Snížený plán očkování

Ve vydání ze srpna 1999 jsme publikovali článek o trendu snižování očkovacích plánů. Zveřejnili jsme také graf, který porovnával jeden vzorek tradičnějšího očkovacího schématu s redukovaným schématem navrženým holistickým veterinářem a předním veterinárním imunologem W. Jeanem Doddsem. Kvůli chybě v uspořádání se zdálo, že zkrácený rozvrh doporučuje tolik očkování, spíše než mnohem méně, než tradiční rozvrh. Tiskneme správnou verzi tohoto rozvrhu, abychom objasnili rozvrh Dr. Doddse.

Také si prosím uvědomte, že tradiční očkovací schéma je poněkud minimálnější než ty, které používají někteří veterináři. Stále existují veterináři, kteří doporučují podávání šestiantigenní vakcíny DHLPPC (viz níže) každé DVA týdny štěňatům ve věku od šesti týdnů do věku 16 týdnů.

Následují komentáře Dr. Doddsové k jejímu navrhovanému očkovacímu protokolu:

Tento rozvrh je ten, který doporučuji, a neměl by být interpretován tak, že jiné protokoly doporučené veterinářem by byly méně uspokojivé. Je to věc odborného úsudku a volby. Následující protokol je zvláště doporučen pro plemena nebo rodiny psů náchylných nebo postižených imunitní dysfunkcí, imunitně zprostředkovaným onemocněním, imunitními reakcemi spojenými s očkováním nebo autoimunitním endokrinním onemocněním.

• Roční posilovací dávka s použitím psinky, hepatitidy, parainfluenzy, usmrceného nebo modifikovaného živého viru parvoviru se podává ve věku jednoho roku. Poté se přeočkování podávají každé tři roky až do vysokého věku. Po 10 letech věku není přeočkování obecně potřeba a může být nerozumné, pokud je přítomno stárnutí nebo jiná onemocnění. U zvířat s vysokým rizikem expozice parvovirovému onemocnění lze po šesti měsících podat další vakcinaci proti parvoviru, pokud se použije usmrcený parvovirus. Tento extra booster obvykle není potřeba, pokud se používá MLV parvovirus.

• Používám pouze usmrcenou tříletou vakcínu proti vzteklině pro dospělé a podávám ji odděleně od ostatních vakcín nejméně dva a nejlépe tři až čtyři týdny. Obvykle se vyžaduje přeočkování ve věku jednoho roku a poté každé tři roky.

• Nepoužívám vakcíny proti Bordetella, koronaviru, leptospiróze nebo Lymeské borelióze, pokud tyto nemoci nejsou endemické v místní oblasti nebo konkrétní chovatelské stanici. Kromě toho v současnosti licencované bakterie leptospiry neobsahují sérovary způsobující většinu dnešní klinické leptospirózy.

• Nedoporučuji očkovat feny během říje, březosti nebo laktace.

• Doporučuji, aby byla vakcína proti spalničkám podána bez hepatitidy mezi šesti až osmi týdny, protože bylo hlášeno potlačení reakce lymfocytů vyvolané polyvalentními vakcínami proti psince a adenoviru (Phillips et al., Can J Vet Res 1989; 53:154- 160).

• U zvířat, u kterých se dříve vyskytly nežádoucí reakce nebo u plemen s vyšším rizikem takových reakcí (např. výmarský ohař, akita, americký eskymák, německá doga), by měly být zváženy alternativy k přeočkování. Mezi ně patří vyhýbat se přeočkování s výjimkou vakcíny proti vzteklině, jak to vyžaduje zákon; každoroční měření titrů sérových protilátek proti specifickým psím infekčním agens, jako je psinka a parvovirus; a homeopatické nosody.

Upozornění:Tato poslední možnost je považována za nekonvenční léčbu, jejíž účinnost nebyla vědecky prokázána. Jedna kontrolovaná studie nosod parvoviru dostatečně nechrání štěňata v podmínkách expozice. Údaje z Evropy a klinické zkušenosti ze Severní Ameriky však jeho použití podporují. Pokud se veterináři rozhodnou používat homeopatické nosody, jejich klientům by mělo být poskytnuto příslušné prohlášení o vyloučení odpovědnosti a měli by získat písemný informovaný souhlas.

– Autor:W. Jean Dodds, DVM