suddenly declined, and despite thousands of dollars for surgery and round-the-clock emergency care, he almost died. “Corn cobs are dangerous, and when another time my dogs got into corn cobs, I insisted on inducing vomiting. I don’t take a wait-and-see approach for that problem anymore!” Curry says.

Canine Diseases That Can Cause Dog Vomiting

All kinds of illnesses trigger gastritis, so vomiting is never a defining symptom by itself. Here are several conditions that cause vomiting in dogs.

Bloat

Also known as gastric dilation-volvulus or torsion, bloat is a serious condition affecting all types of dogs but especially large breeds with deep chests like Akitas, Great Danes, German Shepherd Dogs, and Doberman Pinschers. Dogs at greatest risk are those who rapidly eat a single large meal once daily – or dogs who break into food supplies and overeat. Gastric distention occurs as the stomach fills, and physical activity shortly after eating can cause the stomach to twist, which closes the esophagus and leaves the dog unable to expel gas or excess food by vomiting or belching. Symptoms include a distended abdomen, pain, drooling, and repeated, unproductive attempts to vomit.

Bloat is a medical emergency of the highest order; immediate veterinary attention is essential.

Parasites

Although roundworms tend to cause diarrhea rather than vomiting, if the infection is severe a puppy may vomit live worms. Other parasitic infestations can contribute to gastrointestinal symptoms.

Giardia , an intestinal parasite caused by a single-celled organism, affects an estimated 11 percent of all pets and up to 50 percent of puppies. It is easily transmitted through contaminated food, water, or soil, and through pet-to-pet contact. Giardia infections cause diarrhea and vomiting, although a dog may go without obvious symptoms for long periods. Coccidia , another single-celled organism that infects the small intestine, can produce vomiting, watery stools, bloody diarrhea, fever, depression, and life-threatening dehydration.

Multiple fecal parasite and giardia tests may be needed before these causes can be identified or ruled out because “false negative” results can occur for various reasons. Empirical treatment with fenbendazole (Panacur) for giardia and most intestinal worms, or diluted Ponazuril for coccidia, may be tried to see if symptoms improve.

Pancreatitis

Inflammation of the pancreas can cause diarrhea, vomiting, abdominal pain, and a loss of appetite. Because its symptoms are shared by so many other canine illnesses, pancreatitis can be difficult to diagnose, though there are now blood tests for canine pancreas-specific lipase that are more accurate for diagnosing both acute and chronic pancreatitis. In cases of chronic gastritis, your vet will look for underlying causes, including pancreatitis.

Inflammatory Bowel Disease (IBD)

This is another hard-to-diagnose digestive illness. In IBD, inflammatory cells take over the intestine, leading to scar tissue throughout the digestive system’s lining and chronic vomiting, diarrhea, and weight loss.

Liver Disease

This can trigger the vomiting of bile, which tends to be thin, clear, yellow, or brown and sometimes frothy. The stool can become ribbon-like and have an orange tint. A bile acid test can confirm the diagnosis.

Addison’s Disease (Hypo-Adrenocorticism)

Caused by adrenal insufficiency, Addison’s can produce vomiting, diarrhea, fatigue, loss of appetite, and general weakness that tends to come and go over time. While Addison’s is a treatable condition, an Addisonian crisis in which the patient goes into shock can be fatal. See “Detecting Addison’s Disease in Your Dog” (WDJ October 2011) for information on Addison’s.

Peritonitis

This is an umbrella term for any inflammatory or infectious disease of the visceral lining (peritoneum) of the abdomen. It usually involves most of the abdominal organs (liver, stomach, intestines, spleen, kidney, reproductive organs, and bladder). Peritonitis results in the accumulation of fluid within the abdominal cavity. It can be associated with abdominal trauma, abdominal surgery, or pancreatitis. Its symptoms include vomiting, diarrhea, weakness, fever, loss of appetite, abdominal distention, and abdominal pain.

Pyometra

An infection of the uterus, pyometra is most common in intact females who have never been pregnant. Most are age six or older. The infection occurs after a heat cycle that does not result in pregnancy. Symptoms can include vomiting, lethargy, depression, fever, lack of appetite, excessive thirst, frequent urination, a distended abdomen (due to the enlarging uterus), vaginal discharge, excessive licking at the area, and weakness in the hind legs. Some spayed females may develop “stump pyometra” from a remnant of the uterus left behind.

Hemorrhagic Gastroenteritis

This condition is unusual in dogs, but it can be frightening, expensive, messy, and sometimes fatal. The cause of hemorrhagic gastroenteritis remains unknown, but its symptoms, which can affect any dog at any age, are dramatic – slimy vomit followed by blood in the vomit and bloody diarrhea. If your dog develops these symptoms, seek veterinary treatment at once. See “Hemorrhagic Gastroenteritis in Dogs” (WDJ July 2009) for details about identifying and treating hemorrhagic gastroenteritis.

Other Causes of Vomiting

In addition to illnesses and diseases, there are a number of things that dogs can ingest or be exposed to that can cause acute or chronic gastritis.

Antibiotics, Anti-Inflammatories, Chemotherapy Drugs, and Other Medications

All of these can have numerous side effects, including vomiting. The same is true for vitamin D poisoning, which can occur from supplementing too much vitamin D3 (see “Vitamin D for Dogs,” WDJ July 2016) or from ingesting rodenticides (drugs that kill rats and mice) that contain vitamin D3.

Exposure to chemical irritants can cause vomiting, as can heavy metal poisoning and other chemical exposures. Never induce vomiting when a caustic substance was swallowed. Describe the symptoms to your veterinarian and provide a list of medications and supplements your dog has been taking. In cases of rodenticide poisoning or chemical exposure, contact your vet or the ASPCA’s Animal Poison Control Center at once.

Plants, Fungi, and Bacteria

Dogs are famous for eating grass and throwing up, and most are none the worse for wear. But an alarming number of plants are toxic to dogs. See the ASPCA’s list of nearly 500 toxic plants.

The most common plants that are problematic for dogs are the autumn crocus (Colchicum autumnale ), azalea (Azalea nudiflora ), cyclamen (Cylamen spp. ), dumbcane (Dieffenbachia ), hemlock (Conium maculatum , which is a poisonous plant and not related to the coniferous hemlock tree), English ivy (Hedera helix ), mistletoe (Viscum album ), oleander (Nerium oleander ), thorn apple or jimsonweed (Datura stramonium ), yew (Taxus spp. ), and any mushroom or toadstool that you cannot identify as safe. Avoid planting any of these near where your dog will walk or play.

Pythiosis is an infectious disease caused by a fungus-like organism, Pythiuminsidiosum , that inhabits wetlands, ponds, and swamps. Dogs can develop pythiosis after swimming in or ingesting contaminated water, and their key symptom is vomiting. While most cases occur near the Gulf of Mexico, inland dogs have developed it, too. Young male retrievers are especially at risk if they retrieve and then chew on sticks from infected water.

Cyanobacteria (also known as blue-green algae) are microscopic bacteria found in freshwater lakes, streams, ponds, and brackish water that can cause vomiting in dogs. The bacteria colonize to form “blooms” that give water a blue-green or “pea soup” appearance. Algal concentrations are most abundant during hot summer weather. While most blue-green algae blooms are not toxic, it is impossible to determine the presence of toxins without testing. Therefore, all algae blooms should be considered potentially toxic and avoided because even small exposures, such a few mouthfuls of algae-contaminated water, can be fatal.

Settling Doggy Stomachs

It’s encouraging to know that most dogs who vomit have acute rather than chronic gastritis, that its cause is probably benign, and that most vomiting dogs recover on their own without medical treatment.

But sometimes vomiting is a serious symptom, and it’s worth studying its possible causes so that if and when your dog throws up, you’ll have a better idea of how to respond in order to keep your best friend healthy.

CJ Puotinen is author of The Encyclopedia of Natural Pet Care and other books.